Pomocí baterií se nabíjelo už před Kristem
Asi málokoho ve škole minul příběh o tom, jak si italský fyzik Luigi Galvani při pitvě všiml cukajících se žabích stehýnek. Zaujala ho energie, která tento záškub způsobila, a nebyl jediný. Zájem o ni projevil i další významný fyzik Alessandro Volta, který následně odhalil, že záškub nezpůsobilo žabí stehýnko, ale kontakt skalpelu s elektrickým drátkem. Právě tímto drátkem bylo žabí stehýnko připevněno ke stolu. Od toho už pak nebylo daleko k prvním bateriím..
„Málokdo už ale zná příběh o tom, jak v roce 1938 archeolog Wilhelm König objevil hliněné nádoby, které obsahovaly železné tyče napuštěné kyselým roztokem a obalené mědí. Zdá se, že na vínu či octu tak fungovaly baterie, které v oblasti okolo íráckého Bagdádu používali už dvě stě let před Kristem,“ říká Radim Tlapák z BatteryShop.cz.
Všechno nejlepší, pane Volte
Díky Voltovým pokusům a neustálému zdokonalování dnes nemusíme telefony či hodinky dobíjet ani přes žabí stehýnka, ani díky octu. V roce 1800 vytvořil první baterii pomocí vrstvení zinku, savého papíru napuštěného kyselinou a solí a stříbra, což se stalo základem baterií, jak je známe dnes. Právě na památku autora první moderní baterie proto připadá Mezinárodní den baterií na osmnáctého února. V tento den se totiž Volta v roce 1745 v Itálii narodil. O název svého vynálezu se ale dělí s Galvanim. Voltův sloupec či článek je totiž v češtině mnohem známější jako galvanický článek.
Dobíjení baterií začalo v Anglii
Jako první přišli s bateriemi k opakovanému použití Angličané. Už v roce 1836 se objevily olověné akumulátory, které se dodnes používají v automobilech. Znovu nabíjet lze i takzvané lithium-iontové baterie. „Ačkoliv se často pletou s lithiovými bateriemi, na rozdíl od nich se nemusejí po jednom použití vyhodit. Obsahují totiž ionty, které se pohybují mezi anodou a katodou, což je umožňuje znovu nabíjet,“ vysvětluje Tlapák. Lidé by se neměli nechat odradit vyšší pořizovací cenou, neboť se jim velmi rychle vrátí, a navíc udělají něco pro životní prostředí. „I přesto je namístě upozornit, že dříve či později dojde k opotřebení a vyčerpání každé baterie. I znovunabíjecí baterie obsahují chemikálie, které nevydrží fungovat stejně spolehlivě roky,“ upozorňuje Radim Tlapák.
Baterie mají paměť
Nikl-kadmiový akumulátor, zkráceně NiCd, je druh nabíjecích baterií, které si pamatují, co s nimi děláte. Pokud je tedy znovu nabijete v okamžiku, kdy ještě nejsou úplně vybité, zapomenou, že mají větší kapacitu. Právě proto se doporučuje mobilní telefony a další zařízení na baterie nechat zcela vybít před tím, než je budete připojovat k nabíječce. Pokud to neuděláte, postupně si jejich výdrž zkrátíte na minimum.
Staré baterky nepatří do koše
V České republice se údajně každý rok prodá okolo sto padesáti milionů kusů nových baterií. Díky cenové dostupnosti většiny běžných typů baterií je v domácnosti pravidelně pořizujeme a zároveň se zbavujeme již nepoužitelných kusů. Ačkoliv baterie obsahují řadu chemikálií a volně hozené na skládce mohou být velmi nebezpečné pro životní prostředí, řada lidí je stále vyhazuje do běžných odpadkových košů. „Správný postup je baterie odevzdat v jednom z tisíců míst zpětného odběru, které nalezneme po celé republice. Díky tomu jsou bezpečně zajištěny, a buď jsou zrecyklovány, nebo ekologicky zlikvidovány,“ vysvětlil David Vandrovec, ředitel skupiny REMA, která se zabývá zpětným odběrem vysloužilých elektrospotřebičů, baterií a akumulátorů. „Předtím, než další nepotřebné baterky vyhodíte do koše, se proto zkuste poptat, zda je nevybírá vaše firma, škola či blízká prodejna elektroniky,“ uzavřel Vandrovec.
Zdroj: tz
