Ve srovnání s proočkovaností celé české populace, která je 16%, jsou na tom děti výrazně lépe. Přesto počet proočkovaných dětí stále není dostačující; další věkové skupiny jsou proočkovány méně: děti do tří let 14 %, ve věkové skupině 4−6 let je to 29 %, teenageři od 13 let jsou očkováni ve 33 %. Děti jsou co do rizika nákazy ohroženou skupinou, což souvisí s jejich častým pobytem v přírodě. „Především děti jsou během léta vystaveny vysokému riziku nákazy klíšťovou encefalitidou. Volný čas tráví v přírodě, z velkých měst odjíždějí na venkov k prarodičům, užívají si na dětských táborech. Rodiče mohou již nyní zajistit jejich dostatečnou ochranu a nechat je včas naočkovat, právě teď v chladných měsících roku je totiž čas k očkování proti klíšťové encefalitidě nejvhodnější,“ upozorňuje prof. Roman Prymula, předseda České vakcinologické společnosti.
Rodiče myslí na léto, období dětských táborů
Na očkování je nutné myslet nyní v zimě, aby byla dětská imunita připravena již na jaře, kdy se klíšťata začínají probouzet. I celé léto pak mohou být rodiče bez obav, především když jejich děti jezdí na letní tábory.Proti klíšťové encefalitidě lze očkovat děti starší jednoho roku. Očkuje se dětskou verzí vakcíny s polovičním objemem (0,25 ml) oproti dávce pro dospělé osoby (0,5 ml). Je určená všem dětem do 16 let věku. Očkování provádí praktický lékař nebo očkovací centra.
Děti očkujeme, zapomínáme však na sebe a především − na své rodiče!
Podceňovat rizika nákazy by neměli ani rodiče a očkovat by měli nechat nejen své děti, ale i sami sebe. Předejdou tak zbytečným zdravotním komplikacím a starostem s hlídáním dítěte a zajištěním chodu domácnosti v případě své pracovní neschopnosti, či dokonce hospitalizace. S onemocněním je také vždy spojená zhoršená finanční situace rodiny. „Dlouhodobě se daří snížit počet infekcí klíšťovou encefalitidou u dětí. Rodiče jsou v tomto směru velice zodpovědní. V praxi se však setkáváme s řadou lidí, kteří nechali naočkovat pouze své děti a pak se sami potýkali s následky této nemoci, vedle těch zdravotních i finančními,“ shrnuje prof. Roman Prymula.
Odborníci upozorňují v neposlední řadě na důležitost prevence u seniorů, kteří jsou vzhledem k vyššímu věku považováni za nejrizikovější skupinu – v případě nákazy u nich může onemocnění probíhat hůře a častěji zůstávají trvalé následky. Zmiňovaný průzkum Gfk z roku 2009 ukázal, že ve věkové skupině osob nad 50 let je proočkovanost dokonce pod celonárodním průměrem: mezi osobami ve věku 50−59 let je očkováno 12 % lidí, ve věku 60−69 let 15 % a nejméně proočkovaní jsou lidé nad 70 let, a to pouze ze 7 %.
Příznaky a průběh nemoci
Léčba příčin klíšťové encefalitidy v současné době neexistuje. Léčí se pouze příznaky onemocnění. Onemocnění může probíhat jako nehnisavý zánět mozkových blan či zánět mozku. K nákaze obvykle dochází v přírodě po přisátí infikovaného klíštěte, při odstraňování klíštat ze psů a koček nebo pitím nepasterizovaného mléka. Onemocnění klíšťovou encefalitidou mívá dvoufázový průběh.
V první fázi nemoci KE se objevují teploty s necharakteristickými příznaky (únavou, bolestmi hlavy, svalstva a malátností). Tyto počáteční příznaky se podobají chřipkovému onemocnění. Poté se nemocnému na pár dní uleví a cítí se lépe, ale virus se zatím v těle množí. V druhé fázi nemoci se pacient může cítit daleko hůře, pokud již virus pronikl do mozku. Nastupují bolesti hlavy, závratě, malátnost a teplota. V této fázi musí být pacient hospitalizován.
Při lehčím průběhu nemoci – meningitidě − virus postihuje především mozkové pleny. Dojde k poměrně rychlému ústupu potíží, pacient odchází z nemocnice za 2−3 týdny domů, potom následuje několikaměsíční rekonvalescence. Těžší forma nemoci, při které virus postihuje mozkovou tkáň, se nazývá encefalitida. Průběh onemocnění je daleko vážnější, zvyšuje se i procento trvalých následků, v krajním případě onemocnění i přes maximální péči lékařů může skončit úmrtím.
Zdroj: Klíšťová encefalitida.cz, tz
