CNG je v Česku stále populárnější. Podle aktuálních informací Českého plynárenského svazu (ČPS) přibylo loni v Česku tolik CNG stanic, kolik jich bylo celkem vystavěno v uplynulých pěti letech – 26. Letos je přitom tempo výstavby ještě rychlejší, jen v prvním půlroce se nových stanic otevřelo 15. A odhad do budoucna? Na konci roku 2016 by mohli mít čeští motoristé k dispozici až 160 veřejných CNG stanic. I přes vzrůstající oblíbenost se občas mezi lidmi šíří mýty a zavádějící informace. Jak je to s CNG ve skutečnosti?
Mýtus 1: Auta na plyn jsou nebezpečná
Pro automobily na stlačený zemní plyn CNG platí, že jsou bezpečné a splňují nejpřísnější standardy. „V mnoha případech jde pouze o subjektivní pocit řidiče, že má v autě zabudovanou palivovou nádrž plnou stlačeného plynu. Ta ovšem obsahuje celou řadu pojistných mechanismů, které omezují možnost jakékoliv nehody,“ vysvětluje Radek Patera, odborník na CNG ze společnosti E.ON. Jde zejména o pojistku, která při nárazu vozidla uzavře ventil nádrže, aby nemohlo docházet k úniku plynu.
Mýtus 2: Málo „tankovacích“ míst
To, co platilo před několika málo lety, dnes již pravda není. V České republice je v současné době v provozu už 87 plnicích stanic na CNG. Vzhledem k počtu registrovaných aut na tento alternativní pohon jde o vyhovující množství. To se navíc bude v budoucnu zvyšovat a v roce 2020 by podle očekávání odborníků mělo být v provozu 200 až 300 plniček na CNG. Je téměř jisté, že hranice 100 otevřených plnicích stanic bude překonána ještě letos.
Mýtus 3: Zákaz parkování v podzemních parkovištích
Vjezd a parkování vozidel s pohonem CNG v garážích je ze zákona povolen, pro provozovatele parkovacích domů ale platí několik pravidel. „Garáže musejí být například vybaveny účinným odvětráváním a dále detektory, které signalizují výskyt zemního plynu nad stanovenou mez,“ vysvětluje Radek Patera. Jak loni vyplynulo z rozsáhlého testu ÚAMK, v Praze zhruba polovina garáží vjezd CNG umožňuje, druhá polovina nikoliv, přestože je často dostatečně vybavena. „V této oblasti se stále pracuje na úpravách vyhlášek, které by měly směřovat k celoplošnému povolení garážování vozů na CNG,“ dodává Patera.
Mýtus 4: Automobily jsou drahé
Kupní ceny vozů s pohonem na stlačený zemní plyn CNG dlouhodobě klesají. Dnes přitom dosahují maximálně několik desítek tisíc Kč. „Rozdíl vždy závisí na tom, jaký motor porovnáváte. Obecně ale platí, že například v ceně vozu srovnatelného motoru s pohonem na CNG a naftu již nejsou prakticky žádné rozdíly,“ vysvětluje Radek Patera. Dobře je to vidět na příkladu nejprodávanějšího CNG vozu u nás, kterým je Škoda Octavia G-TEC. Rozdíl mezi CNG a naftou je v jejím případě něco málo přes 10 000 Kč, u benzínu rozdíl činí asi 30 000 Kč. Také díky malým cenovým rozdílům dnes česká Škoda prodá již každou desátou Octavii v provedení na stlačený zemní plyn.
Mýtus 5: Nákup vozu s alternativním pohonem se nevyplatí
Je tomu právě naopak. Automobily na CNG jsou díky nižší ceně tohoto paliva v provozu výrazně levnější než automobily na benzín či naftu. Rozdíly se reálně pohybují mezi 30 až 50 % a není výjimkou, pokud s vybranými modely vozů zvládnete jezdit i za 1 Kč na kilometr. Například u zmíněného automobilu Škoda Octavia G-TEC je návratnost investice při nájezdu 30 000 kilometrů jen něco málo přes 1 rok.
Mýtus 6: Nemohu si koupit auto na CNG v každé třídě
Toto tvrzení je pravdivé pouze z části. „Pokud budete chtít kabriolet, budete ho v nabídce vozů na CNG hledat marně. Jinak je ale výběr vozů téměř ve všech třídách dostatečný jak pro účely soukromých osob, tak firem,“ říká Radek Patera. V nabídce automobilek jsou zastoupeny vozy nižší, střední i vyšší třídy, k dispozici jsou také užitkové automobily a pro případné zájemce z řad firemní klientely též autobusy. Pokud jde o značky, pak se nejvíce setkáte s vozy Škoda, Mercedes-Benz, Seat, Volkswagen, Opel nebo Fiat.
Mýtus 7: V zahraničí nenatankujete
Ani toto tvrzení neobstojí. S automobilem na CNG můžete po Evropě jezdit bez výraznějšího omezení. V České republice je síť plnicích stanic více než dostatečná a ani ostatní evropské státy nijak nezaostávají. Velmi hustou síť mají například Rakousko a Německo, dostatečný počet na pohodlný průjezd i Francie, Itálie či Španělsko.
Zdroj: tz Lesenský.cz, redakčně upraveno
