Podle statistik prodej tradičních hraček klesl za posledních pět let o více než třetinu a naopak roste množství prodaných herních konzol, počítačových her a interaktivních hraček.
Ve snaze získat zákazníky se zaměřují výrobci hraček na stále nižší věkové skupiny. Děti si přestávají hrát velmi brzy. Dříve se tato hranice pohybovala okolo třinácti let, dnes kolem osmi. K získání a udržení jejich pozornosti zdaleka už nestačí poutavá technologie. Aby měla hračka úspěch, doprovází ji většinou zajímavý příběh, nejlépe film nebo komiksové seriály. Příkladem mohou být Hvězdné války (Star Wars) nebo Pokémon.
Klíčem k úspěchu se může stát i uměle vyvolaná nedostupnost hračky na trhu. O nové verzi hracího zařízení PlayStation se říkalo, že už pár dní po zahájení výroby telefonovali zoufalí evropští rodiče do obchodů v USA, zda si ji tam mohou koupit. Ve Velké Británii vzbudila podobný ohlas hra Tracy Island, založená na populárním televizním seriálu ze šedesátých let. Pokaždé ale nejde o obchodní trik. V celosvětovém měřítku se nedaří vyrábět dostatek mikročipů a hračkářský průmysl se o ně musí dělit s jinými odvětvími elektronického průmyslu.
Změnám neunikly ani tradiční hračky. Švédská firma Brio, která vyrábí dřevěné vláčky, vsadila na vestavěné čipy, jejichž úkolem je zajistit světla a zvuky. Podobně francouzská společnost Vilac oživuje svá dřevěná zvířátka čipy, takže její psi štěkají a žáby kvákají. Německý výrobce hraček Ravensburger nabízí počítač určený pro výuku čtyřletých dětí (Logic PC Mini-Laptop), mimozemšťan E. T. zná tisíc vět a dokáže přizpůsobit své chování majiteli. Jedi z Hvězdných válek také konverzuje, stejně jako opičák Alonzo. Příkladů je bezpočet. Svět hraček dostal zcela novou tvář.
Zdroj: 100+1
