Letošní, jižní cesta nesla podtitul „Cesta za nadějí“, Heřman Volf nejel „pouze“ sám za sebe, ale na svém kole vezl poselství českých vozíčkářů adresované papeži Benediktu XVI.
Úspěšná mise Heřmana Volfa
Cesta za nadějí slavnostně odstartovala v pátek 17. června v devět hodin ráno z parkoviště před novou radnicí na Mariánském náměstí v Praze. Expedici společně odstartovali primátor hlavního města Prahy Bohuslav Svoboda a prezident italské neziskové organizace Fiaba Giuseppe Trieste.
Letošní cesta do Říma se stala prozatím nejnáročnější výpravou, jakou Heřman a jeho tým podnikli. Amatérský sportovec, doprovázen svým otcem, bratrem, kamarádem a fotografem „našlapal“ denně průměrně 104 km, překročil hranice čtyř států, překonal vysokohorské etapy v alpských regionech a přejezd Apenin, popral se s častými dešti, zimou a v poslední třetině cesty pro změnu s nesnesitelnými vedry, s vichřicí, která jej na cestě zastihla i s nebezpečnou kolizí, kdy mu při sjezdu z prudkého kopce praskla duše.
Cesta na jih by se dala nazvat také „cestou setkávání.“ Díky podpoře společnosti Fiaba se o putování několika „bláznivých Čechů“ vědělo. Heřman se tak mohl setkat s mnoha zajímavými lidmi, ať už to byly starostové italských měst, zástupci neziskových organizací, handicapovaní sportovci, cyklisti, novináři nebo nadšené děti.
5. července 2011 projel Heřman Volf, doprovázen pelotonem místních cyklistů, branami Říma. Cílem poslední etapy se stala budova E.U.R., kde českou výpravu přivítal starosta 12. římského okrsku, a kde také proběhla tisková konference. Druhý den následovalo velice milé setkání s českým velvyslancem ve Vatikánu, panem dr. Pavlem Vošalíkem a s nejvyšším církevním zástupcem České republiky ve Vatikánu monsignorem Marcelem Šmejkalem. Heřman předal tubus s „Poselstvím naděje“ a převzal z rukou mons. Šmejkala papežovu odpověď. Atmosféra tohoto setkání přímo na Svatopeterském náměstí by se dala jen stěží popsat slovy. Tímto slavnostním aktem byla definitivně splněna mise „Cesty za nadějí“.
Už potřetí dokázal Heřman Volf sobě i ostatním lidem, ať už s handicapem či zcela zdravým, že pokud má člověk touhu nevzdávat se a odhodlání za všech okolností žít naplno, nic ho nemůže zastavit. Jeho motto: "Chci žít normální život a snažím se o to…!" mluví za vše.
Kompletní informace o cestě do Říma
Heřman Volf
Heřman se narodil v roce 1965 a prakticky od 4 let, kdy začal závodně plavat, byl po celý život aktivním sportovcem – kromě plavání se věnoval vytrvalostnímu běhu, hodu oštěpem, rychlostní kanoistice, triatlonu, cyklistice, lyžování, potápění… Je ženatý a má dvě dcery.
Jeho život se změnil v roce 2006, kdy ho nešťastný pád na lyžích upoutal na invalidní vozík. Díky rodině a přátelům a hlavně své silné vůli se během 9 měsíců vrátil do běžného života. Pravidelné rehabilitace a individuální domácí cvičení ho již rok po úrazu posadily zpět na lyže – vlastně na lyži (monoski). Brzy se vrátil i k cyklistice a dnes si právě pomocí handbiku dál plní své sny.
Jeho velkým snem, ještě před úrazem, bylo dojet na kole do Paříže. Díky osudnému pádu na lyžích se zdálo, že tuto svou touhu už nikdy neukojí. Naděje ale umírá poslední. Trvalo to sice několik let, ale Héřa se dokázal vyšvihnout zpátky do sedla, místo nefunkčních nohou zapojil ruce a díky ohromné vůli a velkému přátelství si tento zdánlivě neuskutečnitelný sen dokázal splnit. Zjistil tak, že pokud člověk něco opravdu chce, ani sebevětší překážka ho nemůže zastavit. Vznikla tak CESTA ZA SNEM, projekt, který rok za rokem získává na síle a objemu, projekt, který se stal nedílnou součástí Heřmanova života.
Heřman získal zaměstnání. Jeho život dostal další rozměr…
Heřman o projektu „Cesta za snem“:
„Život není o tom, jestli máte nebo nemáte to či ono. Hlavní je touha a vůle. Vůle poprat se s osudem a dokázat, že se dá vše zvládnout. Já jsem díky tomu, že jsem na vozíku, poznal spoustu skvělých lidí, kteří mi ukázali, že sny, které jsem měl, si dál můžu plnit. A já jsem člověk, který rád sní a své sny si rád uskutečňuje… Jedním z těchto velkých snů, který se díky projektu stává realitou je procestovat alespoň část Evropy vlastními silami. Uvědomil jsem si, že splněním tohoto snu bych mohl pomoci i někomu dalšímu, kdo se ocitl v podobné situaci, jako já před pár lety. Pomoci mu uvědomit si, že život úrazem neskončil a že možná něco nového a skvělého začíná…“
Heřman Volf
Zdroj: tz
