Vedle látek se silným antibiotickým účinkem a antimikrobiálním peptidům obsahuje jejich hemolymfa (obdoba krve u hmyzu) také takzvané hmyzomorky - druh houby, který působí jako vnitrobuněčný parazit a dokáže významně poškodit svého hostitele. Slunéčko východní je ovšem proti těmto parazitům imunní. Při přenosu na původní druhy slunéčka ovšem působí paraziti jako ničivá biologická zbraň.
Slunéčko východní je vybaveno extrémní odolností proti nejrůznějším nemocem. Dalo by se říct, že si vytváří třístupňovou ochranu, jednak díky tuctu protilátek s antimikrobiálním účinkem, jednak díky látce zvané harmonine, která má velmi silný antibiotický účinek. Klíčovým pro úspěch invazivního druhu je ale zřejmě zmíněný druh parazitní houby, která přežívá právě v látce harmonine.
Slunéčko východní se brání houbou
Ačkoli se slunéčka živí většinou mšicemi, někteří jedinci požírají také jiné druhy hmyzu. A tady zřejmě leží největší výhoda východních příbuzných před domácími druhy. Pokud slunéčko východní sežere například domácí slunéčko sedmitečné, nic se mu nestane. V opačném případě ale slunéčko sedmitečné uhyne. Asijské druhy slunéček využívají houbu jako druh ochrany, zejména svých vajíček a larev.
Zatímco domácí slunéčka výtrusy houby napadaly, asijské soudruhy nechaly na pokoji. Podle německých vědců dokáže asijské slunéčko udržet parazitní houbu neškodnou ve své tělní tekutině, ale jakmile se houba dostane do těla jiného hmyzího druhu, začne být aktivní. Podle vědeckého výzkumu publikovaného v aktuálním vydání časopisu Science stojí za ekologickým úspěchem invazních slunéček právě kombinace extrémní odolnosti proti nemocem a aktivní obrana pomocí mikrovýtrusů parazitní houby.
Zabiják na útěku ze skleníku
Na konci století se slunéčko východní začalo používat ve sklenících jako "biologický postřik" proti mšicím. Může za to jeho neuvěřitelná žravost, za den dokáže spořádat stovky mšic i jiných druhů hmyzu či jejich vajíček. Jenže tato biologická zbraň se ze skleníků dostala do volné přírody.
Většina zavlečených druhů je v novém prostředí neúspěšná, buď nedokáže přežít vůbec nebo jejich populace zůstane jen malá. Ne ale tak slunéčko východní, které úspěšně okupuje nová území, zejména místa výskytu původních druhů hmyzu, které se živí na mšicích. Například v Německu začali slunéčka ve sklenících využívat na přelomu tisíciletí, v České republice se první výskyt datuje od roku 2006. Invazní druh během velmi krátké doby vytlačil původní druhy a zabral jejich území.
Během podzimu je možné pozorovat velké skupiny slunéček, které pořádají nálety na budovy, ve kterých chtějí přečkat zimu. U některých lidí mohou slunéčka vyvolat silnou alergickou reakci. Když mají asijská slunéčka nedostatek potravy, dokáží se živit i na vinných hroznech, což přidělává vrásky vinařům. Pokud se slunéčka dostanou spolu s hrozny do lisů, dokáží znehodnotit budoucí víno nepříjemnou příchutí.
Zdroj: Ekolist.cz
