Podle statistik ministerstva zahraničí pobývalo ke konci letošního června na našem území dlouhodobě na sto tisíc Slováků a Ukrajinců, zhruba poloviční velikost měla vietnamská komunita. K nejpočetněji zastoupeným státům se s pětatřiceti tisíci státními příslušníky řadilo též Rusko a s přibližně dvaceti tisíci i Německo a Polsko. Zbylých asi sto padesát tisíc cizinců pocházelo ze všech koutů světa včetně exotických destinací jako Togo, Papua Nová Guinea nebo Myanmar.
I přes pestré národnostní složení se cizinci, kteří potřebují na našem území vyhledat lékařské ošetření, velkých jazykových bariér nemusejí obávat. Jazyková vybavenost je podle ministerstva zdravotnictví plně v kompetenci jednotlivých nemocnic a ty si v tomto ohledu vedou velmi dobře. Angličtina, němčina, vietnamštinou či ruština jsou dnes již standardem, v některých zařízeních si ale poradí třeba i s řečtinou, čínštinou nebo finštinou.
V pražské Fakultní nemocnici v Motole dokonce už více než deset let funguje specializované cizinecké oddělení. „Oddělení vzniklo někdy před rokem 2000 a k jeho rozšíření přispělo otevření hranic a velký nárůst turistického ruchu a příliv cizinců do země. V současnosti naše jazyková vybavenost zahrnuje angličtinu, ruštinu, francouzštinu, ukrajinštinu, italštinu a dánštinu. V případě dalších jazyků využíváme překladatele,“ uvedla Hana Frydrychová z Odboru komunikace Fakultní nemocnice v Motole s tím, že v 85 procentech případů si personál vystačí s angličtinou a ruštinou.
Anglicky, německy, ale třeba i francouzsky a maďarsky se pacienti domluví i v brněnské Fakultní nemocnici u sv. Anny. „V rámci Mezinárodního centra klinického výzkumu máme zaměstnance vybavené italštinou, polštinou, ruštinou, rumunštinou, řečtinou, španělštinou, portugalštinou, slovinštinou, čínštinou nebo finštinou,“ vyjmenovala mluvčí nemocnice Petra Veselá. Jak dodala, pacienti, kteří nehovoří některým z exponovaných jazyků, zpravidla do nemocnice docházejí s doprovodem, který je schopný se domluvit česky nebo anglicky.
Že je jazyková vybavenost tuzemských nemocnic na vysoké úrovni, potvrzuje vedle samotných zařízení rovněž Slavia pojišťovna, jež se specializuje na online pojištění cizinců. „V současné době disponujeme šedesáti pěti smluvními zdravotnickými zařízeními. Lze říci, že téměř všechna jsou jazykově vybavená. Naši klienti, kteří pocházejí z Ukrajiny a Ruska, se v téměř 99 procentech případů domluví bez problémů. Klienti z Číny, Vietnamu či Indie se zase velmi dobře domluví anglicky. Jazyková bariéra je nízká, týká se přibližně pěti procent případů,“ řekla Kristýna Schořovská, produktová manažerka Slavia pojišťovny.
Ministerstvo vydalo komunikační karty v devíti jazycích
Přestože samotnou komunikaci s cizinci nechává ministerstvo zdravotnictví výhradně na jednotlivých zařízeních, připravilo pro její usnadnění dvojjazyčné karty v devíti jazykových mutacích, které jsou tematicky rozděleny do pěti oblastí: dětské lékařství, gynekologie a porodnictví, ošetřovatelství, vnitřní lékařství a seznam obtíží plus strava.
„Každá karta obsahuje soubor otázek v českém jazyce, jejich překlad do cizího jazyka a také fonetický přepis výslovnosti v tomto jazyce. Karty jsou dostupné online na webových stránkách ministerstva a jsou tak volně k dispozici všem, kteří o tuto pomůcku pro snazší komunikaci mezi lékaři a jejich a jsou tak volně k dispozici všem, kteří o tuto pomůcku pro snazší komunikaci mezi lékaři a jejich zahraničními pacienty mají zájem,“ sdělil mluvčí Ministerstva zdravotnictví ČR Ladislav Šticha.
Karty jsou k dispozici v angličtině, arabštině, bulharštině, němčině, rumunštině, ruštině, ukrajinštině a vietnamštině. Devět jazykových variant je podle Ladislava Štichy v současné době dostačující počet, ministerstvo proto v krátkodobém horizontu překlad do dalších jazyků neplánuje.
Zdroj: tz, redakčně upraveno
