Co vás vedlo k tomu založit Svaz pivních turistů? Co je jeho hlavní náplní?
Založení Svazu pivních turistů Jihlava bylo ryze spontánní záležitostí. Prapočátky se dají lokalizovat v odbobí, kdy náš hlavní degustátor Moris začal s evidencí ochutnaných piv. Postupně k tomuto koníčku zlákal několik přátel, kteří s ním začali tuto zálibu sdílet a v rámci letních čundrů objíždět české pivovary. Profesionální „Expedice po bílých místech pivozemě“ organizujeme několik posledních let, kdy trasa expedice je pečlivě připravována tak, aby se v rámci akce dalo obsáhnout co největší množství neprobádaných pivovarů a bylo ochutnáno co nejvíce nových vzorků piv. Hlavní náplní Svazu pivních turistů je zcela jistě osvětová činnost ve jménu českého piva. Bojujeme za zachování malých oblastních pivovarů, vznik nových restauračních minipivovarů a v rámci našich skromných sil se snažíme těmto provozům pomáhat formou internetových prezentací jejich produktů a rozšiřováním evidence těchto subjektů.
Kdo se může stát členem?
Členem SPT se může stát teoreticky každý, kdo má pozitivní zájem o zachování dobrého jména českého piva. Na tomto místě chci podotknout, že v našem případě se nejedná o nějaké hospodské sdružení opilců, ale náš klub balancuje na tenké hranici mezi pábitelstvím a profesionalitou, kdy jen málokterý milovník piva je schopen vycítit toto velmi jemné rozhraní. Snad proto se Svaz pivních turistů ustálil na deseti členech. Ovšem stále jsme otevřeni novým členům, ale nábor neděláme. Nováček se prostě musí „vyskytnout“ a ostatní musí vycítit, že to je právě on, na koho SPT čeká a kdo bude klubu přínosem.
Dáváte dohromady vzorky nejrůznějších piv českých a zahraničních. Kolik už jich máte okoštovaných? Jak skladujete vzorky? Pivo přece nemá takovou trvanlivost, aby se mohly zachovat názorné ukázky pro příští generace?
Degustovaná piva pečlivě evidujeme a prezentujeme na našich internetových stránkách.
Momentální stav je 798 druhů českých piv a 705 zahraničních. V této statistice nejsou zatím zaznamenány dvě poslední degustace, takže toto číslo lze navýšit přibližně o dalších dvacet vzorků. Piva na degustaci sháníme po celém světě, skladujeme je u Morise, který má degustace na starosti. Příštím generacím zanecháme snad jen raritní Morisův degustovníček s ručně zaznamenanými degustovanými vzorky. Tomuto literárnímu skvostu se již obdivoval nejeden sládek či majitel pivovaru a rádi jej jednou přenecháme k nahlédnutí široké veřejnosti v rámci expozice některého z muzeí.
Jakého máte pivního českého a zahraničního favorita podle chuti?
Myslím, že jmenovat jednoho konkrétního pivního favorita by bylo velmi neseriózní.
V podstatě na každém poctivě vařeném pivu se dá najít něco dobrého a výjimečného. V rámci našich bohatých zkušeností preferujeme český kvasnicový ležák, což je lahůdka, na které si každý pivní gurmán rád pochutná. Ze zahraničních produktů lze vřele doporučit např. belgická trapistická piva, která musí svou výraznou chutí zaujmout určitě každého.
Jaké jméno piva se vám nejvíc líbí (nehledě na chuť) a proč?
I na tuto otázku musím odpovědět trochu alibisticky. Asi většina názvů piv se odvíjí od oblasti, kde se pivo vaří. I když určení místa je důležité, nedá se v tom hledat nějaká originalita. Opět trochu vybočují belgické speciály s názvy jako: La Guillotine, Delirium tremens či Paranoia. Naopak poeticky vyznívá název piva De Verboden Vrucht (zakázané ovoce).
Proč se Maxipsu Fíkovi zarazil růst po vypití sudu piva?
Problém zaražení růstu Maxipsa Fíka zůstane zřejmě navždy nedořešen, protože po důkladném pátrání jsme se od důvěryhodných zdrojů dozvěděli, že na toto téma bylo uvaleno jakési mediální embargo. Bylo nám naznačeno, že v této záležitosti má prsty pivovarnický kartel, který prostřednictvím televizních večerníčků manipuluje mládež již od útlého dětství. Je to jednoduché: dnešní módní trendy diktují mladíkům útlý pas, holou hruď a melír ve vlasech. Ze statistik je zřejmé, že tato cílová skupina konzumuje pivo pouze v omezené míře a raději popíjí vitaminové nápoje, které jim dávají křídla (kdoví, co v tom je, já po pivu ještě nepoletoval). Proto je dětem nenápadně podsouvána myšlenka, že na pivu není nic špatného, ba naopak ho popíjejí i zvířátka a navíc maxipsu Fíkovi to vyřešilo problém s nadměrným růstem (nejen břicha). Jednoduché a efektivní. A hlavně to nikde neříkejte.
Kam se letošní léto vydáte na obhlídku pivních firem?
Letošní expedice „Bílá místa pivozemě“ bude klidná a pohodová. Budeme kombinovat „nové a nepoznané“ s „jistotami již poznaného“. První den expedice navštívíme dva nové podniky v Olomouci – hostinský pivovar Moritz a Svatováclavský pivovar. Následující den nás čeká pivovar v Zašové (u Valašského Meziříčí) a v odpoledních hodinách se přesuneme do Štramberku, kde strávíme příjemný večer v místním pivovárku. Třetí den bude oddechový – plánujeme variabilní přesun mezi pivovary Štramberk, Kopřivnice, Příbor a Hukvaldy. Variabilní a oddechový proto, že všechny tyto minipivovary již máme v evidenci, takže navštívíme jen ty, po kterých se nám bude nejvíc stýskat. Čtvrtý den nás opět očekávají novinky – musíme ochutnat pivo Artur´s z Frýdku Místku a navštívit minipivovar Koníček ve Vojkovicích. Poslední den expedice plánujeme jen mezipřistání ve Vsetíně, kde si odskočíme do pivovárku Valášek a ve večerních hodinách nás můžete uvítat na nádraží v Jihlavě. Neočekáváme slavobránu ani mažoretky, všechno děláme zcela nezištně a dobrovolně. Je to težká práce, ale někdo to dělat musí.
Pivu zdar!
Za SPT Jihlava odpovídal Martin Povýšil. Více najdete na http://sptjihlava.wz.cz
Založení Svazu pivních turistů Jihlava bylo ryze spontánní záležitostí. Prapočátky se dají lokalizovat v odbobí, kdy náš hlavní degustátor Moris začal s evidencí ochutnaných piv. Postupně k tomuto koníčku zlákal několik přátel, kteří s ním začali tuto zálibu sdílet a v rámci letních čundrů objíždět české pivovary. Profesionální „Expedice po bílých místech pivozemě“ organizujeme několik posledních let, kdy trasa expedice je pečlivě připravována tak, aby se v rámci akce dalo obsáhnout co největší množství neprobádaných pivovarů a bylo ochutnáno co nejvíce nových vzorků piv. Hlavní náplní Svazu pivních turistů je zcela jistě osvětová činnost ve jménu českého piva. Bojujeme za zachování malých oblastních pivovarů, vznik nových restauračních minipivovarů a v rámci našich skromných sil se snažíme těmto provozům pomáhat formou internetových prezentací jejich produktů a rozšiřováním evidence těchto subjektů.
Kdo se může stát členem?
Členem SPT se může stát teoreticky každý, kdo má pozitivní zájem o zachování dobrého jména českého piva. Na tomto místě chci podotknout, že v našem případě se nejedná o nějaké hospodské sdružení opilců, ale náš klub balancuje na tenké hranici mezi pábitelstvím a profesionalitou, kdy jen málokterý milovník piva je schopen vycítit toto velmi jemné rozhraní. Snad proto se Svaz pivních turistů ustálil na deseti členech. Ovšem stále jsme otevřeni novým členům, ale nábor neděláme. Nováček se prostě musí „vyskytnout“ a ostatní musí vycítit, že to je právě on, na koho SPT čeká a kdo bude klubu přínosem.
Dáváte dohromady vzorky nejrůznějších piv českých a zahraničních. Kolik už jich máte okoštovaných? Jak skladujete vzorky? Pivo přece nemá takovou trvanlivost, aby se mohly zachovat názorné ukázky pro příští generace?
Degustovaná piva pečlivě evidujeme a prezentujeme na našich internetových stránkách.
Momentální stav je 798 druhů českých piv a 705 zahraničních. V této statistice nejsou zatím zaznamenány dvě poslední degustace, takže toto číslo lze navýšit přibližně o dalších dvacet vzorků. Piva na degustaci sháníme po celém světě, skladujeme je u Morise, který má degustace na starosti. Příštím generacím zanecháme snad jen raritní Morisův degustovníček s ručně zaznamenanými degustovanými vzorky. Tomuto literárnímu skvostu se již obdivoval nejeden sládek či majitel pivovaru a rádi jej jednou přenecháme k nahlédnutí široké veřejnosti v rámci expozice některého z muzeí.
Jakého máte pivního českého a zahraničního favorita podle chuti?
Myslím, že jmenovat jednoho konkrétního pivního favorita by bylo velmi neseriózní.
V podstatě na každém poctivě vařeném pivu se dá najít něco dobrého a výjimečného. V rámci našich bohatých zkušeností preferujeme český kvasnicový ležák, což je lahůdka, na které si každý pivní gurmán rád pochutná. Ze zahraničních produktů lze vřele doporučit např. belgická trapistická piva, která musí svou výraznou chutí zaujmout určitě každého.
Jaké jméno piva se vám nejvíc líbí (nehledě na chuť) a proč?
I na tuto otázku musím odpovědět trochu alibisticky. Asi většina názvů piv se odvíjí od oblasti, kde se pivo vaří. I když určení místa je důležité, nedá se v tom hledat nějaká originalita. Opět trochu vybočují belgické speciály s názvy jako: La Guillotine, Delirium tremens či Paranoia. Naopak poeticky vyznívá název piva De Verboden Vrucht (zakázané ovoce).
Proč se Maxipsu Fíkovi zarazil růst po vypití sudu piva?
Problém zaražení růstu Maxipsa Fíka zůstane zřejmě navždy nedořešen, protože po důkladném pátrání jsme se od důvěryhodných zdrojů dozvěděli, že na toto téma bylo uvaleno jakési mediální embargo. Bylo nám naznačeno, že v této záležitosti má prsty pivovarnický kartel, který prostřednictvím televizních večerníčků manipuluje mládež již od útlého dětství. Je to jednoduché: dnešní módní trendy diktují mladíkům útlý pas, holou hruď a melír ve vlasech. Ze statistik je zřejmé, že tato cílová skupina konzumuje pivo pouze v omezené míře a raději popíjí vitaminové nápoje, které jim dávají křídla (kdoví, co v tom je, já po pivu ještě nepoletoval). Proto je dětem nenápadně podsouvána myšlenka, že na pivu není nic špatného, ba naopak ho popíjejí i zvířátka a navíc maxipsu Fíkovi to vyřešilo problém s nadměrným růstem (nejen břicha). Jednoduché a efektivní. A hlavně to nikde neříkejte.
Kam se letošní léto vydáte na obhlídku pivních firem?
Letošní expedice „Bílá místa pivozemě“ bude klidná a pohodová. Budeme kombinovat „nové a nepoznané“ s „jistotami již poznaného“. První den expedice navštívíme dva nové podniky v Olomouci – hostinský pivovar Moritz a Svatováclavský pivovar. Následující den nás čeká pivovar v Zašové (u Valašského Meziříčí) a v odpoledních hodinách se přesuneme do Štramberku, kde strávíme příjemný večer v místním pivovárku. Třetí den bude oddechový – plánujeme variabilní přesun mezi pivovary Štramberk, Kopřivnice, Příbor a Hukvaldy. Variabilní a oddechový proto, že všechny tyto minipivovary již máme v evidenci, takže navštívíme jen ty, po kterých se nám bude nejvíc stýskat. Čtvrtý den nás opět očekávají novinky – musíme ochutnat pivo Artur´s z Frýdku Místku a navštívit minipivovar Koníček ve Vojkovicích. Poslední den expedice plánujeme jen mezipřistání ve Vsetíně, kde si odskočíme do pivovárku Valášek a ve večerních hodinách nás můžete uvítat na nádraží v Jihlavě. Neočekáváme slavobránu ani mažoretky, všechno děláme zcela nezištně a dobrovolně. Je to težká práce, ale někdo to dělat musí.
Pivu zdar!
Za SPT Jihlava odpovídal Martin Povýšil. Více najdete na http://sptjihlava.wz.cz
