Alergie na jablka, broskve, celer

Alergie každoročně znepříjemňují život milionům osob. Postihují čím dál více obyvatel zejména průmyslových zemí. Alergie je přehnaná reakce imunitního systému na cizorodou látku neboli alergen. Asi jako kdybyste odpálili granát, abyste se zbavili nepatrného komára. Každé další setkání s alergenem imunitní systém zaznamenává a pomalu si vytváří protilátky zvané IgE. Ty při střetnutí s alergenem vyvolají zánětlivou reakci, v těle se začne vyplavovat histamin, ten zužuje průdušky, snižuje krevní tlak, způsobuje rudnutí, pocit horka, svědění, kýchání, může dojít k vnitřním otokům či anafylaktickému šoku.

Různě podle zemí
Zatímco v USA jsou obávanou hrozbou alergiků arašídy v jakékoli podobě, například pomazánka z burských oříšků, tyčinky, čokoláda či müsli s burskými oříšky, jídla čínské kuchyně, která často obsahují arašídy a cokoli, v čem je i jejich nepatrný náznak, v Řecku je tato alergie prakticky neznámá. O to častější a nebezpečnější je tam alergie na meloun, i když je ho třeba jen kousek v ovocném salátě. Alergie na melouny a také na broskve jsou typické nejen v Řecku, ale i v dalších středomořských státech, například ve Španělsku. Na Islandu něco podobného vůbec neznají, zato jsou tam alergičtí na některé ryby, a Švýcaři prosluli alergiemi na celer v jakékoli podobě.

Italové z jihu trpí alergiemi na jablečnou šťávu či mošt, které u nich vyvolávají vyrážku a bolesti žaludku, zatímco Italové ze severu tímto druhem alergie netrpí.

Proč existují geografické rozdíly v alergiích? Tato otázka dnes intenzivně zajímá řadu vědců. Proč najednou imigranti, kteří přicházejí do severní Evropy z jihovýchodní Asie, začnou být alergičtí na plody chlebovníku (Artocarpus heterophyllus) tzv. jackfruits, které dosahují hmotnosti přes 25 kilogramů a v Asii jsou jejich oblíbeným ovocem. Kupodivu se to netýká imigrantů do jižní Evropy. Geografické rozdělení ovlivňující výskyt alergií je jasně patrné.

Projekt
Geografickým rozložením alergií se zabývala konference odborníků na alergie, která se konala letos v květnu ve Vídni. Až dosud kvalitnímu výzkumu bránil nedostatek dat potřebných ke srovnání výskytu alergií podle jednotlivých zemí a kontinentů i různé metody, kterými se náchylnost k alergiím zjišťovala. To by se nyní mělo změnit. Od projektu, který dostal název EuroPrevall, se očekává, že přiřadí výskyt alergií k potravinovým zvyklostem v jednotlivých zemích, ale i k jiným faktorům, jako jsou vlivy prostředí, výskyt jiných alergenů a podobně.

Vědci na konferenci konstatovali, že nejvíce alergických reakcí na jídlo u dospělých a u dětí nad tři roky vyvolávají celosvětově lískové oříšky a jablka. Kupodivu ne arašídy, jak by se mohla řada lidí domnívat. Velkým a nebezpečným alergenem se rovněž stala slunečnicová semínka, tak jak se stále více v rámci doporučení zdravé výživy prosazují. Alergeny, které slunečnicová semínka obsahují, mohou vyvolat dokonce nebezpečnější reakce než arašídy.

Pyl pelyňku černobýlu souvisí s alergiemi na karotku, celer a slunečnicová semínka.

Účastníci konference dospěli rovněž k závěru, že existuje pomyslná geografická čára dělící v zásadě různé typy alergií na jídlo. Tato čára probíhá mezi severem a jihem. Zatímco na severu Evropy reagují lidé alergicky na dužinu syrových jablek, lidem z jihu působí alergie jejich slupka a to v jakékoli podobě – syrové, vařené, v kompotech.

Souvislosti
Vědci se domnívají, že existuje souvislost mezi alergií na určité potraviny, hlavně ovoce a zeleninu, a výskytem jiných alergenů, zejména pylů. Severojižní rozdělení v podstatě odpovídá výskytu bříz na severu, jejichž pyl v době květu je velmi razantním alergenem a původcem tzv. senné rýmy u statisíců severních Evropanů.

Jak to souvisí s alergií na jablka? Dužina jablka obsahuje alergenní protein Mal d1, slupka obsahuje rovněž alergenní protein, ale Mal d3. Struktura a složení proteinu Mal d1 silně připomíná alergenní protein pylu břízy Bet v1. Znamená to, že lidé, kteří jsou alergičtí na březový pyl, mohou reagovat nepřiměřeně i na Mal d1 obsažený v jablku. Proto na severu Evropy, kde rostou břízy, převažuje alergie na jablkovou dužinu.

Podobně lze vysvětlit alergii na jablkovou slupku na jihu Evropy. Tam jsou nebezpečné a výrazné alergeny v pylu květů broskvoní, což jsou proteiny označované jako Pru p3. A ty se podobají alergenům v jablečné slupce Mal d3. Vysvětluje to i rozdíl v už zmíněných reakcích na tepelně upravené či kompotované a syrové jablko. Zatímco Mal d1 se teplem rozkládá a přestává být alergenem, takže severní Evropané mohou tepelně upravená jablka v jakékoli podobě, Mal d3 na teplo nereaguje a alergen v jablečných slupkách Jihoevropanům činí potíže, i když jde o jablka se slupkou tepelně upravená nebo pasterizovaná, například o jablečnou šťávu.

Vědci také dali nově do souvislosti alergii na pyl pelyňku černobýlu (Artemisia vulgaris) s alergiemi na karotku, celer a slunečnicová semínka.

Většina alergenů, které jsou v ovoci nebo v zelenině, patří do skupiny zhruba deseti tisíc proteinů, zatímco většina alergenů v potravě živočišného původu do skupiny pouhých tří proteinů.

Křížené alergické reakce jsou běžné právě u ovoce a zeleniny. Pokud je člověk alergický na Bet v1 z březového pylu, je velká pravděpodobnost, že si vyvine alergii i na jablka, celer, chřest, švestky a další ovoce či zeleninu.

To také vysvětluje, proč přistěhovalci z jihovýchodní Asie začali být v severní Evropě, kde kvetou břízy, alergičtí na plody chlebovníku. Chlebovník sám alergii nevyvolává, ale pokud je už vyvolána pylem břízy, imunitní systém může reagovat nepřiměřeně i na chlebovník.

Otázkou je, proč Bet v1 z březového pylu vyvolává alergickou reakci i na ovoce obsahující protein Mal d1 a ne naopak. Vědci předpokládají, že je to tím, že Bet v1 z pylu se dostává do těla dýcháním, tedy plícemi, a není narušen v trávicím systému, zatímco Mal d1, je rozložen během trávení, protože jablka jíme, a tím jako spouštěcí alergen ztrácí svou sílu.

Další faktory
Tyto složité křížené reakce nejsou tím jediným, co vědce zajímá. Roli tu hraje i vliv prostředí, například kouř z cigaret, který může alergie výrazně zhoršit. Zásadní význam má i dědičnost. V tom se shodují všechny studie. Zhruba osmdesát procent alergických dětí má alespoň jednoho rodiče alergika. Nejčastěji jsou rodiče i děti alergičtí na stejnou látku a se stejnými příznaky. U dětí do 15 let jsou alergie na jídlo způsobovány nejčastěji vejci, lískovými oříšky, arašídy, kravským mlékem, hořčicí a rybami. U dospělých je škála daleko širší. Některé alergie s věkem mizí, například na vejce nebo kravské mléko, jiné přetrvávají celý život.

Je třeba také rozlišovat mezi intolerancí (nesnášenlivostí) a alergií na určitou potravinu, i když z hlediska postiženého může být jen malý rozdíl. Stále více lidí nesnáší některé exotické plody, jako jsou kiwi, avokádo nebo dokonce banány.

Hovoří se i o alergii na kravské mléko. Ta představuje více než deset procent potravinových alergií v dětském věku. Když dítě vyroste, může nastat několik situací. Buď zůstane alergikem v pravém slova smyslu, pak mu obvykle vadí laktóza v jakémkoli produktu. Nebo se může projevit intolerance vůči mléku. Jeho tělo přijme třeba jogurty, ale nikoli mléko v tradiční podobě a ve větším množství, eventuálně se přidají další alergie.

Civilizační alergeny
Vedle potravinových alergií jsou hitem poslední doby také alergie, které bychom mohli označit za civilizační. Přibývá osob, kterým pobyt na slunci přivodí vyrážku, další mají silné obtíže a typickou alergickou reakci při smogu. U poměrně rozšířené alergie na slunce není alergenem sluneční záření. Neobsahuje žádnou látku, která probudí imunitní systém, aby vyvolal alergickou reakci. Sluneční paprsky však mohou probudit reakci fotoalergickou, což znamená, že oživí některou látku v těle přítomnou a učiní z ní alergen, alergizují ji. Tyto látky mohou pocházet z léků, z kosmetiky, z opalovacích krémů, z bylinek je znám třeba účinek třezalky. Pokud se citlivý člověk, který užívá třezalku, vystaví slunci, může se u něho objevit vyrážka.

K novějším alergiím patří i reakce na latex. Postihuje už patnáct procent pracovníků ve zdravotnictví a jejich počet stále vzrůstá. Lékařské rukavice jsou totiž z latexu. Nejčastěji se alergie projeví na kůži, vzácné nejsou ani dýchací obtíže až astma. Latex je rozšířený i v domácnostech. Tento extrakt z rostliny Hevea brasiliensis je v dětských míčích, v koupacích čepicích, v páscích samodržicích punčoch, v prezervativech i dalších produktech.

Lékaři postupně přecházejí od léčení důsledků alergií k podchycení stále bližších úseků alergické reakce. Dlouhodobým cílem zůstává naučit imunitní systém reagovat jen na ty podněty, které tělo skutečně ohrožují, a ignorovat všechny ostatní.


Deset nejčastějších alergenů
• Roztoči
Jsou všudypřítomní a přecitlivělost na ně je poměrně častá. Roztočům se daří zejména v teplém a vlhkém prostředí. Nejraději mají lidské postele. Základní bojová strategie je jasná: snížit teplotu v ložnici na 18 až 19 stupňů Celsia a dobře větrat. Samozřejmostí je pravidelné praní povlaků v teplotě přesahující 55 stupňů Celsia.

• Pyl
Alergie na pyl se objevuje nejčastěji na jaře, kdy stromy a keře kvetou, a obvykle se projevuje dýchacími obtížemi.

• Zvířata
Nejčastěji se objeví reakce na srst, ale viníkem mohou být i sliny, kůže a podobně.

• Potraviny
Lískové oříšky, jablka, arašídy, slunečnicová semínka a další. Výčet může být nekonečný. Stejně tak typy projevů: od vyrážky přes zažívací obtíže, otoky až po anafylaktický šok.

• Hmyz
Také hmyz může vyprovokovat velmi silnou alergickou reakci, která může vést až k anafylaktickému šoku. Největšími nepřáteli alergiků jsou včely, vosy, čmeláci a sršni.

• Houby
Alergenem nejsou jen houby, které sníme, ale také mikroskopické, které nás běžně obklopují: ve spárách oken, ve sklepě, dokonce i v květináčích pokojových rostlin.

• Kosmetické přípravky
Alergie se nejčastěji projeví jako kožní reakce: zčervenání, ekzém, puchýřky... Alergenem obvykle bývají konzervační látky ve výrobku. Objevují se i reakce na parfémy, tady bývají viníkem především syntetické složky, ale občas i složky přírodní (levandule, tymián, heřmánek a podobně).

• Léky
Penicilin, sulfonamidy, protizánětlivé léky, ale také jedy či dokonce i obyčejný aspirin mohou vyvolat alergii. Reakce se může objevit vzápětí po podání léku nebo může být i zpožděná, ta bývá dokonce častější. Obvykle to bývá vyrážka. Při dalším podání léku by se mohly reakce zhoršovat a vést až k anafylaktickému šoku.

• Prací prostředky
Poměrně mnoho lidí mohou prací prostředky dráždit, přesněji některé jejich složky. Viníky alergických reakcí jsou především změkčovadla a látky, které mají rozjasnit barvy prádla. Reakci mohou vyvolat i látky parfemační nebo konzervační.

• Kovy
Kovové knoflíky a spony, bižuterie, zipy, obroučky brýlí, piercing — to vše může vyvolat alergickou reakci. Jejím původcem je nikl a chrom.


Zdroj: 100+1