I letmým pohledem do života slavných „bláznů“ se můžeme přesvědčit, že z těchto míst se dá vytěžit opravdu hodně rozmanitého bohatství.
Vědecky potvrzeno: kreativita a psychické poruchy spolu souvisí
Před nějakou dobou byla uveřejněna studie švédských vědců, kteří se seriózně zabývali otázkou, zda existuje objektivní spojitost mezi nadprůměrnou tvořivostí a náchylností k psychickým chorobám. A výsledkem jejich studie byly například tyto závěry:
Lidé pracující v kreativních profesích se častěji léčí kvůli nějakému psychickému onemocnění.
Rodiny dědičně zatížené schizofrenií nebo bipolární poruchou (to je onemocnění, kdy se u člověka střídají záchvaty deprese s fázemi obrovské sebedůvěry a chuti do života) mají mezi svými členy více umělců a vědců, než by odpovídalo průměru běžné populace.
Spisovatelé mají zhruba o padesát procent vyšší riziko sebevraždy než zbytek populace.
Závěry švédských vědců potvrzuje také historie, ve které bychom našli skutečně dlouhý seznam nadprůměrně nadaných lidí, kteří se museli potýkat se svými vnitřními démony…
Aspergerův syndrom jako vstupenka do klubu géniů?
Toto onemocnění můžeme označit za mírnější formu autismu. Lidé s Aspergerovým syndromem se špatně orientují v mezilidských vztazích, nechápou řeč těla nebo mimiku. Co jim chybí na sociální inteligenci, bývá však někdy vynahrazeno jinde. Někteří odborníci spekulují, že Aspergerovým syndromem trpěl i slavný fyzik Isaac Newton nebo dokonce Albert Einstein.
I když měl Albert Einstein blízké přátele, románky se ženami a zajímal se i o politiku, podle některých odborníků vykazoval tento geniální vědec známky Aspergerova syndromu. Jedním z důkazů jsou podle nich Einsteinovy přednášky, které byly výjimečně zmatené, a když to všichni posluchači vzdali a odešli, génius dál přednášel před prázdným sálem.
Do síně slávy díky schizofrenii
Schizofrenie je těžké psychické onemocnění, které mnoha lidem ničí život. Zároveň se však někdy spojuje s výjimečnými výkony na půdě vědy nebo umění, jak můžeme vidět na příkladech slavného matematika Johna Nashe nebo hudebníka a zakládajícího člena skupiny Pink Floyd Syda Barretta.
Matematika Johna Nashe zná dnes většina veřejnosti díky filmu Čistá duše, který se do velké míry inspiroval jeho životním příběhem. Nashova práce však ve skutečnosti ovlivnila životy nás všech, aniž bychom o tom dnes měli tušení. V roce 1994 obdržel spolu se dvěma dalšími odborníky na tzv. teorii her Nobelovu cenu za ekonomii.
Nesnesitelná tíha bytí
Bipolární porucha je jedním z nejčastějších psychických onemocnění, se kterými se musí potýkat (nejen) slavné osobnosti. A historie zná mnoho takových, kteří svůj boj předčasně vzdali. Hudební skladatel Georg Friedrich Händel prý ve své manické fázi složil za pouhé dva týdny své nejslavnější dílo, Mesiáše. O dvě staletí později pak malíř Vincent van Gogh stižený pravděpodobně stejnou nemocí během manické fáze neúnavně maloval, zatímco v jedné z hlubokých depresí si vzal život. A sebevražda byla pravděpodobně příčinou smrti také u dalšího geniálního umělce, tentokrát z oblasti literatury, Ernesta Hemingwaye.
Někomu se může zdát, že různé psychické poruchy k povolání umělce tak nějak patří, a pokud třeba spisovatel nějakou poruchou netrpí, musí si rychle nějakou opatřit. Ve skutečnosti to však může být i obráceně: nemocná duše, kterou si žádný autor sám nevybral, se snaží najít úlevu prostřednictvím umění. A když to nestačí, přichází na řadu i odvrácená tvář kreativity, která svého nositele nezřídka zničí.
Autor: MUDr. Helena Janíčková, odborník uLékaře.cz
Zdroj: uLékaře.cz
