Původně autor zamýšlel čtenáře před návštěvou horských středisek důrazně varovat. Hory samy o sobě tělu i duchu jednoznačně prospívají, avšak horská, tzv. lyžařská střediska nemají s horami kromě nadmořské výšky zhola nic společného.
Jedná se pouze o samoúčelná zařízení vhodná pro vydělávání anebo naopak utrácení peněz jedinců vychovaných televizí, špatnými drogami a nakupováním.
Jelikož se ale v naší redakci najdou vysoko postavení jedinci, kteří si myslí, že s reportáží z takového blbákova jako je Pec pod Sněžkou budeme tzv. IN, nezbylo autorovi, než se za všechny obětovat, opustit bezpečí pražských ulic a vyrazit na svah.
Takže chudák Péťa teď sedí vprostřed Krkonoš u internetu v pseudomexické restauraci plné ruských turistů, na hlavě kulicha a na sobě oteplováky. A píše:
Znalci vědí, že není vhodnější doba na návštěvu horského střediska než první polovina jakéhokoli ledna. V tu dobu se totiž národ vyždímaný z peněz ještě vzpamatovává ze své hlouposti, jíž se říká novoroční opice, a tak horská střediska zejí prázdnotou. Včera například bylo bezpečně zatepleným oknem kavárny autorem pozorováno, že na sjezdovce zvané Javor jezdí neuvěřitelných pět lyžařů či prknařů. Dnes se návštěvnost přeci jen trochu zvýšila, ale furt se jich tam placatí jenom sedm.
Sama obec Pec pod Sněžkou je místo velmi romantické, vhodné zejména k rozjímání a plutím ducha za obzor všedních myšlének. Nebýt těch zpropadených lyžařů či prknařů, kteří neumějí nic, než za pomocí práce jiných nechat se vyvézt nahóru, aby pak mohli tupě díky fyzikálním zákonům zase dólu a tak pořád dokola - hlavně se moc nenamáhat! - byla by Pec možná nejkrásnějším místem na světě.
Dále bylo autorem pozorováno, že vietnamští obchodníci už překročili osmiset metrovou nadmořskou výšku a nedivil bych se, kdybych za rok na jejich tržnici narazil na Pražské boudě.
Mezi polskými lyžaři je letos v módě automobil Peugeot 407 v co možná nejhnusnější zelené barvě. Domácí lyžař se rád nechá vidět opřen o svůj stříbrný automobil německé provenience.
Na svazích letos jako kdykoli předtím frčí červená v kombinaci s šedou a černou. Průraznější jedinci nosí oranžovou, lyžařské kusy pak reflexní zelenou. Kdo trpí nedostatkem vkusu, obléká tzv. maskáče, lhostejno jakých barev.
Prknaři kupodivu odstupují od svých oblíbených vyblitých tónů a v mezích možností svého duševního obzoru letos kombinují rudou s vojenskou zelenou.
Nosíte-li plnovous, nezapomeňte si v něm vyfrézovat jakékoli, hlavně však hodně špičaté tvary. Holá lebka je stále IN, především mezi námi, kterým nic jiného už nezbývá.
Lyží je k vidění stále větší spektrum tvarů, barev i značek, přičemž autorovy Salomony jsou pořád nejlepší ze všech.
Oproti minulým rokům je pozorován rapidní úbytek zájmu o tzv. roštěnky a kikiny. Holčin je k vidění také velmi málo. V celé slavné Peci tak zbývá jen několik málo žen a to nevím, jestli stojí za další řádek.
Tento sociologický jev autora trochu zaujal a snažil se pátrat po jeho příčinách. Vyšly najevo dvě možnosti, které předkládám k úvaze:
1/ Výše zmíněné kategorie vyjma žen se prostě konečně zdravotně odrovnaly svou potřebou vystrkovat za jakéhokoli počasí svá holá břicha a cemry,
2/ Existuje nějaká záhadná souvislost mezi jejich nízkým výskytem zde v Peci pod Sněžkou a letošním nebývale vysokým počtem sms zpráv oznamujících, že tak se nám dnes ve tři hodiny ráno konečně narodil/a naše Esterka, Andulka, Fridolín...
Konečně poslední pozorování, jímže je smutný úbytek ticha. Ten jistě souvisí s mentalitou návštěvníků lyžařských středisek. Ticho jimi zřejmě bylo vyhlášeno za nepřítele lidstva, takže pokud na horách chcete slyšet, jak tyto šumí, musíte si je pustit v televizi. Skutečně, v celém středisku nenajdete jediné místo, kde by nevyřvávala hloupá hudba nebo nehrála ještě pitomější televize. A kdyby vám snad na svahu něco chybělo, máte v kapse připraveného nějakého toho discmana nebo i-poda. Hlavně se nenechat tichem zaskočit! S ním totiž hrozí, že se vám do hlavy vloudí nějaká vlastní myšlenka, a co s ní, to vám v televizi neporadili.
A pokud správně postrádáte v tomto dílu našeho seriálu radost z pohybu, pak vězte, že byla překvapeným autorem pozorována dokonce na jeho vlastním těle!
Ale o tom více v příštím dílu.
Předešlý díl Deníku Zoufalcova
Toto je pravidelná rubrika, další díly seriálu Ze Zoufalcova deníku najdete na našich stránkách každou středu
Podzim v Peci pod Sněžkou
seriál :: Z deníku zoufalého sportovce
11.01.2006
Exluzivní reportáž Petra Podzima z epicentra všeho sportovního dění.
Autor: Petr Podzim
další články seriálu Z deníku zoufalého sportovce
- Potkali se na tenise 01.03.2006
- Kouzlo ženy číslo 1 15.02.2006
- Praktické rady k tělesné zdatnosti 08.02.2006
- Hráčky STEPPu nejsou pro kdejakého cápka! 01.02.2006
- Každá modřina stojí za to 25.01.2006
- Podzimova závažná reportáž z Pece pod Sněžkou 18.01.2006
- K mužným výkonům 04.01.2006
- Zoufale nestíhám 28.12.2005
- Rozležte se zvolna 21.12.2005
- Věste se po částech 14.12.2005
- Chytré předloktí Pepka námořníka 07.12.2005
- Podzim chodící 30.11.2005
- Namakaná lýtka ženy vzrušují! 21.11.2005
- Snižte ceny ropy - choďte! 16.11.2005
- Protikuřácká hysterie kulminuje 03.11.2005
