Vynález Bitcoinu přepsal historii financí a systému fungování měny. Decentralizovaný mechanismus směnných operací zajišťuje svobodu svým uživatelům, a umožňuje, že žádná třetí strana nemůže do těchto operací vstupovat, cenzurovat nebo je nějak ovlivňovat. Bankovní domy, finanční poradci nebo berní úřady teoreticky přichází o důvod k existenci. Bitcoin dal vzniknout globální apolitické měně, pokrývající a uchovávající hodnotu zboží, aniž by sám byl kryt zlatem nebo podléhal cíleným intervencím. Jinými slovy, je to nápad za miliony. Který nyní bohužel naráží na své funkční limity.
Jak se k Bitcoinům dostat? Kromě obchodu je můžete získávat „těžbou“, při které věnujete čas/výkon svého počítače na připojení k síti a potvrzování série již probíhajících transakcí. A čím více natěžených Bitcoinů je, tím náročnější je jejich další získávání. Je jich totiž jen omezené množství. Imaginární mince už vám dnes na virtuálním účtu nepřistane po desítkách minut, ale většinou po dlouhých hodinách vyžadující činnost celého specializovaného počítačového centra. Z původní hříčky o nezávislé měně se tak s narůstající popularitou stává výrazná zátěž životního prostředí. Výkonné počítače a datová centra totiž spotřebovávají enormní množství energie.
Povšiml si toho i žurnál The Ecologist, který upozornil na stinné stránky světlé kryptoměny. Podle něj dnes celý virtuální těžařský byznys Bitcoinů dosahuje ne nepodobné bilance, jako reálný těžký průmysl. Jak to, když „těží“ vlastně jen počítače? Těžba Bitcoinů totiž trochu připomíná loterii, při které počítačový program „zkouší uhodnout“ ten správný kód. Ten může nabývat jakéhokoliv čísla od nuly do 2,147,483,648. Ve hře je tedy vcelku dost možností a odměnou je zisk žádané kryptoměny. Nejmodernější těžařské počítače činí ve snaze uhodnout kód 14 bilionů pokusů za sekundu. Což je spousta energie.
Energie může nabývat mnoha podob, ale pokud bychom hovořili například o ropě, je ekvivalentem celoroční těžby Bitcoinů produkce asi 13,5 milionů barelů. A to už ekologicky čistý byznys moc nepřipomíná. Bylo by jistě hezké, kdyby se elektřina využitá k těžbě a transakcím v Bitcoinech čerpala z obnovitelných zdrojů. Jenže přes 85 % těžby kryptoměny má dnes pod palcem Čína, kde je elektřina relativně levná. Protože nepochází zrovna z těch nejefektivnějších obnovitelných zdrojů. Počítače v těžebních datových centrech tu pohání elektřina vyrobená v hnědouhelných elektrárnách.
Na veškeré bitcoinové operace se dnes spotřebovává 0,13 % veškeré elektřiny vyrobené na Zemi za celý rok. Tedy nějakých 28,8 TWh. Jen pro představu, s takovým množstvím elektřiny byste mohli celoročně zásobovat celé Slovensko (má roční spotřebu 27,9 TWh), Irsko (27 TWh) nebo čtvrtinu z 25 milionů domácností ve Velké Británii. Jak uvádí Bitcoin Energy Consumption Index, jedna jediná bitcoinová transakce dnes v průměru vyžaduje 293 kWh. To proto, že se zřetězení paměti plateb táhne s celou historií.
V současnosti, kdy tržní hodnota jednoho Bitcoinu přesáhla hranici 9000 dolarů, se jejich virtuální těžba stala výhodnější, než reálného zlata. A konglomeráty, využívající pokročilou počítačovou technologii a sdílení výkonu k jejich těžbě, si dnes počínají stejně nešetrně vůči životnímu prostředí, jako kopáči zlata v brazilských pralesích.
Jak měl Bitcoin pomáhat životnímu prostředí?
Na stránkách žurnálu ScienceMag se to letos v květnu pokusili vysvětlit jednoduše: Environmentální problémy jsou důsledkem ztráty důvěry. Když si například kupujete rybu v supermarketu, je celý procesní řetězec od rybáře až k vám velmi dlouhý. Provozovatel supermarketu tak vůbec nemusí tušit, odkud ryba pochází. V celém řetězci je totiž řada nedostatků, které umožňují průnik nelegálního nebo neudržitelně naloveného rybího masa přes trh ke spotřebiteli.
U obchodování s Bitcoinem tento scénář nenastane: v každý moment totiž vidíte celý řetězec plateb, každý krok obchodu, který nemůže být nijak falzifikován. Takový řetězec navíc zcela mění pohled na způsob vlastnictví. V řadě rozvojových zemí například není pojem vlastnictví pozemků ostře vymezen, a někdo si může nárokovat i půdu, která mu nepatří. Pokud je ale pozemkový fond veden ve stejně zřetězeném systému, není možné, aby vlastnická práva jedné strany nějakou neprůhlednou manipulací zanikla. Prostředí operací Bitcoinu může vnést řád a transparentnost do hlasování a voleb, nebo vytvářet nejrůznější motivační pobídky, třeba při ochraně biodiverzity.
Autor: Radomír Dohnal
Zdroj: Ekolist.cz
