Čedičová hornina sopečného původu pochází ze třetihor. Působením drsného klimatu se rozpadala a dala tak vzniknout rozlehlým kamenným mořím a suťovým polím tvořeným balvany, které tu můžeme obdivovat dodnes, vysvětluje Jana Tutková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. „Díky čedičovému podloží roste v okolí kamenných moří široké spektrum listnatých dřevin. Budeme zde vysazovat i další dřeviny, které sem patří, ale jsou tu zastoupeny málo nebo chybějí, například jedli bělokorou, jilm, lípu či tis červený,“ upřesňuje Jana Tutková.
Samotné sutě jsou ale velmi specifické prostředí. Jak sám název Holý vrch napovídá, mohutná kamenná moře nebyla nikdy pokryta lesem. I nyní v nich žije mnoho druhů bezobratlých připomínají doby, kdy tu vládlo mnohem drsnější klima. Jsou mezi nimi i vzácné druhy brouků, například střevlík Leistus montanus nebo Pterostichus negligens.
V minulosti využívali lidé území v menší míře pro těžbu kamene. Stopy této činnosti jsou dodnes patrné. V jednom z bývalých malých lomů lze spatřit i sloupcovitou odlučnost čediče v podobě dokonale vyvinutých sloupců, které vznikly při tuhnutí magmatu.
Vyhlášení přírodní rezervace nepřináší pro veřejnost významná omezení, platí zde pravidla srovnatelná s pravidly běžnými v chráněné krajinné oblasti.
Zdroj: Ekolist.cz