Černý obchod

Během dvou desetiletí Amrit Kumar zbohatl tak, že financoval Hollywoodské filmy. Ledviny nakupoval v nejchudších oblastech světa. Doma v Indii a v Pákistánu, ale i v brazilských favelas v Riu a v São Paulu či ve filipínské Manile. Výjimkou nebyly ani USA. Chudé židy jako dárce ledviny za peníze mu v New Yorku zprostředkoval rabín, který byl zatčen v roce 2009 a obviněn z ilegálního obchodování s lidskými orgány.

Jak je možné, že Amrit Kumar mohl v tomto podnikání úspěšně pokračovat téměř celá dvě desetiletí? Na jedné straně mu to umožňovaly drastické životní podmínky, v nichž živoří na světě miliony lidí. Na druhé straně byl a je doslova hlad po orgánech, na jejichž transplantaci se ve většině států čeká mnoho let.

Ledviny
Život s nefungujícími ledvinami je velmi obtížný. U některých pacientů jsou nefunkční ledviny důsledkem diabetu nebo hypertenze, ale příčin je celá řada. Toxiny, které se hromadí v krvi a zahlcují nejrůznější orgány, špatně fungující ledviny neumějí odstranit. Pacienti závisejí plně na dialýze, kterou musí absolvovat dvakrát až třikrát týdně. K tomu musí dodržovat přísnou dietu a zvládat řadu vedlejších nepříjemných účinků, jako je svědění celého těla, těžká únava či infekce.

Jen v USA bylo začátkem letošního roku na čekacích seznamech na transplantaci ledviny asi 88 tisíc lidí. Každý rok přibývá v USA na tyto seznamy dalších čtyřiatřicet tisíc lidí. Na transplantaci ledviny se v USA čeká průměrně pět let, ale může to být i podstatně déle. Podobná situace je všude na světě.

Pohled do historie
První úspěšnou transplantaci ledviny provedl tým vedený doktorem Josephem Murrayem v roce 1954 v bostonské nemocnici v USA. Dárcem bylo tehdy identické dvojče, takže k žádné imunitní reakci příjemce nedošlo. Koncem padesátých a v šedesátých letech se začaly provádět transplantace ledvin, kdy dárce a příjemce nebyli nijak spřízněni. Před transplantací se zkoumala histokompatibilita tkání, tedy zda nová tkáň nebude zcela v rozporu s příjemcem, a po operaci nastupovaly imunosupresivní látky, aby zlikvidovaly nebezpečné imunitní reakce.

Trh se otevírá
Začátkem osmdesátých let se transplantace ledviny začaly provádět v širokém měřítku. Objevily se velmi účinné imunosupresivní léky na základě cyklosporinu A, které umožnily transplantovat ledvinu i od zcela cizího dárce. Souběžně s tím se z ledvin stalo zboží. První zprávy o prodeji ledvin za peníze se objevují v Indii v roce 1985. Vzhledem k dlouhé a uznávané tradici ve výrobě léčiv a k růstu počtu kvalitních nemocnic se Indie stala Mekkou pro lidi z celého světa, kteří doma dlouho čekají na to, až na ně přijde s transplantací řada. Podobnou situaci prožívají Filipíny. Do Manily tam přijíždějí na transplantace lidé z Japonska, do Číny přijíždějí zájemci o transplantaci ze Singapuru, z Tchaj-wanu a z jižní i severní Koreje.

V Indii byl sice už v roce 1994 schválen zákon zakazující prodej a koupi lidských orgánů, ale v praxi se ho nepodařilo prosadit. Jen se tyto transakce posunuly do oblasti černého trhu. Snadnou koupi a prodej orgánů umožnil navíc internet. Na webu se běžně nabízely takzvané transplantační balíčky zahrnující dodávku ledviny i operaci. Podle kvality služeb se jejich cena pohybovala od 20 tisíc do 70 tisíc dolarů. V roce 2001 byl odhalen velký mezinárodní syndikát, který dodával ledviny různým uznávaným klinikám z brazilských favelas, z chudých moldavských vesnic a dalších částí celého světa. Prodej a koupě orgánů se staly vysoce výnosným obchodem, na kterém se začali přiživovat i mafiáni.

Kumarův příběh
Amrit Kumar byl zatčen v rekreačním centru v Nepálu v roce 2008. Před kamerami vystupoval jako zachránce lidstva a během několika týdnů se stal mediální celebritou. Postupně vycházelo najevo, že vlastní usedlosti a přepychové vily v Indii, v Hongkongu, v Austrálii a v Kanadě a že s oblibou navštěvuje kasina. Spolu s ním byli zatčeni lidé, kteří se na výnosném obchodě podíleli - jeho mladší bratr, jeden lékař a zprostředkovatelé.

Když Kumar začínal v Bombaji, oslovoval zpočátku žebráky, metaře a námezdní dělníky a nabízel jim za ledvinu peníze. Protože na to sám nestačil, najal si dva spolupracovníky, kteří pročesávali bombajské slumy. Nikdy neměli nedostatek dárců. Za 300 až 1000 dolarů byl ochoten jednu ledvinu prodat téměř kdokoli.
Kumar byl před rokem 2008, kdy definitivně skončil, několikrát zatčen, ale vždy byl osvobozen a přesunul se jinam. Pod jiným jménem opět prováděl transplantace. Od roku 1999 působil v Gurgaonu, kde jeho impérium dosáhlo největšího rozkvětu.

Začátkem 21. století přijala řada států zákony znemožňující volný obchod s lidskými orgány. V roce 2007 to byla Čína, podobné zákony přijal Pákistán a v roce 2008 Filipíny, které před tím celá léta prováděly transplantace v Manile. Černý obchod s orgány změnil tvář. Operační sály se přesunuly z velkých moderních center do malých nenápadných klinik. Stále více ledvin se kupovalo v jižní Africe či v Íránu. Tak jak se stále více obchoduje po internetu, zájemci za ledvinu nabízejí často nejen peníze, ale i byty, domky, školné pro děti či zaměstnání.

Kumarovo centrum pro transplantaci ledvin sídlilo v Gurgaonu ve vilové čtvrti v budově, která se od okolních staveb nijak nelišila. Vysoká zeď pokrytá kvetoucími růžovými bougainvillemi zajišťovala soukromí. Klinika měla vlastní moderní laboratoře, které prováděly všechny nezbytné testy, aby svými požadavky nebudila zbytečně pozornost. Přestože došlo k několika úmrtím, úplatky vždy všechno spravily. Až do roku 2008, kdy se nahromadilo několik soudních žalob, Kumar definitivně své lékařské zákroky musel vzdát a skončil ve vězení.

Psychologové se shodují v tom, že sebelepší zákony asi nepomohou. Lidé z nejchudších vrstev budou ochotni dál prodávat své orgány, aby se dostali z nejhorší bídy. Tím spíš, pokud v nabídce bude příslib zaměstnání nebo školného pro děti. Na druhé straně lidé s nefunkční ledvinou budou ochotni k čemukoli, aby se dostali na operační sál dřív než za mnoho let. I když už nebude pracovat Amrit Kumar, existuje spousta jeho kolegů, kteří provádějí a budou provádět totéž.


Zdroj: 100+1