Tato velká šestka citů, které se téměř vždy projeví i ve výrazu obličeje, je v centru zájmu psychologů už nejméně půlstoletí. Svorně se shodují v tom, že právě tyto city byly a jsou základem našeho přežití. Přesto se jejich frekvence mění s tím, jak postupuje čas. Zatímco naši prapředkové zřejmě denně zažívali strach z velkých zvířat či zlost při střetnutí s nepříjemnými členy jiných klanů, dnes je situace jiná. Navzdory velké šestce nebo spíš vedle ní se prosazují stále důrazněji úplně jiné city a pocity. Nuda, deprese, žárlivost, láska a další a další. Suverénně však vede nových pět, které lze postavit na roveň velké šestky.
Zanícení. Pocit, který zažívali například lidé při inauguraci Baracka Obamy nebo při jiných projevech na různých shromážděních. Slzy v očích, mrazivý pocit v zádech, teplo v hrudi. Pocit naděje, zbožnění, lásky, která se doslova dere na povrch. Zanícení je důležitým prvkem i v pocitech sebevražedných palestinských či jiných atentátníků a při akcích teroristů. Výzkumy dokázaly, že tento pocit vyvolává fyzické reakce, které uvolňují hormon oxytocin. Ten se tvoří v hypotalamu, vylučuje se do krve a působí pocity blaha. Tento pocit zažívá člověk poměrně zřídka, i když je to individuální. Jde o pocit, který se v moderní době prosazuje stále častěji a nabývá na významu.
Zájem je dalším členem nové pětky. Řeč se při něm zrychluje, hlava se někdy kloní na stranu, svaly na čele a kolem očí se stahují, tak jak se snažíte pochopit termodynamiku vesmíru či dostat se na kloub jiným zapeklitým problémům, nebo když třeba jen prohlížíte svou fantastickou sbírku známek, která vás zajímá. Tento cit má svůj zvláštní význam. Podle psychologů motivuje lidi k získávání znalostí, studiu a k učení ne pro peníze ani pro známky, ale kvůli vlastní zvědavosti nebo spíš zvídavosti. V termínech evoluce je to jasné. Neznámé věci nás mohou ohrozit, zájem o ně nás s nimi seznamuje a zároveň nás učí s nimi zacházet, ovládáme je nebo aspoň poznáváme, už nejsou neznámé a nepřátelské. Je to cit, který prožíváme denně a který rozhodně do velké pětky patří.
Třetím citem je vděčnost, která patří k nejemotivnějším citům a vnějším výrazem se nejvíce liší podle kultur. Vděčnost může být pouhým aktem quid pro quo – něco za něco, ale ve většině případů jde o víc. V životě stmeluje pár nebo rodinu, vede ke snaze toho druhého, ke kterému vděčnost cítíme, lépe poznat, potěšit ho a často tak vyvolává nekončící spirálu dej a ber. Vděčnost je jednou z nejlepších ctností či citů dnešní doby. Pomáhá vytvářet harmonii ve vztazích a kladně tak ovlivňuje psychiku a zdraví člověka. V neposlední řadě vede k lepším vztahům i v pracovních kolektivech a k poklesu kriminality.
Pýcha má dvě tváře. Jako výraz arogance patří dokonce k sedmi smrtelným hříchům. Může být ale i kladným citem. Pýcha nad dobře vykonaným dílem, dosaženým úspěchem, dobře vychovaným dítětem. V obou případech se ale projevuje podobně. Vztyčuje hlavu a člověk se cítí velký a i tak mimoděk vypadá. Výraz obličeje v porovnání s držením těla v tomto případě hraje menší roli, obvykle na tváři hraje jen lehký, sebevědomý úsměv.Jak napsal Charles Darwin v knize The Expresion of Emotions in Man and Animals (Vyjadřování citů u člověka a zvířat) z roku 1872 „pyšný člověk vypadá nafouklý, celý zvětšený“. Podobně jako pocit hanby, viny nebo znepokojení je pýcha citem, který předpokládá schopnost vlastního ocenění.
Pýcha člověka motivuje, aby dosáhl toho, co si předsevzal, dostal se na nejvyšší příčky, byl dobrý nebo nejlepší.
Jako arogantní pocit a jeden ze sedmi hříchů se pýcha objevuje u řady neschopných vedoucích pracovníků, zbohatlíků či kriminálních živlů. V každém případě oba projevy pýchy jsou citem velmi aktuálním v dnešní společnosti.
Posledním z nové pětky je zmatek, zmatení. V současné době je to cit stále častější. Přesvědčení, že je třeba vše přehodnotit, že svět jde jinak, než ho chápeme, rychleji, než postupují naše znalosti. Někteří psychologové považují řazení tohoto citu k zásadním emocím za skandální a neopodstatněné. Jiní jsou naopak přesvědčeni, že je to cit velmi současný, který zažíváme denně a že tedy k základní pětce rozhodně patří. Dokonce ho označují jako základní cit 21. století.
Zdroj: 100+1
