Důležité je rozpoznat příznaky normální a alergické reakce. Pokud tělo na útok hmyzu zareaguje přehnaně, jedná se o anafylaxi neboli anafylaktický šok. Jde o reakci tzv. včasné přecitlivělosti (alergik reaguje silněji než běžný člověk) a je zprostředkovaná protilátkami, které naše tělo vyrábí a za normálních okolností nás brání proti infekci. V každém případě by člověk takto silně alergický na hmyzí jed měl na dostupném místě nosit průkaz alergika. Příznaky anafylaktického šoku mohou být místní nebo celkové. Místní projevy, které pacienta ohrožují méně, bývají:
kožní (svědění na kůži, otok),
respirační (rýma, kýchání, pocit překážky v hrdle, dechové potíže),
žaludeční (nevolnost, zvracení, bolesti břicha, průjem),
kardiovaskulární (nepravidelný srdeční rytmus a bušení srdce),
urogenitální (ledvinová kolika).
Vážnější příznaky jsou ty celkové, které mohou ohrožovat i život alergika. Jedná se o nevolnost, slabost, zhroucení až nevědomí, dušnost, otoky, zvracení, průjem, zrychlený dech a tep a také studený pot.
Jak může pomoci laik
Pomáhat postiženému musíme začít okamžitě. Předlékařská pomoc od laika spočívá v zabránění postupu šoku a ve snaze o udržení životních funkcí. Oblast vpichu je nutné zchladit a v případě končetin je třeba paži či nohu zaškrtit NAD místem průniku žihadla. To zpomalí rychlost vstřebávání alergenu do krevního oběhu. Pak okamžitě voláme rychlou lékařskou pomoc a podrobně popíšeme příznaky postižení. V žádném případě se pacient, i pokud tvrdí, že je mu již lépe, nesmí propustit domů bez kontroly lékařem!
Důležitý adrenalin
Přivolaný lékař provede včasnou kanylaci žíly (zavede do povrchové žíly úzkou trubičku – kanylu), protože hrozí rychlé zhroucení srdečního oběhu. Pokud dojde k selhání základních funkcí, je zahájena okamžitě kardiopulmonáLní resuscitace. To znamená, že lékař zprůchodní dýchací cesty a obnoví činnost srdce. Lékem první volby bývá adrenalin, který by měl pacient alergický na hmyzí bodnutí ve formě nitrosvalové injekce vždy nosit u sebe. V případě potřeby je aplikován do okolí bodnutí. Odborně je označován jako autoinjektor. Není třeba dodávat, že nesmí být poškozený či mít prošlou expiraci.
Poznej svého nepřítele
Podstatou alergické reakce je stav, kdy imunitní systém přehnaně a s velkou razancí reaguje na alergen. Tím je v tomto případě jed uvolňující se z žihadla v místě vpichu. Je velmi důležité rozpoznat druhy hmyzu a vědět, na který z nich je člověk alergický. Nejvážnější reakce bývají na následující skupiny:
1. Vosy. Jsou černé se žlutým značením. Můžeme je nalézt v různých klimatických podmínkách. Jejich hnízda jsou obvykle umístěna v podzemních prostorách, jako jsou například sklepy, ale můžeme je najít i ve stěnách budov či trhlinách ve zdi. Patří mezi agresivní druhy létavého hmyzu. Útočí, když cítí ohrožení, ať už jako jednotlivci, či jako roj. Žihadlo mohou píchnout opakovaně.
2. Včely. Mají kulatější a ochmýřené tělo. Jejich barvy jsou tmavě hnědé a žluté. Plástvovitá hnízda lze najít zejména ve stromech, ale také třeba ve starých pneumatikách či jiných chráněných místech. Žihadlo může dát každý jedinec jen jednou.
3. Vosík skvrnitý. Tento hmyz je barvy černé či hnědé s bílým, oranžovým nebo žlutým značením. Žije v okapech, za žaluziemi, ale také v keřích a hromadách dříví. Jeho hnízda jsou tvořena jediným plátem s několika desítkami buněk, který je k podkladu připevněn krátkou stopkou. Jedná se o mírumilovný druh hmyzu. Od jeho agresivnějších příbuzných vos ho odlišuje tvar zadečku, který je dopředu a dozadu zúžený.
4. Sršni. Jsou černí nebo hnědí s bílými, oranžovými či žlutými znaky. Šedá nebo hnědá hnízda jsou obvykle umístěna na stromech, ale také na půdách. Útočí v rojích, když brání své obydlí. I oni mohou bodnout více než jednou. Sice nejsou tak agresivní jako vosy, ale jejich žihadlo je natolik silné, že může proniknout i oblečením.
5. Ohňoví či ohniví mravenci. Žijí v tropických oblastech. Vytvářejí si hnízda v podobě velkých mohyl. Jsou velmi agresivní vůči lidem a bolestivě štípou a koušou. Rána po jejich kousnutí velmi pálí, téměř „jako oheň“. Původem jsou z oblasti tropických deštných pralesů Střední a Severní Ameriky, ale v současnosti se rozšiřují i mimo tento region.
Zdroj: Pylová služba.cz
