Drama bylo natočeno podle skutečných událostí, které se odehrály v nacisty okupovaném Lvově (tehdy Polsko, nyní Ukrajina). Leopold Socha, malý polský zlodějíček a zároveň údržbář místních kanalizací, schová za peníze v podzemním labyrintu skupinu Židů, kteří se snaží uniknout likvidaci lvovského ghetta. Zpočátku je hlavním Leopoldovým motivem cynická snaha vydělat, postupně ale vzniká mezi ním a skupinou zvláštní pouto, které se s každou novou dramatickou událostí v podzemí prohlubuje. Když skupině dojdou peníze, Leopold vidí, že je nemůže opustit a skrývá její členy dále, za což jemu i celé jeho rodině hrozí smrt....
„Film diváka díky skvělé režii a kameře doslova vtahuje nejen do tmavého lvovského podzemí, ale i do tohoto výjimečného příběhu mužů, žen a dětí, kteří se čtrnáct měsíců snaží v atmosféře neustále vzrůstajícího nebezpečí vyhnout smrti,“ říká Richard Němec z distribuční společnosti Verbascum Imago. Agnieszka Holland kladla při vzniku filmu velký důraz na realitu, vyhýbala se klišé o holocaustu, což se jednoznačně vyplatilo. „Jedná se poctivý snímek ´ze staré školy´, který diváky svou reálností a pravdivostí hned vtáhne do atmosféry neobvyklého tísnivého prostředí podzemí. Snímek se navíc vymyká obvyklým hollywoodským schématům, ve kterých jsou pouze dobré a pouze špatné postavy. Zde mají hrdinové obě stránky, o to jsou ale lidštější, působivější a nám bližší,“ dodává.
Veřejná premiéra za účasti režisérky proběhne 14. listopadu v 18:30 hod ve Španělské synagoze Židovského muzea v Praze a bude zároveň zakončením celoročního projektu Polská sezóna, který pořádá Židovské muzeum v Praze a Polský institut za podpory Česko-polského fóra. Premiéra filmu V temnotě je rovněž připomínkou dvou významných výročí spojených s letošním podzimem: 70. výročí vzniku varšavské Rady pomoci Židům Žegota, jediné podobné instituce v Evropě okupované nacistickým Německem, a 70. výročí „zprávy Karského“ – první podrobné zprávy o holocaustu, jejímž autorem byl kurýr polské exilové vlády. Vstupenky na tuto premiéru je možné zakoupit v pokladně Španělské synagogy nebo na stránkách Ticketstream.cz.
Anglický trailer
Podrobné informace ke vzniku filmu
Scénář filmu napsal Kanaďan David F. Shamoon podle knihy Roberta Marshalla In The Sewers of Lvov. Na počátku stála věta v jednom z torontských deníků: „Polský zlodějíček ukryl během války skupinu Židů do kanalizace ve Lvově. Vyznal se v ní dobře, protože zde nejen ukrýval svůj lup, ale i zde pracoval.“ Shamoon, sám syn židovských rodičů, kteří museli utéci z Iráku před perzekucí, se od této jednoduché věty dostal až k uvedené knize Roberta Marshalla, která ho ihned uchvátila. Při psaní scénáře si Shamoon zvolil dvě východiska: „Neidealizoval jsem samotné Židy a vyhnul jsem se zobrazení a popisu válečných zvěrstev,“ vysvětluje. Bylo mu také od počátku jasné, že film dle tohoto scénáře musí vzniknout mimo Hollywood. „A oslovení Agnieszky Holland na doporučení známého jako případné režisérky bylo jen logickým krokem,“ doplňuje scénárista.
„V roce 2009 vzniklo několik knih a filmů na téma holocaustu. Přesto jsem měla pocit, že jeho tajemství se nepodařilo ještě dostatečně prozkoumat. Jak to bylo vůbec možné? Je to něco výjimečného v lidské historii nebo se zde projevuje nějaká skrytá temná pravda o lidské podstatě?,“ uvažuje v této souvislosti proslulá polská režisérka. „Z té doby se zachovalo mnoho nejrůznějších příběhů – o tom, co dobrého a zlého člověk dokáže. Jedním z nich je i příběh Leopolda Sochy, který mě hned zaujal – svými hrdiny i filmovým potenciálem,“ pokračuje. Hlavní postava Leopolda je rozporuplná - navenek spořádaný muž od rodiny, na straně druhé zloděj, podvodník a nemorální – možná prostě normální člověk žijící v hrozné době. „Během děje se ze Sochy stává lidštější bytost se svědomím, není to ale lehká cesta. To jen na něm fascinující, a proto ji s ním můžeme projít i my.“ Skupina Židů, které zachrání, nejsou také žádní andělé. Strach, hrozné podmínky, vlastní sobeckost z nich dělá rozporuplné a někdy i nesnesitelné lidi. „O to více jsou ale skuteční a živí. Jejich nedokonalost jim dává dokonce větší právo žít než u idealizovaných obětí,“ uvádí Agnieszka.
„Největší výzvou pro mě jako režisérku byla temnota. Skupina žije v tmavých, mokrých, páchnoucích chodbách více než rok. Bylo nám jasné, že to musíme nějak realisticky vyjádřit, vtáhnout diváky do filmu, aby měli sami pocit, že se nacházejí v pod zemí…,“ říká k samotnému natáčení režisérka. Po prozkoumání několika existujících podzemí se tvůrčí tým rozhodl vytvořit co nejvěrnější kanalizační systém ve studiu včetně vodní hladiny, jejíž výška se mohla měnit od 1 metru až po celkové zatopení. „Kanalizace zde není pouze místem děje, ale další hlavní postavou – ztělesňuje všechny emoce příběhu – strach, naději i lásku. Je to zároveň skrýš i past,“ uvádí vedoucí výpravy Erwin Prib. Důležitou roli v celkovém dojmu z filmu hraje i kamera Jolanty Dylewské a její pojetí, kdy „i diváci téměř fyzicky mají zažívat temnotu, jako kdyby se skrývali na stejném místě jako hrdinové.“ K této iluzi přispívá i práce se střihem Michala Czarneckého. „Na prvních projekcích jsem viděl, že diváci lapají po dechu a tma na ně má téměř fyzický vliv. Pro mě to znamená, že jsme uspěli,“ říká.
V temnotě
Věnováno Marku Edelmanovi
Režie: Agnieszka Holland
Hrají: Robert Więckiewicz, Benno Fürmann, Agnieszka Grochowska, Maria Schrader, Herbert Knaup, Kinga Preis, Krzysztof Skonieczny, Julia Kijowska, Marcin Bosak, Jerzy Walczak, Michał Żurawski
Scénář: David F. Shamoon podle knihy Roberta Marshalla In The Sewers of Lvov
Premiéra ČR: 15. listopadu 2012
Zdroj: tz
