Sociální aspekty podnikání
Ve světě podnikání je dnes jedním z nejčastěji skloňovaných termínů koncept CSR neboli společenské odpovědnosti firem. „Lidé si pod tímto pojmem často představují charitativní činnost. Společenská odpovědnost ale není jen o filantropii. Vezměte si třeba úzké provázání firmy s lokalitou, v níž sídlí či působí. Vracet něco komunitě, které je podnik nedílnou součástí, zlepšovat životy lidí ve svém okolí – i to je společensky odpovědné chování,“ vysvětluje Jiří Jemelka, ředitel společnosti J.I.P. pro firmy, jež pomáhá malým a středním podnikům. Budou-li podniky v tomto ohledu hledat inspiraci z minulosti, je pro ně Tomáš Baťa a jeho vztah ke Zlínu a princip podnikání jako služby veřejnosti ideálním příkladem.
„Pro Baťu platila zásada, které by se dle mého názoru měli podnikatelé pevně držet i dnes: peníze ani zisk nejsou to hlavní,“ přidává svůj osobní postoj Stanislav Martinec (KOMA Modula), EY Podnikatel roku ve Zlínském kraji, a dodává, že osobnost Tomáše Bati a jeho úspěch jeho samotného nejen inspiruje, ale také mu dodává energii.
Vzdělávání pracovníků a sebevzdělávání
I přesto, že další vzdělávání zaměstnanců je dnes poměrně oblíbeným pracovním benefitem, mají v něm mnohé firmy stále rezervy. Často totiž tento rozvoj pojímají příliš úzce: důraz kladou na znalosti a dovednosti přímo spojené s danou pracovní pozicí, přičemž kupříkladu takzvané měkké dovednosti, z nichž může profitovat každý, přehlížejí. I tady se tak nabízí inspirace Tomášem Baťou, jenž se snažil vzdělávat své zaměstnance v řadě ohledů a šel tak mnohem dál než současné podniky.
„Systém vzdělávání byl ve firmě Baťa komplexní a detailně propracovaný. Pamětníci například vzpomínají, že u Baťů se museli vzdělávat všichni a nejlépe ve všem. Kromě odborných kurzů, které přímo souvisely s výkonem pracovní činnosti, otvírala firma Baťa i večerní kurzy, které byly orientovány na umění, literaturu, psychologii či komunikaci. Dbáno bylo i na jazykové dovednosti, každý pracovník běžně ovládal dva cizí jazyky. Zvláštní pozornost věnovala firma psychologii, ta byla součástí téměř všech kurzů nabízených firmou,“ popisuje vzdělávání ve firmě Baťa Gabriela Culík Končitíková z Nadace Tomáše Bati.
Nikoliv šéf, ale lídr
Být svým zaměstnancům lídrem, nikoliv pouhým šéfem. Heslo z moderních podnikatelských příruček? To sice ano, ale i jeden z dalších nadčasových baťovských principů. Tomáš Baťa si moc dobře uvědomoval, že příklady táhnou, a proto na sobě neustále pracoval a snažil se být pro své pracovníky morálním vzorem. Sám se nechával zaměstnávat v zahraničních firmách, aby získal co nejvíce zkušeností. Praktické zkušenosti požadoval i po svých vedoucích zaměstnancích, protože byl toho názoru, že schopný lídr musí rozumět práci vykonávané svými podřízenými.
„Předpokladem pro získání vyšší pozice ve firmě byla mimo jiné skutečnost, že jste prošel firmou od začátku – tedy od nejnižší pozice po nejvyšší. Toto platilo i pro studované lidi. Cílem firmy bylo, aby se na vedoucí pozice dostávali lidé, kteří mají osobní zkušenost s vykonáváním nižších pozic ve firmě a vědí, jaké požadavky mohou, anebo naopak nemohou klást na své podřízené,“ popisuje Gabriela Culík Končitíková a Stanislav Martinec ji v tomto ohledu doplňuje: „Baťovi bylo vlastní heslo, že se skutečné podnikání nedá dělat bez vášně a že chcete-li vybudovat úspěšný podnik, vybudujte především své lidi a jděte jim příkladem. To by mělo platit pro všechny lídry bez rozdílu i dnes.“
Zdroj: tz, redakčně upraveno
