Co bylo tak přitažlivého na „malém zpěvákovi s velkým hlasem“, že více než dvacet let po jeho smrti lidé stále zpívají jeho písničky a čtou jeho poezii? Jaké je místo umělce v tragických dějinách vlasti? Může jednotlivec ovlivnit chod dějin? Jaký vliv na psychiku tvůrce mají jeho traumatické zážitky z dětství? Byl Kryl obětí dějin svého národa? Milovaly ho davy, ale umíral opuštěný a zatrpklý – protože nikdy nedělal kompromisy. Tyto a další otázky se rozhodla položit autorka filmu Krystyna Krauze.
Celovečerní dokumentární film o významné postavě českého barda na pozadí evropských dějin 20. století vznikl v česko-polské koprodukci. Kromě českých známých a příbuzných (Jan Kryl, Miroslav Kovařík, Jaroslav Hutka, Vladimír Merta, Jiří Černý, Karel Jadrný, Friedrich Taussig a další) vyprávějí o svých setkáních s Krylem také Poláci: Agnieszka Holland, Andrzej Zajączkowski,, Alfred Znamierowski, písničkářka Antonina Krzysztoń a zpěváci Jacek Kleyff a Michał Tarkowski.
Film je paralelním životopisem Karla Kryla a režisérky, která se narodila v polském Gdaňsku, ve čtvrti Oliva. Právě Gdaňsk se stal později kolébkou polské Solidarity a Krylova píseň Ve jménu humanity (v polské verzi Organy w Oliwie) byla první uměleckou reflexí událostí z prosince 1970, které se staly předzvěstí vzniku polského revolučního hnutí a následného pádu komunismu.
Režisérka je zároveň vypravěčkou dokumentu; její životní osud je úzce spjat tvorbou i osobními kontakty s Karlem Krylem. Tímto filmem mu „splácí“ dluh. Je to zároveň paralelní příběh osudů našich sousedních zemí, vztahu Kryla k Polsku a Polákům. Karel Kryl zpíval spoustu svých písní v polštině: v roce 2014 v Čechách vyšla deska Solidarita – záznam koncertu v Německu, jenž Kryl věnoval polským exulantům, kteří se ocitli na Západě po vyhlášení výjimečného stavu v prosinci 1981. Jeho osudy byly spjaté s Poláky od raného mládí a spolupráce s nimi v rádiu Svobodná Evropa toto přátelství ještě prohloubila.
V 80tých letech 20. století byl Kryl v Polsku velmi oblíbený díky samizdatové kazetě zpěvačky Antoniny Krzysztoń. Jeho nepovedený návrat do vlasti odstartovalo setkání exilu s občany Československa v polské Vratislavi dva týdny před sametovou revoluci.
Karel Kryl
(12. 4. 1944 - 3. 3. 1994)
Jeho písně vždycky provokovaly a dodnes nenechávají žádného posluchače lhostejným. Jedni ho berou jako klasika, legendu protestsongů své doby, pro jiné byl jen věčně nespokojeným kverulantem. Krylovy písně, ke kterým si sám skládal hudbu a texty, oslovují svojí naléhavou výpovědí stejně silně dnes, jako v době, kdy se jeho pověstný generační song Bratříčku, zavírej vrátka stal symbolem odporu proti srpnové okupaci Československa a tehdejšímu nedemokratickému režimu. Jako jeden z prvních se do své republiky vrátil a snažil se napomoci změnit situaci v Československu. Zklamaný vývojem v zemi nakonec předčasně umírá 3. března 1994, pár týdnů před svými padesátinami.
Zdroj: tz
