Výstava mapující život a dílo velikána české i světové literatury se zde mění po dlouhých dvaceti letech. V novém kabátě se představí i samotné výstavní prostory, které prošly rekonstrukcí. Jarní vernisáž proběhne v Památníku 29. dubna od 14 hodin a zahájí tak další turistickou sezónu: jen loni se sem přišlo podívat přes 12 000 lidí.
Slavnostní otevření výstavy doprovodí koncert Jiřího Dědečka, předsedy českého PEN-klubu.
„Kromě představení jedinečných, na veřejnosti dosud nevystavovaných předmětů a archiválií spojených s životem Karla Čapka, jsme novou expozicí chtěli vrátit letní vilu na Strži do podoby skutečně obývaného prostoru – místa, které spisovatel miloval, sám se pustil do jeho rekonstrukce a kde s Olgou Scheinpflugovou strávil i poslední roky svého života,“ říká ředitelka Památníku Kristina Váňová.
Podle ní zájem návštěvníků určitě přitáhnou zejména osobní předměty spisovatele, kam vedle oblečení pro slavnostní bankety patří i hedvábné kapesníky s monogramem nebo ponožky naaranžované v dobovém prádelníku. Atmosféru místa, které se zejména s příchodem pěkného počasí stává lákavou turistickou atrakcí, dotváří také nově nainstalovaná zákoutí s elegantním dobovým nábytkem.
K vystaveným raritám patří třeba i účtenky od řemeslníků, kteří na Strži v letech 1935-38 vykonávali nejrůznější práce a opravy. „Dokreslují nám každodenní pracovní úsilí těchto lidí – některé jsou i s autentickými pravopisnými chybami,“ doplňuje Váňová.
Očima Josefa Sudka
K velkým lákadlům nové expozice rozhodně patří také reprodukce dosud málo známých fotografií Josefa Sudka. Ten přijel na Strž v roce 1949 jako člen Společností bratří Čapků a pořídil zde jedinečné snímky Čapkova stolu ve spisovatelově pracovně. Svým nenapodobitelným stylem vyfotografoval Sudek i nejbližší okolí domu – zahradu, rybník i Čapkovu oblíbenou vyhlídku. „Soubor celkem šesti snímků, odrážejících Sudkův cit pro atmosféru místa, zapůjčila Památníku Městská část Prahy 10, která spravuje Čapkovu pražskou vilu: právě v ní byly do té doby neznámé Sudkovy snímky před dvěma lety objeveny,“ prozrazuje původ unikátní fotografické sbírky Kristina Váňová a přidává další podrobnosti z chystané výstavy: „Příběh spisovatele v naší nové expozici nekončí Čapkovým úmrtím v roce 1938, ale ukazuje, jak se k němu upínali lidé v dobách totalitních režimů a jak jeho tvorba žije v současnosti. Třeba na českých divadelních scénách jako je Švandovo, Vinohradské či Národní divadlo v Praze, kde se stále uvádějí jeho hry.“
Čapkovy podkovy pro štěstí
Z původní výstavy zůstanou zachovány ty nejzajímavější části – především Čapkova pracovna, ale i jeho pečlivě sepsané pokyny pro hosty, jak letní sídlo užívat v době jeho nepřítomnosti. Návštěvníci zde najdou také dvě podkovy pro štěstí, které prý spisovatel přinesl z jedné procházky dobříšskými lesy a vlastnoručně je pak přibil do dřevěného prahu.
K vidění je rovněž kolekce Čapkových knih, dobové tisky, filmový dokument o jeho životě a mnoho fotografií a faksimilií dopisů, získaných v aukcích nebo darem od soukromníků.
Prohlídku nyní zpříjemní nově instalované uzamykatelné skříňky na tašky a svršky, aby se návštěvníci expozice mohli po budově pohybovat jako skuteční spisovatelovi hosté. Úpravou prošel také prodejní pult s knihami a upomínkovými předměty, nabízející mimo jiné nově vydanou knihu s citáty Čapkova blízkého přítele, spisovatele a novináře Ferdinanda Peroutky: ten byl na Strži tak častým návštěvníkem, že mu tu Karel s Olgou zařídili vlastní pokojík, který je zde pod jménem Peroutkárna k vidění dodnes.
Památník dál rozkvétá
Úpravy budovy a vytvoření nové výstavy stálo zhruba 800 000 Kč. „Na financování se větší částkou podílel zřizovatel Památníku Středočeský kraj, významnou dotaci poskytlo i Ministerstvo kultury ČR,“ uvádí Kristina Váňová. „Výtvarnou a grafickou část expozice vytvořili manželé Jiřina a Pavel Bosákovi, scénář a libreto je dílem Památníku Karla Čapka. Při přípravě jsme spolupracovali s čelnými kulturními institucemi, především Památníkem národního písemnictví.“
Památník zažívá v posledních letech nebývalý rozkvět: nové expozice věnované Olze Scheinpflugové a Ferdinandu Peroutkovi – dvěma osobnostem, s nimiž Čapka pojilo hluboké osobní i přátelské pouto – tu byly otevřeny téměř přesně před rokem.
Více informací naleznete na stránkách Památníku.
Karel Čapek (9. ledna 1890 – 25. prosince 1938)
Český spisovatel, intelektuál, novinář, dramatik, překladatel a fotograf se narodil v Malých Svatoňovicích v rodině lékaře Antonína Čapka. Po gymnáziu ukončil roku 1915 studium na Filosofické fakultě UK v Praze a získal doktorát. Pro svou nemoc nebyl odveden do armády a nemusel bojovat v první světové válce, přesto byl touto válkou velmi ovlivněn.
Působil jako redaktor v časopisech Národní listy, Nebojsa a v Lidových novinách. Byl dramaturgem i režisérem Vinohradského divadla a také prvním předsedou Československého PEN klubu.
V roce 1935 se na vinohradské radnici oženil s herečkou a dlouholetou přítelkyní Olgou Scheinpflugovou. Poslední tři roky svého života prožil ve Strži u Staré Huti nedaleko Dobříše, kde je umístěn Čapkův Památník. Zemřel na plicní edém několik měsíců před plánovaným zatčením gestapem. Celkem sedmkrát byl nominován na Nobelovu cenu za literaturu, v letech 1932 až 1938.
Roku 1995 byl Karlu Čapkovi in memoriam propůjčen Řád T. G. Masaryka a letos byl spolu s bratrem Josefem oceněn titulem Rytíř české kultury.
Víte, že...?
- Čapek byl mimořádně dobrým amatérským fotografem - kniha Dášeňka čili Život štěněte z roku 1933 byla nejprodávanější fotografickou publikací období první republiky a vyšla v několika desítkách vydání.
- Méně známá je záliba Karla Čapka v etnické hudbě, vyrostlá ze zájmu o cizí kultury vůbec. Patřil mezi přední sběratele; celou dochovanou sbírku jeho dědicové věnovali Náprstkovu muzeu.
Zdroj: tz, redakčně upraveno
