Už od španělské conquisty v šestnáctém století vznikaly první smíšené vztahy mezi dobyvateli a indiánskými ženami. V Mexiku a v Peru šlo o četné legální sňatky dobyvatelů s princeznami Inků a dcerami náčelníků. Byla to velmi chytrá diplomacie. Conquistadoři si tak zajišťovali vliv a moc v nově dobytých územích a zároveň tak vznikala nová vládnoucí elita na míšeném základě. Protože v řadách dobyvatelů byli výlučně muži, šlo jednoznačně o míšení bílých mužů a indiánských žen. Po matce zdědili potomci příslušnost k místní nobilitě, otcové pocházeli většinou ze španělských či portugalských šlechtických či jinak významných rodů.
Dnes je velmi barvité etnické spektrum základem latinskoamerické společnosti. Více než kde jinde na světě se tu smíchaly všechny možné národnosti a rasy: indiáni, běloši, černoši přivážení na plantáže i Číňané, kteří sem v hojném počtu imigrovali.
Originální kultury
Obraz ze 16.století představuje tři indiánské náčelníky (v tomto případě míšence indiánů a černochů) ve španělských oděvech, s černošskými a indiánskými ozdobami. Míšení pokračovalo po celá staletí a díky němu vznikaly neopakovatelné zcela nové originální kultury. Dnes je velmi těžké dohledat, kdo jaké má předky a v jakém státě jaká barva kůže či etnikum vlastně převažuje. V roce 1800 z celkového počtu šestnáct a půl milionu obyvatel Jižní Ameriky dvacet procent (3,3 milionu) byli Španělé a mestici, tedy míšenci bělochů a indiánů. 7,5 milionu tam bylo původních indiánů (téměř 46 procent) a 5,7 milionu tvořili mulati a černoši (34,5 procenta). Teprve v roce 1900 se počet obyvatel v Jižní Americe dostal na úroveň, kterou tento kontinent měl roku 1492, tedy zhruba na padesát milionů obyvatel, ale složení bylo už úplně jiné. Převažovali zcela jednoznačně míšenci.
V osmdesátých letech minulého století se tím začali zabývat historici a také sociologové, kteří zkoumají, jak tato skutečnost ovlivňuje dynamiku a produktivitu společnosti. V této souvislosti se zkoumá i míšení jednotlivých náboženství a vznik nových zcela originálních. Například jak probíhalo pokřesťanšťování indiánských kmenů, jak vznikaly a vyvíjely se afrobrazilské, kubánské či haitské kulty a jak do jednotlivých kultur zapadla zrnka islámu či judaismu. Jak se míšená kultura projevuje v oblékání, jídle, v umění (například ibersko-americké baroko) i v jiných oblastech života.
Smíšené kultury nejsou samozřejmě výlučnou záležitostí Latinské Ameriky, ale nikde na světě nebylo míšení kultur tak výrazné jako právě tam. V řadě latinsko-amerických států se smíšená kultura stala základem národní identity například v Mexiku či v Brazílii. V Brazílii je dokonce politickým programem, uznávanou ideologií.
Trochu jinak je tomu v andských zemích. Černoši na plantáže tam dováženi nebyli a rozdíly mezi bílými a indiány zůstávají dodnes poměrně ostré.
V karibské oblasti například na Kubě či na Haiti bylo rozhodujícím momentem míšení bílých osadníků a dovážených černochů na plantáže. Černé etnikum sehrálo důležitou roli i v Argentině, kam v osmnáctém století přivážela jedna loď za druhou černochy z Afriky, aby tam pracovali na plantážích a na rančích. Až donedávna byla tato skutečnost v historii Argentiny zcela opomíjena.
Různí míšenci
Dnes je nemožné určit, kdo jaké pojmenování vyjadřující jeho původ by měl mít a nikdo se o to ani nesnaží. Původně měli různí míšenci specifická označení. Pro ilustraci: mestic, jak už bylo řečeno, byl míšenec bílé a indiánské rasy, zpočátku šlo převážně o bílého otce a indiánskou matku, ale i naopak. Pokud byl otec Španěl narozený až v Americe, šlo o takzvaného kreola.
Mulat je míšenec bělocha a černošské matky, a také naopak. Dalším míšením mulata s bělochem vzniká tercereon, kvarteron až oktavon. U oktavona je například v osmé generaci jeden z předků černoch, tedy genetický základ je tvořen z jedné osminy černou rasou.
Zambo je míšencem černocha a indiánky a také opačně, míšenec Číňana a indiánky a také naopak se nazývá zambaigo. Kajot je míšencem mulata a mestice a barsino míšencem kajota a mulata. Vezmeme-li v úvahu, že do krve kajota se přimíchá třeba trocha krve Číňana či naopak bělocha, nebo k mulatovi indiánská krev a podobně, vznikají nekonečné možnosti a variace. Jsou charakteristické pro latinskoamerický kontinent a základem jeho specifické, dynamické kultury.
Zdroj: 100+1
Etnický mix
13.12.2010
Mestici, mulati, kreolové, terceroni, kvarteroni, zambaigo, zambo, kajoti a spousta dalších. To jsou některé názvy nejrůznějších míšenců, kteří dnes tvoří základ dynamické latinskoamerické populace. Čistokrevných indiánů, bělochů nebo černochů se tam najde jen velmi málo.
