Displeje a soukromí

Přístroj je třeba většinou v jedné ruce držet a druhou rukou ovládat. Dění na displeji mohou snadno zaznamenat nepovolané oči a zjistit třeba heslo nutné pro přístup do banky. Hledají se proto nové metody zabezpečení práce s přístroji s dotykovým displejem.

Jednou z možností je využít přídavné technologie, které rozeznávají otisky prstu nebo sledují pohled uživatele na displej. Mnohem jednodušší a levnější je pracovat pouze s dotykovým displejem. Místo klasického čtyřmístného kódu PIN si uživatel může zvolit práci s obrázkovými ikonami. Kód je potom vyjádřen určitými ikonami, které je třeba zaškrtnout pomocí barevných kroužků. O jejich významu má přehled uživatel, ne však ten, kdo by chtěl neoprávněně získat přístupový kód. Existuje řada možných kombinací, takže ani delší pohledy přes rameno nic neprozradí. Zařízení Surface společnosti Microsoft dokáže reagovat na různou sílu stisku.

Jiné řešení spočívá ve výběru hesla zakódovaného do obrázků mnoha lidských obličejů uspořádaných do mřížek. Z každé mřížky je nutné vybrat správný obličej, avšak ne jednotlivě, ale pouze poklepáním na řadu, v níž se nachází. Protože uživatel nikdy neklepe na konkrétní obličej, je vyzrazení hesla obtížně uskutečnitelné.

Někteří uživatelé si lépe než číselný kód PIN zapamatují místo, kde se nacházejí číslice, jimiž je kód tvořen. I toho lze využít na dotykovém displeji. Stačí k tomu vytvořit tabulku s náhodně volenými čísly. Pro zadání správného hesla nebude nutné znát číselnou kombinaci, ale přesnou polohu vybraných čtverečků v tabulce. Ve zvolených čtverečcích se náhodně střídají číslice, i když poloha čtverečků se nemění. PIN kód tak bude pokaždé tvořen jinými číslicemi, ale uživatel při tom bude poklepávat na stále stejné čtverečky tabulky.

Žádná z uvedených metod sice není dokonalou zárukou proti zlodějům hesel, dokáže jim však důkladně znepříjemnit práci.


Zdroj: 100+1