„Jak jsi si udělal/a dítě?” Oprávněná otázka, jedna z těch, které rodiče zaskočí. Proč? Asi jsme neočekávali, že se vynoří tak brzy. A ta malá je nyní v sedmé třídě, možná že rodiče stále přistihuje nepřipravené, když přijde řeč na sexuální otázky a mládí.
Teď je to pochopitelné. Konec konců, nikdy bychom neočekávali, že se tak brzy vynoří otázky týkající se:
* sexuální aktivity,
* nechtěného těhotenství,
* AIDS,
* přenosných pohlavních chorob,
* antikoncepce.
Přesně tato témata by ale rodiče měli probrat, zvláště se třinácti a čtrnáctiletými syny a dcerami.
Uvědomte si, o čem hovoří statistiky - jaké jsou počty nechtěných těhotenství u dospívajících, kolik miniinterrupcí se každoročně provede, kolika mladistvým se z důvodu těhotenství každoročně povoluje sňatek, kolik jich onemocní pohlavně přenosnou nemocí. A kolik z nich je HIV pozitivních?
Uvědomte si, že tito mladí lidé jsou s velkou pravděpodobností přátelé a spolužáci vašich dětí. Možná i vaše vlastní děti, vaše neteře a synovci. Pocházejí ze všech společenských vrstev, etnických či náboženských skupin. Připomínají nám, že sexuální aktivita a těhotenství mladistvých nejsou problémem spojeným jen s velkými městy nebo zvláštními rasovými či ekonomickými skupinami.
Ne, to je problém sexuální neznalosti... a sexuální neznalost zasahuje všechny vrstvy společnosti.
Dá se říci, že otázka: „Jak jsi si udělal/a dítě?” je jen procházka růžovým sadem. Nyní jsou dotazy mnohem závažnější. Vzhledem k společenským a sexuálním tlakům, kterým adolescenti dnes čelí, je nezbytná jasná, otevřená a srozumitelná rodinná komunikace.
Uvědomte si, prosím, že rodinné diskuse o sexu by neměly vzbuzovat pocit donucení a odsouzení. Rodiče by měli podporovat diskusi o pohlavním styku, těhotenství mladistvých a přenosných pohlavních chorobách dost brzy, dříve, než se tato témata stanou skutečnými problémy, a tím i možným zdrojem rozporů mezi rodiči a dětmi. Většina žáků sedmé třídy je schopna chápat širší důsledky sexuálních vztahů. Jelikož nejsou ještě plně „ve věci”, dokáží si klidně a racionálně pohovořit s matkou a otcem o tom, proč někteří jejich vrstevníci žijí pohlavním životem, včetně příslušné odpovědnosti a možných následků.
Připouštíme, že konverzace může být někdy nepříjemná, zvláště pokud má rodina malé zkušenosti s otevřenými diskusemi na sexuální témata. To je v pořádku. Tento proces vyžaduje čas. Buďte trpěliví a jemní, kvůli dítěti i kvůli sobě.
Tohle je pro rodiče výborná příležitost, jak dětem sdělit osobní hodnoty a postoje spojené se sexualitou způsobem, který je nezastraší ani neznejistí. V tuto chvíli je také vhodné napravit chybné informace o mechanismu reprodukce i o ostatních otázkách.
A to i přesto, že všechny děti o sexualitě slyšely v rodině, od kamarádů a ze sdělovacích prostředků, je udivující, jak málo opravdu vědí a chápou. A je překvapivé, jak mnoho potřebují vědět...v tak raném věku.
Autor: MUDr. Ondřej Trojan
Zdroj: Sexuálně
Děti by měly vědět... rodiče by jim měli říci...
21.10.2008
„Jak jsi si udělal/a dítě?” Vzpomínáte si, jak vaše malá poprvé vznesla OTÁZKU? Reagovali jste pobaveně (nebo zlostně) na zlomyslné potěšení, s kterým ji opakovala, pořád znovu a znovu, aby to všichni lidé v obchodě slyšeli? Tak nahlas, tak zřetelně, tak odhodlaně.