Stovky bestsellerů, které dosáhly mnohamilionových nákladů. Filmy, televizní seriály, pořady, články, nekončící diskuze. Bermudský trojúhelník je tučnou pastvou, která nikdy nezklame autory, čtenáře ani diváky. Mýtus přežívá i v jedenadvacátém století, i když díky satelitům a další technice jsou hlášená zmizení daleko vzácnější.
O jakou oblast vlastně jde? Jako Bermudský trojúhelník je označován v podstatě rovnoramenný trojúhelník v Atlantském oceánu, na jehož severovýchodním vrcholu jsou Bermudy, na jihozápadním Miami na Floridě a na jihovýchodě Portoriko.
Jde o pomezí Mexického zálivu a západní části Atlantiku. Zahrnuje i část Sargasového moře, kterou protéká Golfský proud. Jeho jednotlivé strany měří 1540 km (Bermudy – Portoriko), 1660 km (Portoriko – Miami) a 1664 km (Miami – Bermudy). Celkem 1 134 105 kilometrů čtverečních.
POHLED DO HISTORIE
Neobvyklé anomálie a podivné úkazy zaznamenal už první Evropan, který se do těchto oblastí připlavil – Kryštof Kolumbus v roce 1492. Podle záznamů z jeho lodního deníku se kompas choval divně, nad mořem přelétl ohnivý pás, který vzápětí zas v moři zmizel, a o pár dní později viděli námořníci pohybující se světlo a neobvyklé světlené záblesky.
První čtyři historicky zdokumentovaná tajemná zmizení v této oblasti se stala v letech 1782 až 1812.
LET 19
Celosvětovou pozornost vyvolalo až tajemné zmizení pěti amerických bombardérů TBM Avenger, které se 5. prosince 1945 krátce po 14. hodině vydaly na cvičný let. Odstartovaly z floridské vojenské základny Lauderdale, nad mořem měly svrhnout bomby a vrátit se zpět. Bylo jasno a klidno. Během komunikace s věží velitel letky Charles Taylor začal hovořit o náhlém zhoršení viditelnosti, divné barvě moře a podivném chování obou palubních kompasů. Pak se spojení přerušilo a letadla v oblasti Bermudského trojúhelníku zmizela. Námořní letectvo USA je začalo okamžitě hledat. Nic nenašlo, zato ztratilo letoun Martin Mariner s třináctičlennou posádkou, který se pátrací akce zúčastnil.
Zbytky letadel, která možná mohla patřit letu 19, objevila údajně v květnu 1991 společnost, která na dně Atlantského oceánu hledala ztroskotanou španělskou galéru s jejími poklady. Svědectví a popis letadel, která prý objevila, z neznámých důvodů během času změnila. Proč, nikdo neví. Možná se jejím členům opravdu nepodařilo letadla blíže identifikovat, podle jiné verze zasáhla americká vláda, která chtěla nalezené zbytky letadel sama důkladně prozkoumat a zjistit, co se stalo.
TISK
Marine Sulphur Queen zmizela v roce 1963. Pět let poté, co letadla zmizela, se v roce 1950 objevil v americkém tisku první článek pojednávající podrobně o tajemném mizení lodí a letadel. V roce 1952 časopis Fate uveřejnil článek, ve kterém poprvé vytyčil tajemnou nebezpečnou oblast v Atlantiku jako trojúhelník mezi body, které se užívají dodnes – Bermudy, Portoriko, Miami. Název Bermudský trojúhelník dostala oblast až v srpnu 1964, když novinář Vincent Gaddis nazval hlavní článek pro časopis Argosy Smrtící Bermudský trojúhelník (The Deadly Bermuda Triangle). Článek vešel do dějin. Gaddis v něm rekapituloval všechna tajemná zmizení v této oblasti a speciální pozornost věnoval letu 19. O rok později vydal na toto téma knihu nazvanou Neviditelné horizonty (Invisible Horizons). Let 19 a osud jeho posádky se stal tématem řady dalších článků. Rodila se legenda Bermudského trojúhelníku. Stala se vděčným a atraktivním námětem nejen článků, ale řady knih, filmů a televizních seriálů.
Kniha Charlese Berlitze, vnuka zakladatele slavných jazykových Berlitzových kurzů, nazvaná Bermudský trojúhelník (Bermuda Triangle) se stala v roce 1974 bestsellerem. Prodaly se jí miliony výtisků. Velký úspěch měla i jeho další kniha Beze stopy vydaná v roce 1977. Všechna uváděná zmizení měla společného jmenovatele. Počasí bylo krásné, letadla ani lodi nehlásily ohrožení ani nežádaly o pomoc.
DEFINITIVNĚ ZMIZELÉ
Pět amerických letadel se ztratilo při cvičném letu 5. prosince 1945. Začátkem března 1918 zmizela při plavbě z Barbadosu do Norfolku ve Virginii loď Cyclops s nákladem manganové rudy. Moře bylo údajně klidné, téměř bezvětří. Plavba probíhala bez problémů, z lodi nikdo o pomoc nežádal, a přesto zmizela neznámo jak. Protože to bylo v době první světové války, zvažoval se jako možnost útok nepřátelské německé ponorky. Šetření, které probíhalo po válce ale dokázalo, že v oblasti katastrofy žádná ponorka nebyla a nebyly tam ani námořní miny.
Podobným způsobem zmizela i loď Marine Sulphur Queen v únoru 1963 s nákladem síry, který převážela z Beamontu v Texasu rovněž do Norfolku. Ani její radista nevolal o pomoc. Pátrání pobřežní hlídky skončilo bezvýsledně. Nebyly objeveny ani zbytky lodi, ani žádný člen posádky. Vznikla řada hypotéz včetně únosu Kubánci.
Letadlo řízené amatérským pilotem v prosinci 1970 odstartovalo z Baham, dostalo se do podivného bílého mraku a nakonec přistálo na Floridě o dvacet minut dříve než obvykle a s menší spotřebou benzinu. Někteří lidé byli přesvědčeni, že prošlo časovou smyčkou.
TEORIE
Jedna z teorií tvrdí, že úkazy z Bermudského trojúhelníku mají mimozemský charakter. Že plavidla nebo jejich pasažéři byli uneseni mimozemšťany, vstoupili do jiného časoprostoru – do minulosti či do budoucnosti, nebo žijí v paralelním vesmíru. Vysvětlují tím i občasná hlášení o podivných časových posunech pozorovaných posádkami letadel, nebo hlášení o zmizení letadla z obrazovky radaru a jeho opětné objevení po nevysvětlitelně dlouhé době. Z oblasti Bermudského trojúhelníku jsou více než z jiných částí světa hlášena pozorování neidentifikovaných létajících objektů (UFO), což mnohým badatelům vnuklo myšlenku, že právě tyto objekty by mohly být odpovědné za mizení lidí, lodí a letadel. Obzvlášť opuštěné lodě provokují fantazii a podporují tvrzení, že posádky byly uneseny mimozemšťany pravděpodobně za účelem výzkumu.
Někteří dávají případnou činnost neznámých sil do souvislosti s naší minulostí, v níž existovala civilizace daleko překračující jakoukoli tehdejší úroveň – Atlantida. Podrobně ji popsal Platon, který se o ní dozvěděl u Egypťanů. Dodnes nikdo nezjistil, kde se bájná Atlantida vlastně nalézala, ale nejnovější objevy nevylučují, že to bylo právě v oblasti Bermudského trojúhelníku. Jedna z teorií tvrdí, že obyvatelé Atlantidy byli schopni ovládat přírodní síly včetně gravitace a že po zániku Atlantidy jejich přístroje tam zřejmě zůstaly a fungují dodnes. Vlivem jejich působení havarují letadla i lodě. Další teorie dokonce uvažuje o tom, že někde v hlubinách oceánu žijí záhadní obyvatelé Atlantidy dodnes, což vysvětluje světla vstupující a vystupující z oceánu.
FAKTA PROTI FANTAZII
Jiní odborníci, kteří se zabývají fenoménem Bermudského trojúhelníku tvrdí, že ve skutečnosti o žádnou záhadu nejde. Podle nich se všechny uváděné jevy dají vysvětlit přirozeným způsobem.
Oblast Bermudského trojúhelníku je mimořádně frekventovaná, prochází tudy velké množství lodních dopravních tras a přelétá přes ni spousta dopravních i soukromých letadel. Proto v ní zákonitě dochází i k většímu počtu havárií a ztroskotání. Za důležitý argument je považováno stanovisko světoznámé pojišťovny Lloyd v Londýně. Podle ní není Bermudský trojúhelník o nic nebezpečnější než jiná místa, a proto pro něj nepožaduje vyšší pojišťovací sazby.
Oblast Bermudského trojúhelníku v žádném případě nepatří ke klidným mořím. Vyskytuje se tam spousta hurikánů a tornád, která zvedají do velkých výšek obrovské masy vody. Mohou smést malou loď nebo i nízko letící letadlo. Podél západního okraje Bermudského trojúhelníku proudí Golfský proud, který představuje jakousi podmořskou řeku širokou šedesát až osmdesát kilometrů. Styk teplého Golfského proudu s chladnou vodou Atlantiku, kdy se mísí vodní masy rozdílné teploty a slanosti, vyvolává řadu neobvyklých jevů, jako jsou náhlé mlhy, vzdušné turbulence a podobně.
V oblasti Bermudského trojúhelníku je velmi členité mořské dno. Jsou tam podmořské vápencové útvary, četné podmořské jeskyně a tunely, které mohou v době přílivu a odlivu vyvolávat obrovské víry a vlny. Nachází se tam rovněž několik nejhlubších vodních příkopů na světě. Mořské dno tam běžně dosahuje hloubek téměř 6000 metrů a jižní cíp příkopu Puerto Rico Trench je hluboký 8229 metrů. V takových hloubkách hledat vraky ztracených lodí a trosky letadel je prakticky nemožné.
Navíc se zjistilo, že v Bermudském trojúhelníku skutečně existuje magnetická anomálie. Kompas tam selhává, střelka chaoticky kmitá a ukazuje ke geografickému severnímu pólu, nikoli k magnetickému.
METAN JAKO ŘEŠENÍ
Jedna z nejnovějších teorií se záhady Bermudského trojúhelníku snaží vysvětlit působením hydrátu metanu. Vysoký tlak vody ho na dně oceánu udržuje v pevném stavu, občas se ho ale kus oddělí a stoupá k hladině. Tlak vody směrem nahoru klesá, hydrát se přeměňuje na plyn a v okamžiku, kdy vyplouvá k hladině, může mít tvar koule o průměru několika set metrů. Pokud nad takovým místem pluje loď, může se z ničeho nic bez varování vlivem snížené hustoty vody rychle potopit. Potvrdily to laboratorní pokusy prováděné v Austrálii. Zbytky ztroskotané lodi by se podle těchto pokusů nenašly, protože by je okamžitě odnesl a rozptýlil Golfský proud. Oficiální americké geologické přehledy nicméně uvádějí, že k větší koncentraci metanu v podobně velkých bublin zcela určitě za posledních 15 tisíc let v této oblasti nedošlo.
Ani všechny přirozeně znějící argumenty nemění zatím nic na tom, že ve většině případů se skutečnou příčinu zmizení lodí nebo letadel zjistit nepodařilo. A tak nadále zůstává neomezený prostor pro fantazii novinářů, spisovatelů, filmových tvůrců, ale i pro vědecké pracovníky nejrůznějších oborů. Záhada Bermudského trojúhelníků stále čeká na definitivní odhalení.
TAJEMNÁ ZMIZENÍ A ÚKAZY V BERMUDSKÉM TROJÚHELNÍKU
1492 – Kryštof Kolumbus zaznamenává poruchy kompasu a podivné záblesky.
1781 – Ztrácí se loď Saratoga s třináctičlennou posádkou.
1918 – Mizí loď Cyclops s 306 muži na palubě.
1928 – Slavný americký letec Charles Lindbergh hlásí při svém pionýrském letu přes oceán při přeletu bermudské oblasti anomálie v chování kompasu.
1945 – Mizí pět letounů Avenger letu 19 a záchranářský letoun Martin Mariner.
1948 – Dopravní letadlo Star Tiger mizí u Bermud s 29 lidmi na palubě.
1949 – O rok později téměř identické letadlo Star Ariel mizí ve stejném místě s dvaceti lidmi na palubě.
1954 – Letoun amerických námořních sil se 42 lidmi mizí poté, co oznámil, že se setkal s neznámou silou.
1963 – Mizí Mary Sulphur Queen s nákladem síry a 39 členy posádky.
Zdroj: 100+1
