Průzkumu se zúčastnilo celkem 296 malých a středních firem, které přiznaly, že svůj mediální obraz na internetu a informace uveřejněné o jejich společnosti zkoumají víceméně náhodně. Až 42,2 % dotazovaných firem se na své vlastní reference podívá jen 1 – 2x ročně!
Necelá polovina dotázaných společností (45,9 %) kontroluje svůj mediální obraz alespoň jednou měsíčně /z toho: 17,2 % firem denně, 18,6 % firem týdně, 10,1 % firem měsíčně – viz níže uvedený graf a tabulka/. Dosud nikdy svůj byznys takto neohlídalo 7,8 % respondentů. Zbývající 4,1 % firem kontroluje reference zhruba jednou za čtvrt roku.
Lži a pomluvy na internetu
Pokud firmy zjistí některé negativní reference, lži nebo pomluvy, pak se jejich řešení většinou ujímají sami majitelé a jednatelé firem. Bohužel velmi často tak činí s velkým časovým skluzem, řešení dlouho odkládají, a pokud se do něj pustí, obvykle končí bez zjevného úspěchu.
S právníky nebo mediálními odborníky se za účelem řešení poškozování dobrého jména společnosti spojí jen nepatrný zlomek z těch, kteří negativní zmínky zaznamenali a chtějí svoji negativní publicitu vůbec řešit. „Překvapivě velká část poškozených firem se domnívá, že se s takto získaným mediálním obrazem nedá nic dělat, nestojí jim to za námahu, nevědí si s ním rady, případně mají pocit, že se jedná o zbytečně vynaložené finanční prostředky. A to navzdory faktu, že je negativní reference na internetu již připravily o statisíce či dokonce miliony,“ podivuje se nad daty získanými z dotazníku Procházková.
Nespokojený bývalý zaměstnanec může firmu připravit i miliony
Pokles zakázek a úbytek zákazníků bývá prvním znamením, že se něco děje. Jestliže firma zjistí, že jsou na vině negativní reference, obvykle zjišťuje dále a pátrá po původci těchto informací. Z průzkumu vyplynulo, že největší finanční dopad má poškození dobrého jména společnosti od bývalých zaměstnanců.
Celkově byl v rámci dotazování zaznamenán úbytek zakázek/objednávek ve 124 případech. Nejčastější příčinou tohoto stavu byli nespokojení klienti (77 případů) společně s konkurencí (46 případů), avšak nejednalo se ve svém důsledku o citelné finanční ztráty, obvykle se jedná o tisícové či desetitícové položky.
Velkou finanční újmu firmy zaznamenaly až ve chvíli, kdy je na internetu očernili bývalí zaměstnanci (18 případů) nebo společníci (8 respondentů). A jsou to právě bývalí zaměstnanci, společníci a výjimečně i konkurence, kteří společnostem způsobují ztráty v řádech statisíců (18 dotazovaných firem) či dokonce milionů (uvedlo 6 společností).
Rychlý zásah zabrání vysokým škodám
„Při potírání negativních informací na internetu je právě rychlost reakce tím, co dokáže nejvíc zmírnit případné škody, které jak ukázal průzkum, mohou být v řádu desetitisíců, statisíců nebo i milionů,“ upozorňuje Procházková.
Jestliže menší a střední české firmy podobný útok zaznamenají, řeší ho zpravidla svépomocí, ale kýženého výsledku dosáhnou málokdy. K tomuto kroku se přiznalo celkem 101 oslovených, úspěšných bylo 22 z nich a dalších 79 sporů nedopadlo ve prospěch poškozených firem dobře. Specializovanou agenturu oslovily jen 4 firmy, advokátních služeb pak využilo 12 respondentů. Dalších 7 společností momentálně některý spor řeší a hledají odbornou pomoc, zbývajících 172 firem žádný podobný případ dosud nepotřebovalo.
„Jak se ukázalo, firmy sice v případě krizové komunikace ušetří za služby odborníků, které by je určitě něco stály, avšak z průzkumu vyplynulo, že v konečné fázi jsou jejich finanční ztráty daleko vyšší, než by tyto odborné služby leckdy mohly stát,“ uzavírá Procházková .
Zdroj: tz, redakčně upraveno
