Sopka na Islandu – může alergikům způsobovat dýchací potíže?

Máme mít strach z popelových mračen v atmosféře?
SZO vyjádřila nejprve obavy, že kouř a křemičitý popel z islandské sopky Eyjafjallajökull, která poprvé vybuchla 14. dubna 2010, může znamenat zdravotní riziko pro Evropany s onemocněním dýchacích cest, jako je astma, bronchitida nebo emfyzém. Na druhou stranu zanedlouho poté jeden z předních specialistů SZO na životní prostředí Carlos Dora projevil podstatně menší znepokojení. Podle něj v Evropě mimo Island žádné zdravotní riziko nehrozí, protože mračna popela dosud nesestoupila z atmosféry dostatečně nízko, aby mohla mít na zdraví lidí vůbec nějaký vliv.

SZO má nyní nelehký úkol vysvětlit lidem, že obě dřívější prohlášení jejích představitelů si protiřečí pouze zdánlivě. Dopad vulkánu na zdraví lidí nelze podle SZO spolehlivě předvídat, protože vždy bude záviset na konkrétních okolnostech a povětrnostních podmínkách. Důležitou roli hraje především velikost a přesné složení částic popela, které se mohou v průběhu času změnit. Dále má význam, kde a jakým způsobem dopadne popel k zemi – pokud se tak stane například prostřednictvím deště, zdravotní riziko se významně sníží. Nakonec je třeba vzít v úvahu aktuální koncentraci popela v ovzduší a to, zda se bude sopečnou činností ještě dále zvyšovat.

Až popel klesne na zem
Dokud se popelová mračna vznášejí vysoko v atmosféře, je jejich vliv na lidské zdraví podle odborníků nulový. Dříve či později však popel musí klesnout k zemi. V současné době se však většina odborníků kloní k názoru, že se popel obsažený v atmosféře natolik rozptýlí, že jeho příspěvek k současnému znečištění ve většině evropských měst bude naprosto zanedbatelný. S trochou nadsázky již jeden ze zástupců SZO prohlásil, že největší hrozbu pro lidské zdraví sopka představovala, když přerušením dopravy ohrozila i veškerý zdravotnický transport.


Zdroj: Pylová služba.cz