,,Potkala si revizora, nebo opilce? Nebo ještě něco zajímavějšího? Něco víc v z r u š u j í c í h o?"
,,Ty si úplně bez fantazie. Odstěhuju se od Tebe."
,,To už si říkala tisíckrát."
,,Vždycky si mi to rozmluvila."
,,Protože Tě nemůžu s těma tvýma rozmazanýma ideálama pustit do světa."
,,Jak to myslíš? Jak rozmazaný?"
,,No když to přeložím, tak jsi pitomá a naivní."
,,No to Ti děkuju. Za to ty to máš pěkně srovnaný. Kabelka ladí k botám a život je fantastickej."
,,Kabelka a boty jsou důležitý. To ví každej."
,,No tak to bych se měla jít odstřelit. Při pohledu na svý boty."
,,No....
,,Já vůbec nechápu, jak s Tebou můžu už tak dlouho bydlet."
,,Se nerozčiluj a řekni mi, co Tě p o t k a l o. H o ř í m zvědavostí."
,,No, byl tam takovej kluk. Nejdřív vypadal, že spí. Ale pak se zvednul a postavil se. Stál trochu za mnou a něco povídal."
,,Jsem to říkala, opilec. Hořím zvědavostí. Upadl na Tebe a vyznal Ti lásku?"
,,Já jsem nevěděla, že mluví na mě. Ale pak jsem ho viděla, jak se odráží v okně."
,,Jo? A co říkal? Slečno, mám takovou žízeň, že bych u vás přespal?"
,,Nevím, co říkal. Ale pak se přede mnou uvolnilo místo a posadil se. Vypadal jako ten herec Němec. Takovej co hrál třeba v Nemocnici na kraji města.."
,,Ještě mi řekni, byl to starší charismatickej pán s uhranč.....
,,Nech toho. Nebyl. Byl mladej, měl sice kolem očí vrásky, ale nebylo poznat, kolik mu je. Jestli 25, nebo 33, nevím."
,,No a dál?"
,,Říkal pořád promiňte, promiňte, omlouvám se. Já už budu vystupovat."
,,To je vážně napínavý. Vypadá to, že byl pozornej, vnímavej a taky dost oduševnělej."
,,No a pak se zase postavil a než vystoupil, tak se dotknul mýho ucha."
,,Ucha? Slyším dobře, ucha?"
,,Jo, ucha. Jeden krátkej dotek. Ostatní si četli, nebo se jim něco valilo do uší ze sluchátek. Nikdo to neviděl. Ani jsem se neotočila."
,,Hele tady píšou, že Menzl má parohy. To se dalo čekat."
,,Doteky jsou přece důležitý. Ty si nikdy neměla ten pocit, že by ses chtěla někoho dotknout? Jen tak, někoho úplně cizího?"
,,No ale ona je fakt hezká."
,,Posloucháš mě vůbec?"
,,Jo, poslouchám. Ale vůbec Ti nerozumím. Nějakej ožrala Ti sáhnul na ucho. Já bych pospíchala domů a to ucho bych si vydrbala, a ty tady jihneš. Je na tom něco d i v n ý ho, že to nechápu?"
,, Jo, je. Jsi povrchní."
,,Jo, jsem. A ani nechci být jiná."
,,Jdi do háje."
,,No a co dál? Vyměnili jste si telefony a domluvili jste se, že se jednou za týden sejdete a pokusíte se zblížit. Třeba by Ti mohl sáhnou na nos."
,,S Tebou je to marný."
,,Zato do Tebe vkládám velký naděje."
,,No jo. Uděláme si čaj? Hele, jsem koupila takovej....jmenuje se Štěstí."
,,Udělej. Mně stačí ten modrej hrnek. Ale sobě, sobě udělej konev....."
