Ekologická doprava?

Obrys lodi Bremen Express v hamburském přístavu připomíná blok výškových domů. Při plném zatížení uveze přesně 8749 velkých normovaných kontejnerů TEU. Úctyhodný výkon, když si uvědomíme, že dlouhou trasu do Asie a zpátky zvládne zhruba za dva měsíce. Ve srovnání s jinými dopravními prostředky jsou lodě skutečně výkonné. Jedna tuna nákladu urazí s jediným litrem paliva 2800 kilometrů.

Výkon však dnes už není zdaleka jediným kritériem. Velké lodě se stávají stále častěji terčem kritiky ekologů, protože obvykle spalují těžké složky ropy s vysokým obsahem síry, až stonásobně vyšším než v běžné naftě do automobilů. Jedna loď typu Bremen Express produkuje na dopravu každého kontejneru tolik oxidů síry jako 3950 automobilů. Dvacet čtyři lodí této velikosti zatíží životní prostředí stejným množstvím síry jako 750 milionů aut. Dalším problémem lodní dopravy jsou emise jemných prachových částic, dále emise oxidu uhličitého, které jsou dvakrát vyšší než z veškeré letecké dopravy, a emise oxidů dusíku.

Nezbytné lodě
Světové oceány dnes brázdí 50 000 obchodních lodí, většinou menších než uvedený příklad. Den co den spolknou milion tun paliva. O jejich dopadu na životní prostředí se ví všeobecně dost málo, proto není silný tlak na technické inovace. Úspornější motory, účinné filtry a kvalitnější palivo se v této oblasti prosazují jen velmi pomalu. Lodní doprava je přitom nezastupitelnou součástí našeho života, bez níž by se světová ekonomika rychle zhroutila. Do evropských zemí se po moři dopravuje až devadesát procent veškerého zboží. Radikální omezení lodní dopravy rozhodně není na pořadu dne, je však třeba hledat cesty k ekologickým variantám.

Podle nedávné studie univerzity v Delaware mají zplodiny vzniklé v lodní dopravě každoročně na svědomí 60 000 úmrtí v důsledku onemocnění dýchacích cest a rakoviny plic. Proto byla v některých oblastech zavedena přísnější opatření proti znečišťování ovzduší. Do vod Lamanšského průlivu, do Severního a Baltského moře mohou od letošního roku vplouvat jen lodě, které spalují palivo s maximálním obsahem síry do jednoho procenta. Velké lodě mají proto nyní zvláštní nádrže na kvalitnější palivo pro použití v kontrolovaných úsecích. Na širém moři však přepnou zpět na nádrže s palivem obsahujícím až 4,5 procenta síry.

Staré technologie
Kontejnerová loď Bremen Expres byla uvedena do provozu v roce 2008, avšak podobně jako jiná nová plavidla není vybavena nejmodernější technologií. Kritici se obávají, že dokud nebudou přijata nová závazná pravidla, nikdo výrobce ani majitele nedonutí k nápravě. Dnešní technika přitom umožňuje snížení spotřeby paliva zhruba o dvacet procent. Loď by ale musela mít optimalizovaný tvar trupu a kormidla a moderní typ motoru.

Ekologickou novinkou je využití odpadního tepla motoru k výrobě elektrické energie, staronovou, ale téměř nevyužívanou technologii představují odlučovače síry a prachových částic. Z hlediska ekologie se jako ideální jeví plynový pohon s nulovými emisemi síry. Tekutý plyn však zabírá ve srovnání s naftou asi dvojnásobek prostoru, proto se bude jen těžko prosazovat. Zatím tuto technologii využívá například norský trajekt Gutra.

Změny
Impulz k změnám může vyjít i od zákazníků transportních společností. Příkladem je německý rejdař Rörd Braren, jehož skandinávští klienti kladou velký důraz na ekologickou přepravu. Braren proto nechat několik lodí vybavit katalyzátory a jako palivo v nich používá naftu se sníženým obsahem síry. Takto vybavené lodě jsou držiteli ekologického certifikátu Modrý anděl.

Existuje ještě jedna cesta ke snížení spotřeby a emisí – pomalejší plavba. Při dvaceti uzlech spotřebuje loď o polovinu paliva méně než při plavbě s rychlostí dvacet pět uzlů. Nižší rychlost však znamená méně přepraveného zboží a nižší zisky. Teprve nedávný pokles světového obchodu o dvanáct procent v důsledku krize a úbytek zakázek donutil některé společnosti zvolnit tempo. Krize tak paradoxně napomohla životnímu prostředí.

Nutnost snížení emisí si uvědomují i samotné námořní společnosti. Jejich zastřešující orgán Mezinárodní námořní organizace IMO rozhodla o snížení obsahu síry v palivu ze 4,5 procenta na 3,5 procenta do roku 2012. Teprve v roce 2020 by se ale obsah síry měl dostat na přijatelnou hranici 0,5 procenta. Proti tomu se už dnes ozývají někteří přepravci, kteří se obávají, že drahé ekologické palivo by ohrozilo jejich existenci.   

Zdroj: 100+1