Plukovník Fournier má za sebou kolem devíti tisíc seskoků. Jeho rekordní výkon v řídké atmosféře bude zajímavý rychlostně, délkou letu se zavřeným padákem – také výškou letu balonu, který ho nahoru vynese. Návrat probíhá většinou jako volný pád při zvyšující se rychlosti k hranici kolem 1000 km/hod., která s rostoucí hustotou vzduchu opadá cca na pětinu. Ve výšce kolem 2 km se teprve padák otevírá, aby let skončil obvyklou rychlostí kolem 18 km/hod…
Formální hranicí kosmu je výška okolo 100 km, kam v rámci tak zvané kosmické turistiky připravují Američané lety raketami. Bude to příležitost užít si stavu bez tíže a v případě nepředvídané události mají mít turisté šanci zachránit se padákem v prostředí s teplotou minus 80 stupňů Celsia. Při pádu je také třeba, aby tělo mělo stálou polohu, vyrovnávanou buď pneumatickými motůrky, nebo stabilizujícím padáčkem. Při takovém vskutku až krkolomném nedobrovolném letu se člověk dostává až na hranici rychlosti zvuku, aby – až se ze směsi údivu a strachu vzpamatuje – snad dopadl podobně, jako si přeje letošní francouzský rekordman.
Protože zmíněná technika záchrany, vybavení a i další zkušenosti, jsou pro tento obchod nezbytné a vše musí být spolehlivě prozkoušeno, vznikla firma Space Driver. Ta chystá pro suborbitální lety řadu opatření včetně vývoje ochlazovaného skafandru, který se při pádu třením o atmosféru ohřívá. Je třeba také zabezpečit ochranu před chladem a kyslík pro dýchání. Zkušební skok z výšky 100 km, kam má parašutistu vynést raketa, bude proveden nejpozději během dvou let, možná už letos!
