Ovoce bohů

V Asii považují mangostan za jeden z nejcennějších plodů. Má vynikající chuť a výrazné léčivé účinky. Mangostan neboli garcinie je tropický stále zelený strom. Pochází z jihovýchodní Asie, ze Sundských ostrovů a souostroví Moluky. Rozšířil se do Afriky, Karibiku, Austrálie i Jižní Ameriky. Do Evropy se jeho plody dovážejí celý rok hlavně z Brazílie.

Strom
I když název připomíná mango, nemá s ním nic společného. Latinský název Garcinia mangostana L. dostal podle Laurenta Garcina, významného botanika osmnáctého století. Tento strom vyžaduje stálé teplé tropické podnebí s teplotami do 38 stupňů Celsia. Teploty pod bodem mrazu nepřežije. Dorůstá výšky sedm až pětadvacet metrů, má tmavě hnědou kůru a při poranění roní žlutý latex. Tlusté kožovité krátce řapíkaté listy vyrůstají v párech. Jsou olivově zelené s lesklým povrchem a mají vejčitý tvar s protáhlou špičkou. Jsou dlouhé 10 až 25 cm a široké 7 až 13 centimetrů. Květy se čtyřmi kališními a čtyřmi masitými žlutozelenými korunními lístky vyrůstají na špičkách větví.
 
Plody
Ovoce zraje až tři měsíce. Když je plod zralý, zelená slupka se zbarví do červenohněda až fialova a změkne. Mangostan má tvar nepravidelné koule v průměru okolo osmi centimetrů se čtyřmi zbytnělými kališními lístky a tuhou tlustou stopkou. Pod ní je sněhově bílá dužnina rozdělená na čtyři až osm dílků s jadérky, které se nejí. Dužnina je lahodná, šťavnatá, sladkokyselá.

Mangostan, a to jak strom, tak plody, se obejde bez chemické ochrany proti škůdcům. Má významné obranné mechanizmy a silné bioaktivní látky, kterými se dokáže bránit. Exokarp, vnější část oplodí mangostanu, je díky xanthinům a taninům trpká, což odrazuje škůdce a ovoce před nimi chrání, než dozraje. Mangostan se sklízí plně zralý, protože utržené plody už nedozrají. Převoz snáší celkem dobře díky silné slupce.
Mangostan se poměrně obtížně rozmnožuje roubováním. Při pěstování ze semen trvá až deset i více let, než strom začne rodit, větší úrodu nese až po dvacátém roce života. Na jednom vzrostlém stromu se pak každoročně urodí tisíce plodů. Stromy se dožívají běžně přes sto let.  

Trochu historie
V roce 1787 se britská vláda rozhodla financovat expedici, která měla přivézt mangostan a chlebovník a zajistit jejich pěstování v Karibiku. To se plně podařilo s chlebovníkem, který tak pronikl i do Latinské Ameriky. S mangostanem to šlo pomaleji. V roce 1833 přivezl jeho semena z indické Kalkaty  kapitán White. Ve skleníku vévody z Northumberlandu v Syon Parku se s velkým úsilím podařilo vypěstovat plody. Právem to bylo prezentováno jako zázrak. Poprvé se mangostan urodil v evropském skleníku a byl oceněn Královskou společností zlatou medailí. Mangostan si tehdy údajně zamilovala i britská královna Viktorie, která ho dostala od vévodkyně z Northumberlandu. Podle jiných zdrojů se naopak mangostan dostal do britské botanické zahrady v Kew a tam se o jeho vypěstování zasloužil ředitel zahrady Banks. Údajně si mangostan zamilovala i britská královna Viktorie.

Léčivé účinky
Pro vynikající léčivé účinky se mangostan používá v tradiční medicíně v Asii, zejména v Thajsku, v Malajsii, na Filipínách, ve Vietnamu, v Indii a Číně. Účinkuje jako antibiotikum a antiparazitikum, užívá se při hojení ran, léčbě tuberkulózy, malárie, při zánětech uší, nosní sliznice, dýchacích cest, při zánětech močových cest, střevních potížích i dalších onemocněních. Mangostan dokáže utlumit bolest, odstraňuje únavu a nevolnost a snižuje teplotu.

Nutriční hodnoty
Plody mangostanu obsahují řadu významných látek. Jsou nejbohatším přírodním zdrojem xanthonů na světě (xanthony jsou antioxidanty ze skupiny flavonoidů), obsahují i polyfenoly a katechiny. Mangostan obsahuje hodně vody, je bohatý na bílkoviny, vitamin C a vápník. Džus z mangostanu prý pomáhá při léčbě depresí, protože reguluje hladinu serotoninu a tryptofanu. Vhodný je i pro lidi s diabetem typu 2. Energetická hodnota je přibližně 70 kcal ve 100 g dužniny.

Konzumace
Mangostan se jí nejlépe čerstvý a vychlazený. Slupka se rozřízne po obvodu, odklopíme vrchní polovinu a vyloupneme dužninu. Jadérka se obvykle nejedí. Mangostan lze použít do kompotů, marmelád, džusů, do krémů, pudinků i koktejlů.

Zdroj: 100+1