Podstatou imunitního systému je rychlé množení T, B lymfocytů poté, co k němu pronikne antigenní podnět, tedy látka, která způsobuje tvoření protilátek. Po identifikaci patogenních mikrobů musí buňky vrozené imunity rychle dozrávat v kostní dřeni. Buněčná množení jsou přímo závislá na dostupnosti aminokyselin, které naše tělo získává trávením bílkovin.
„Snadno stravitelné bílkoviny v optimálním složení získá naše tělo z mléka. Tyto bílkoviny jsou zdrojem stavebních kamenů a aminokyselin pro množení buněk imunity,“ vysvětluje prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc. v rámci projektu Bílé plus.
Tvoření nových buněk je mimořádně komplexní proces, který je usměrňován enzymy. Replikace našich genů, která předchází dělení buněk, je regulována vitamíny ze skupiny B.
„Zde hraje svou roli opět mléko, které je bohatým zdrojem celého spektra vitamínů B, a tím pádem pozitivně ovlivňuje buněčné množení,“ pokračuje profesor. „V průběhu imunitní odpovědi jsou tvořeny biologické „působky“, které jsou svým složením bílkoviny. Naše tělo denně produkuje několik gramů protilátek, opět bílkovin. K procesu tvorby bílkovin jsou naprosto nezbytné aminokyseliny a stopové prvky bohatě obsažené v mléce.“
Vitamín D reguluje imunitu
Zcela zásadní postavení ve výživě má mléko pro svůj vysoký obsah vitamínu D. Je třeba zdůraznit, že vitamín D se nachází v tukové složce. Je tedy v dostatečné míře přítomen v plnotučném mléce, másle a tučných mléčných výrobcích.
Vitamín D je spolu s vápníkem a fosforem, obsaženým v mléce, nezbytný pro obnovu kostní hmoty, tj. brání osteoporóze. Tato skutečnost je dlouhodobě známá a nezpochybnitelná. Výzkumy posledních let však ukazují na další účinky vitamínu D v regulacích našeho těla. Až překvapivě velká je jeho úloha v řízení imunity.
„Buňky imunitní soustavy mají receptory pro vitamín D. Tyto receptory po vazbě vitamínu D regulují přepis několika stovek genů. Vznikají „působky“, které tlumí poškozující složky zánětu a brání tak rozvoji imunopatologických reakcí. Vitamín D zasahuje do rovnováhy mezi imunoregulačními T lymfocyty. Pokud imunoregulační subsety T lymfocytů nejsou v rovnováze, může se imunita obrátit proti vlastnímu tělu. Výsledkem jsou závažná imunopatologická onemocnění, např. roztroušená skleróza mozkomíšní nebo revmatoidní artritida,“ pokračuje pan profesor.
Nejvíce prospěšné jsou kvašené mléčné výrobky
Mléko obsahuje desítky popsaných biologicky aktivních látek, cytokinů, růstových faktorů a antibakteriálních peptidů, které posilují slizniční i systémovou imunitu.
„Nejvíce informací o prospěšných účincích na zdraví lidí máme o zkvašených mléčných výrobcích jogurtového typu, které vznikají působením vybraných mikroorganismů mléčného kvašení.“
Jejich zdravotní prospěšnost jako první vědecky popsal jeden ze zakladatelů imunologie, Ilja Mečnikov, koncem 19. století. Mléčné kvašení zlepšuje vstřebávání živin. Mikroorganismy však při fermentaci mléka vytvářejí zdraví prospěšné látky, které posilují bariérové funkce střev a chrání tak před patogenními mikroby.
„Kvašené mléčné výrobky přirozeně obsahují mikroflóru, kterou označujeme jako probiotické mikroby. Probiotické mikroorganismy mají unikátní vlastnosti. Přežívají agresivní prostředí žaludku a mají schopnost přilnout na sliznici střeva a přechodně se zde množit. Velmi zjednodušeně řečeno, posilují obranné reakce těla a tlumí poškozující složky, které by mohly vést k imunopatologickým procesům a onemocnění,“ dodává prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc. v rámci projektu Bílé plus.
Zdroj: tz
Autor tz: Šárka Pelcová
