Dva co čekaj na tramvaj

FiftyFifty, společenský magazín.
Dva co čekaj na tramvaj na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > Dva co čekaj na tramvaj

FiftyFifty
Share

Dva co čekaj na tramvaj

Docela hezkej. Ale si ženatej. No jo, ještě máš na prstě slabě vidět kroužek. Takže schovanej v kapse, co? No nekoukej na mě jako živočich...


Jako milenku bys mě skousnul, co? Jenže na to já ti kašlu, víš? Úterý a čtvrtek mezi pátou a sedmou, co? Se mnou budeš dělat to, co vona nechce. A pak honem domů, k milovaný rodince. Pak mi začneš slibovat, že se rozvedeš, a když už nebudeš vědět, co se mnou, tak mě vyměníš, jak kabát. Docela hezkej profil máš. Ale ta kravata, ta je teda příšerná, tu ti určitě vybírala vona, viď? Já bych ti koupila hezčí. Tahle barva se k tobě nehodí. A boty by sis mohl vyčistit. To totiž dělá chlapa, víš. To si asi ještě neslyšel, co? No, už bys mi mohl přestat čumět na kozy. Nebo by ses mohl aspoň snažit uhnout pohledem. Jo, jsou moje, si představ. Žádný vycpaný. Jste všichni stejný. Je to jedno, co říkáme, stejně čumíte na kozy. Vzadu už se ti dělá trochu kolečko. Kampak máš asi namířeno, co? A co, že tramvají. Boty aspoň za pět tisíc, i když špinavý.
Já bych potřebovala obejmout. Každej večer a každý ráno. Já už totiž nemůžu. Někdy se doma leknu vlastního hlasu. A ty, co ty. Stojíš si tady s tou tvojí aktovkou, počítám nejmíň z krokodýlí kůže, a koukáš. Už si radši nastup, čeká tě doma žena. S teplou večeří.

Máš úplně stejnej kabát, jako ona, když odcházela. Úplně stejnej. Prej potřebuje vzduch k dejchání. Prostor. Tak mi tu nechala i Andulku. Ubírali jsme jí kyslík. Měla ten kabát na sobě dvakrát. Když ho rozbalila pod stromkem a když v něm odcházela. Musela ho mít. Všechno musela mít a vzápětí, když to měla, tak o to ztrácela zájem. Jako mě, jako Andulku, jako myčku na nádobí, jako parfém. Jsi docela hezká holka. Tak proč ten vztek v obličeji? Asi tě někdo naštval. Jako mě. I když.. Ani nemám čas bejt naštvanej. Andulka bude ve školce zase poslední. Já už nemůžu. Fakt nemůžu. Jsem unavenej. Vzala si jen auto. To potřebovala. Bezpodmínečně. Nechce narušovat výchovu, ale jak jí to mám vysvětlit? Moc teď nemluví. Jenom kouká. Je to horší, než kdyby se ptala. Anděl se zlomenejma křídlama. Ty bys nám asi nepomohla, viď. Polámala by sis nehty. Máš i podobný vlasy. Zezadu bych si tě klidně s ní spletl. Ale určitě nejsi tak cynická. Ale já vím. Vím prd. U ní jsem viděl jen to, co jsem chtěl. Nenastupuj ještě. Chci se ještě dívat na ten kabát…





© 2005 – 2019 FiftyFifty.cz