Horner, který vystudoval strojírenský obor na Univerzitě v Brightonu, si před lety splnil sen. Coby vášnivý potápěč vyměnil chladnou vodu při britském pobřeží za sluncem prohřátý ráj potápěčů na Bali. Poměrně záhy zjistil, že tento přechod do jiného světa nebude bez komplikací. Těžce se vyrovnával například s tím, že na Bali jen loni zamířilo 5,7 milionů turistů a v průběhu sezóny není v hlavním městě ostrova Denpasaru prakticky k hnutí. Pořád ale měl svůj podvodní svět. A tak, když turisté z pláží zmizeli, vydal se do Nusa Penida, jindy podmořskými turisty silně přetíženou lokalitu.
Video
Místo rejnoků skládka
Namísto mant (rejnoků obrovských), kterými je tato destinace proslulá, ale pod hladinou našel něco úplně jiného. Potápění v plastové polévce plné nejrůznějších odpadků z pevniny. „Plastová brčka, plastové kelímky, plastové tašky. Plasty, plasty, samé plasty,“ komentoval později na sociální síti své video z potápění. Krátce po zveřejnění již mělo 16 000 zhlédnutí, a brzy se stalo velmi názorným zobrazením celého problému se znečištěním oceánů. Ano, podmořský svět na jeho videu skutečně září tropickými barvami: zelené obaly od sušenek, nažloutlé sáčky, modré fragmenty PET lahví. A občas nějaká ta ryba.
Jak je to možné? Nusa Penida je navzdory své oblíbenosti poměrně nedotčenou lokalitou, ale ke svému neštěstí se nachází jen třicet kilometrů od Denpasaru. A město disponuje čtyřmi přetíženými skládkami. Horner se potápí už dlouhá léta a na odpadky je už tak nějak zvyklý: „Nikdy jsem ale neviděl něco takového, v tak ohromném množství.“ Tristní je, že něco takového bylo na Bali k vidění jen tři měsíce poté, co samospráva na ostrově vyhlásila kvůli vyplaveným odpadkům na plážích kalamitní stav. Když ale sezóna skončila, přestali se místní o odpadky znovu starat. Aspoň než se přiblíží další sezóna.
Video
Mladý potápěč se na tu samou lokalitu vypravil i další den po pořízení alarmujícího videa, ale to už odpadky byly pryč. „Proud je zanesl někam jinam, ale pořád tam někde jsou,“ říká Horner. „Koncentrace plastových odpadků ve vodě kolísá v průběhu roku. Je jich méně za sucha, ale když přijde monzun, končí jich v moři víc.“ Plastová polévka ale výrazně překonala jeho dosavadní zkušenosti. Za nejdrastičtější moment celého videa přitom považuje část, na které je vidět manta mizící ze záběru. Snaží se udržet mimo dosah všudypřítomných plastů.
Devadesát kousků za hodinu
„Balijská ekonomika je silně závislá na cestovním ruchu,“ dodává k videu Janis Argeswara, mořská bioložka z indonéské univerzity Udayana. „A když zmizí manty, budou se místní strašně divit, proč jim ubylo peněz od turistů.“ Ve vodě unášené plastové kousky přitom manty na životě extrémně ohrožují. Manty totiž během pohybu průběžně filtrují z vody plankton. Každou hodinu tak do sebe mohou dostat kolem devadesáti plastových fragmentů menších než pět milimetrů, které už většinou nejsou schopny vyloučit.
Video
Přesně to je i příčinou dramatického poklesu početnosti největších paryb světa, dvanáctimetrových žraloků obrovských. I ti totiž také filtrují plankton a stávají se plovoucími sběrači plastových odpadků. V roce 2016 již žilo posledních 7.000 kusů.
Autor: Radomír Dohnal
Zdroj: Ekolist.cz
