Nejenže se s unavenými dětmi v rámci dětských skupin pak hůře aktivně pracuje, protože méně poslouchají a nemají náladu se zapojit do připravených her, ale navíc si rodiče i učitelky všímají, že se týden až čtrnáct dní po změně času zvyšuje počet nemocných. Podle lidoveckého senátora Petra Šilara, který dlouhodobě bojuje za zrušení střídání zimního a letního času, za to může především nedostatek spánku a jeho horší kvalita, která po každé změně času nastane.
Nejhůře jsou na tom děti, které musí dojíždět
Ne všichni mají školky takzvaně za rohem, zvlášť při dnešním nedostatku mateřských škol. Dojíždění do vzdálenějších zařízení společně s posunem času pak takovýmto rodinám nejen zkomplikuje ranní vstávání, ale navíc i celkově oslabí dětskou imunitu.
„Viděla jsem to vloni na svém synovi,“ říká maminka pětiletého Martínka, který vloni vzápětí po posunu času onemocněl. „Možná to byla u malého jen shoda náhod,“ konstatuje Kateřina Fukalová, „ale všimla jsem si, že i můj starší syn, když ještě chodíval do školky, vždy byl nejpozději do týdne po jarní změně času nemocný.“ A dodává, že zdraví jejich potomků nejspíš zhoršuje i fakt, že s ohledem na svoji pracovní dobu musí obě děti vždy po změně času budit na pátou místo na šestou hodinu ranní, jak byly přes zimu zvyklé. Jinak by nestihli včas dojet do školky vzdálené víc jak půl hodiny cesty.
Problém se dotýká až čtvrtiny populace
„Podle studie z roku 2007 uveřejněné v časopise Science Daily, nejsou naše cirkadiánní rytmy – laicky řečeno biorytmy - schopny ze dne na den zareagovat na změnu času. V praxi to znamená, že až čtvrtina populace bojuje s poruchami spánku, zhoršením pozornosti, malátností, bolestí hlavy, únavou a u některých jedinců se to projevuje i prohloubením depresí, které mohou vyústit až v sebevraždu,“ upozorňuje Šilar na negativní dopady pravidelného posouvání času.
Další studie z roku 2008 pak zkoumala dopad změny času na lidské zdraví a ukázalo se, že první tři týdny po změně zimního času na letní vzrůstá výskyt srdečních záchvatů o 6 – 10 procent. Tato studie pak byla svého času publikována v magazínu The New England Journal of Medicine
Prevence
Odborníci doporučují změnu času překonat pomocí sportu a dostatečného pohybu. Malé děti by měly chodit v těchto dnech na delší procházky a ve školkách by jim měl být prodloužen odpolední spánek na maximum, aby se se změnou času snáze vyrovnaly. Dorovnají tak sníženou kvalitu spánku v nočních hodinách. Přesto bychom je měli celkově více šetřit a preventivně zásobit větším množstvím vitaminů, aby se co nejvíce vyvarovaly případnému onemocnění.
„Sám za sebe si myslím, že nejlepší prevencí je, žádný čas neposouvat.“ dodává Petr Šilar a vyzývá všechny, komu posun času komplikuje a znepříjemňuje život, aby se připojili svým podpisem k petici, která vrcholí 26. 3. 2016, tedy v den změny času ze zimního na letní. Petice, která je k dispozici na internetových stránkách posuncasu.cz, má za cíl oslovit Parlament ČR a jeho prostřednictvím pak legislativní cestou přeložit tento návrh až k příslušným orgánům Evropského parlamentu.
Zdroj: tz
