FEBIOFEST 2007

Uvedeno bude 272 filmů, mezi nimi snímky od režisérů jako je Sofia Coppolová, Sydney Pollack, Robert de Niro a další. Festival svojí přítomností ozdobí ELDAR RJAZANOV, LABINA MITEVSKA, DANIEL OLBRYCHSKI, OTAR IOSELIANI, BÉLA TARR, BRUNO DUMONT, RONA HARTNER, MARIÁN LABUDA a další.

Febiofest 2007 navazuje na loňskou stabilizovanou podobu a postupuje ve zkvalitnění programové nabídky v letošních 30 programových sekcích.
Opět svoji nabídku představí v multiplexu Village Cinemas v Praze 5 na Andělu. Zde nabídne divákům 12 sálů a široké spektrum služeb. Dalším sálem je archivní kino Konvikt – Ponrepo, které slouží projekci vzácných filmových kopií. Čtrnáctým sálem bude i letos neobvyklé místo, spojené s obsahem promítaných filmů. Tentokrát to budou speciální projekce „filmů o duši a víře“ ve farním klubu u Panny Marie Sněžné na Jungmannově náměstí. Tato sekce bude mít své symbolicky ekumenické pokračování i v liberecké synagoze.
Febiofest Music Festival navazuje svou orientací na world music na regionálně orientované filmové sekce; letos se na dvou scénách ve Village Cinemas představí také zahraniční účinkující z Maďarska, Francie a dalších zemí. Filmový a hudební program propojí herečka a zpěvačka Rona Hartner.
Spolupráce s dalšími partnery na poli kultury má letos výsledky v podobě přímé návaznosti sekce japonských filmů a výstavy Shomei Tomatsu: Kůže národa v Galerii Rudolfinum a  trojkoncertu „přátelského undergroundu“ z Finska 24.3. v Roxy – NoD – hudebníci představí i svoji audiovizuální tvorbu v sekci Febiofestu.

HITY SEKCÍ:
Sekce Novinky světové tvorby letos nabízí přehled o celkem 16 oscarových nominacích a kraluje jí česká premiéra Faunova labyrintu (r. Guillermo del Toro), fantaskního příběhu, oceněného mimo jiné 3 Oscary (z 6 nominací). Vybírat z této sekce je však složité, jde o přehlídku slavných jmen a skvělých filmů: Paul Verhoeven se v Černé knize vydává do období 2. světové války, Robert de Niro režíruje Angelinu Jolie a Matta Damona v Kauze: CIA. Film Sunshine Dannyho Boyla (Trainspotting, 28 dní poté) uvádíme zhruba měsíc po absolutní světové premiéře.
Panoráma mladého evropského filmu přináší českým divákům snímek Slečna (Andrea Štaka) o třech jugoslávských ženách ve švýcarské emigraci, oceněný Hlavní cenou na MFF v Locarnu. Silným dramatem je také Takva (Turecko, r. Özer Kiziltan), originální příběh, pojednávající o víře, konzumní společnosti a dalších aktuálních tématech. Experimentální debut Máma a táta (Faruk Lončarevič) natočený v dlouhých statických záběrech a stylizovaný jako reality show získal Zvláštní cenu poroty na MFF v Sarajevu.
Britsko-americké panoráma se chlubí také oscarovou nominací pro film Poloviční Nelson a řadou známých hereckých představitelů: např. John Malkovich si vyzkoušel spolupráci s Terry Zwigoffem při natáčení filmu Umělecká škola – přísně tajné.

ČESKÝ FILM:
Na rozdíl od předchozích ročníků uvádíme českých filmů hned několik, rovnoměrněji rozprostřených po regionech. Absolutní kinopremiéra snímku ...a bude hůř se odehraje v Brně, Olomouci a Ostravě. Mladá generace českých filmařů (Jakub Kohák, Lenka Wimmerová, Michal Nohejl) se spojenou projekcí Tři kraťasy bude prezentovat v Panorámatu mladého evropského filmu. V regionech divákům také nabídneme regionální premiéry filmů Marcela (Helena Třeštíková) a českou předpremiéru filmu Bestiář (Irena Pavlásková), které se chystají doprovodit tvůrčí delegace.


FILMY, KTERÉ MĚNÍ TVÁŘ SVĚTOVÉ KINEMATOGRAFIE:
Bamako je zástupcem prudce se rozvíjející africké tvorby, režisér Abderrahmane Sissako si ve svém filmu troufá i na globální politická témata a Světovou banku. Pedro Costa se po Zlatém glóbu, ocenění v Benátkách a natáčení dokumentů vrátil experimentálním dramatem z přístavního prostředí Mládí vpřed. Němec Matthias Glasner pokračuje ve své úspěšné tvorbě titulem Svobodná vůle. Mexickou filmovou událostí roku jsou Housle Francisca Vargase, pojednávající o guerillovém boji zemědělců proti vládě. V intimním snímku Klima potvrzuje Nuri Bilge Ceylan svou výjimečnou pozici v rámci světové kinematografie, mezi kriticky nejopěvovanější filmy patří poslední snímky Bruna Dumonta, např. 29 palem a Flandry.

RARITY:
Satanské tango Bély Tarra začne v  neděli 25.3. již v 10:00 a ten den se ve Východním kině dostane na další film, slovenský Rozhovor s nepřítelem, až od 19:15. (Film Bély Tarra trvá 445 minut a bude se promítat s přestávkami.) Původně plánovanou projekci čtyřiadvacetihodinového Psycha jsme bohužel museli z programu vyřadit.

HOSTÉ:
►Daniel Olbrychski – polský herec, jehož herecká filmografie čítá téměř 120 filmů, ozdobí svou přítomností závěr festivalu; mezi jeho filmy patří Krajina po bitvě, Veselka, Struktura krystalu, Plechový bubínek, z poslední doby Lazebník sibiřský nebo Pan Tadeáš
►Eldar Rjazanov – ruský režisér výborných komedií (Pozor na auto, Garáž), které vynikají satirickými kvalitami představí právě tuto část své tvorby a také jinak laděný nový film Andersen, život bez lásky o slavném pohádkáři a jeho životě
►Otar Ioseliani – gruzínsko-francouzský klasik festival zahájí a na druhý den (23.3.) v Kině osobností ukáže, čím si toto své postavení zasloužil. Febiofest uvede jak jeho novější francouzsko-italskou tvorbu (Ráno v Benátkách), tak starší gruzínské (sovětské) filmy Žil zpívající drozd a Když padá listí
►Labina Mitevská – herečka (proslavená makedonským filmem Před deštěm), známá v ČR především díky své roli v Samotářích, ukazuje ve svých dalších filmech, jako je např. Dítě války a Kontakt, vesměs evropských koprodukcích, široký herecký rejstřík
►Béla Tarr – maďarský filmař-solitér nabízí českému publiku nevšední podívanou (nejen Satanské tango, ale i Prokletí, Werckmeistrovy harmonie ad.), která vyžaduje maximum soustředění a ochotu k delšímu posezení v kině, vyvažuje to však neopakovatelnými kinozážitky
►Marián Labuda – známý slovenský herec uvede průřez svou tvorbou (Král Ubu, Vesničko má středisková, Zahrada, Než skončí tato noc) a spolu s dalšími hosty slovenského dne 25.3. představí i nové slovenské počiny
►Bruno Dumont – francouzský autor znepokojivých filmů bez jednoznačné interpretace, zato s geniální obrazovou složkou, se představí českému publiku v sobotu 24.3. Uvedeme všechny (4) jeho celovečerní filmy, včetně starších děl Život Ježíše a Lidství
►Rona Hartner – herečka a zpěvačka ve čtvrtek 29.3 uvede svůj den v Kině osobností, mj. projekci filmu Tonyho Gatlifa Gadžo dilo. V pátek to rozjede s rumunsko-moldavsko-francouzskou kapelou ve festivalovém klubu.

Febiofest pokračuje v úspěšném konceptu KINA OSOBNOSTÍ, ve kterém se každý den představí jedna zajímavá režisérská nebo herecká osobnost (v miniportrétu 4 - 5 filmů) a setká se v diskusi s diváky: 23.3.: Otar Ioseliani /// 23.3.: Bruno Dumont /// 25.3.: Marián Labuda /// 26.3.: Béla Tarr /// 27.3.: Labina Mitevská /// 28.3.: Eldar Rjazanov /// 29.3.: Rona Hartner /// 30.3.: Mario Monicelli


Febiofest Music Festival:
Hudební doprovodný program bude probíhat od pátku 23.3. do pátku 30.3.2007 v garážích na -3. podlaží přímo pod kinem a na Malé scéně v Pizzerii Mediterane, hned vedle hlavního vchodu do kina. Vstup je zdarma.
Hlavní hvězdou bude Rona Hartner, jamajsko-americké uskupení Mr. Crow & Mr. Reed (mix akustického blues, country, rocku a reggae), Rageous Gratoon (z Francie) a El Gafla (Francie/Alžírsko, severoafrické, cikánské i ryze francouzské styly), dvě maďarské kapely (Korai Öröm a Kampec Dolores) a vibrující samba Boom Brasil.
Českou sestavu tvoří vesměs mladé kapely jako Traband, Trombenik, Gang ala basta, Soil, Swordfishtrombones, Nierika a mnozí další. V garážích bude po dobu festivalu čajovna Lu Yu, kavárna Slavia, pivo Staropramen, Góvinda a slovenská restaurace Paulíny, servírující speciality slovenské kuchyně.

V ROXY - NoD NAVÍC VYSTOUPÍ „PŘÁTELSKÝ“ FINSKÝ UNDERGROUND!
Jako filmoví i hudební tvůrci se v Praze představí mladí Finové z vydavatelství Fonal, kteří patří mezi renomované hvězdy „posttechnologické“ scény. Trojkoncert finského „přátelského undergroundu“ s Febiofestem pořádá festival Stimul 24. března v pražském Roxy - NoD v návaznosti na projekci ve videosále v pátek 23.3.

O PROGRAMOVÝCH SEKCÍCH FEBIOFESTU
Multiplex V i l l a g e C i n e m a s A N D Ě L

Novinky světové tvorby/sál 10 a 11:
„Sekce číslo 1“ nabízí 18 filmů, které se nechystají do české distribuce a dále velmi očekávané hity v několika případech nedlouho po světové premiéře:
Domorodci, válečné drama z druhé světové války o postavení afrických oddílů v řadách de Gaullovy armády, rozhýbali letos v létě francouzskou politickou scénu. Za Letní palác si režisér Ye Lou vysloužil od čínských oficiálních míst pětiletý zákaz natáčení. Pohádka plná fantastiky Faunův labyrint Guillerma del Tora dostala tři Oscary. Německé filmy Touha, Štvanci a Svobodná vůle bodovaly mimo jiné na festivalech v Locarnu a Berlíně a provází je pověst vskutku silného až fyzického diváckého zážitku.
Z filmů, které budete moci vidět v českých kinech i po Febiofestu v distribuci, uvádíme komedii Larse von Triera Kdo je tady ředitel?, životopisný, dojemný opus Edith Piaf, sci-fi Dannyho Boyla Sunshine.
Horší už to nebude (jeden ze dvou zahajovacích filmů festivalu, r. Marc Forster) osloví širokou diváckou obec originální zápletkou i známými hereckými představiteli: hrají tu Will Ferrell, Maggie Gyllenhaalová, Dustin Hoffman, Queen Latifahová, Emma Thompsonová. Jedinečná příležitost vidět filmy z 35mm kopie se týká Černé knihy Paula Verhoevena a Kauzy: CIA Roberta de Nira. Kolekci ozdobí i Marie Antoinetta režisérky Sofie Coppolové.
Sekce je také hereckým koncertem: v Opilosti mocí Clauda Chabrola hraje Isabelle Huppertová, v  Na jih Charlotte Ramplingová, ve Skandálních zápiscích Cate Blachettová a Judi Denchová.
Panorama mladého evropského filmu/sál 12:
Sekce přináší českým divákům přehled o nových tendencích v evropském filmu. Snímek Slečna (Andrea Štaka), oceněný Hlavní cenou na MFF v Locarnu.
Silným dramatem je také Takva (Turecko, r. Özer Kiziltan), originální příběh, pojednávající o víře, konzumní společnosti a dalších aktuálních tématech.
Na programu je slovinský film Ladění, kde hraje i Nataša Burger, dobře známá českým divákům i z filmů Jana Hřebejka. Cover Boy: Poslední revoluce (Carmine Amoroso) a Papír bude modrý (Radu Muntean) jsou skvělými zástupci oživené rumunské tvorby, reflektující pád totalitního režimu v zemi a postkomunismus.
Polský film Z odpadu (Sławomir Fabicki), krušný příběh z polského Slezska a  francouzské Nesprávné vztahy (Emmanuel Bourdieu) o nerovných mezilidských vztazích v intelektuálním univerzitním prostředí, spolu s mnoha dalšími filmy této sekce vytvářejí velmi podnětný obraz o (především současné) Evropě.

Britsko-americké kino/sál 9:
Populární sál přiváží anglicky mluvené novinky, především z USA a Velké Británie, soustředí se na nezávislou scénu. Většina uváděných snímků si odbyla světovou premiéru na festivalu v Sundance. Některé z nich dokonce pronikly do široké americké distribuce (Přátelé s penězi, Alpha Dog) a jiné pro změnu upoutaly pozornost členů Americké filmové akademie a získaly nominace na prestižní Oscary či televizní Emmy (Poloviční Nelson, Černá Dálie, Warm Springs).
K nejzajímavějším snímkům celé britsko-americké sekce patří příběh z latinské čtvrti Los Angeles nazvaný Patnáctiletá, který si vloni odnesl ze Sundance jak Hlavní cenu poroty, tak Cenu diváků. Průvodce k poznání vašich svatých zase získal v Sundance Cenu za nejlepší režii a Zvláštní cenu poroty za vynikající herecké výkony, např. Roberta Downeyho Jr. či Rosario Dawson.
Dávná radost Kellyho Richardta o dvou starých (po letech však značně rozdílně smýšlejících) přátelích na víkendovém výletě se pyšní Tygrem za nejlepší film z loňského ročníku rotterdamského festivalu.
Divácky atraktivním filmem budou jistě Přátelé s penězi, v němž hlavní role ztvárnily Jennifer Anistonová, Joan Cusack či Frances McDormandová.

Kino Afriky a Blízkého východu/sál 8:
Sekce Svět islámu a  Nový izraelský film umožní divákům hlubší pohled do obou kultur, které jsou kvůli izraelsko-palestinskému konfliktu stavěny radikálně proti sobě. Kromě severní Afriky, kde jsou zavedené koprodukce s Evropou, uvedeme i irácký příběh „Sny“ a jednu americkou produkci o problémech téhož státu s názvem „Má země“. (Tento film byl nominován na Oscara v kategorii dokumentů.)
Pětičlenná sekce Nový izraelský film obsahuje i debuty a filmy mladé generace. Řada snímků, jako například Věci za sluncem (r. Yuval Shafferman) pojednává o rodinných a intimních problémech ve víru politicky a nábožensky exponovaného regionu.
Příběhy z domu Yacoubian (Marwan Hamed) je příkladem obrody – žánrově velmi silné – egyptské kinematografie.

Panasonic – kino nových směrů/sál 7:
Program tohoto kina společně utváří hned pět sekcí: Dokumenty, retrospektiva Patnáct let Febia, Česká alternativa a dvě hudební sekce:
V sekci Hudební film 2007 uvedeme hudební filmy s The Police, Pixies, Johnem Calem, The Knife a dalšími. Hip-hop, punk, elektronika a nové trendy v hudbě a technologiích osloví posluchače a diváky v sekci nazvané D. I. Y. – Do it yourself.
V sekci Patnáct let Febia nabídneme průřez dokumentární tvorbou Febia z let 1992 – 2007 s velkým zastoupením režisérských osobností (každý ze cca 40 vybraných snímků natočil jiný tvůrce, protože s Febiem dosud spolupracovalo přes 150 režisérů!).
Dokumenty: Tuto sekci připravila dramaturgyně Dominika Prejdová, která o svém výběru říká: „Snažíme se divákům předestřít široké pole dokumentaristických přístupů k realitě, vyváženě uvést proslulé tvůrce i objevit začínající autory.“ Ze známých jmen je zastoupen Werner Herzog formálně rafinovaným dokumentem Wild Blue Yonder, přispěly i další velké osobnosti světové kinematografie, jež působí v hraném filmu i dokumentu – Claire Denisová (K Mathildě) a Alexander Sokurov (Elegie života: ROSTROPOVIČ, VIŠNĚVSKÁ).
Česká alternativa: Pod hlavičkou této sekce se sešlo sedm nekonvenčních tvůrčích počinů: trojice projektů Videoindividuality - Dušan Skala/Mark Ther/Vítek Soukup balancuje na hranici mezi výtvarným uměním, filmem a domácími archiváliemi. Projekt divadelní formace Buchty a loutky Chcípáci si situaci dobrovolně komplikuje svým až nekompromisním přístupem k žánru loutkového divadla. A sekci dotváří kolekce českých nezávislých dokumentů. (Půl čtvrté, Člověk proti hysterii a Středoletní noci sen).

Asijské kino/sál 6:
Asijský film je letos zastoupen ve větším počtu sekcí, koncentrované Asijské kino nabízí tvorbu známých režisérských osobností jako je Tsai Ming-liang (Kruhy pod očima) nebo Apichatpong Weerasethakul (Světlo století) a zároveň se snaží poukázat na dynamický vývoj na různých místech asijského kontinentu – stereotypy o národní produkci vyvrací kolekce vietnamských filmů i indičtí zástupci v sekci.
Dramaturg Jiří Flígl to komentuje: „Ve Vietnamu se důsledkem hospodářského růstu země a generační skladby obyvatelstva filmový průmysl vzepjal k nové aktivitě. Čtyři uváděné vietnamské filmy spojuje to, že představují celovečerní debuty mladých režisérů a že vznikly v nezávislých produkčních společnostech.“
Tradičně je zastoupeno i Japonsko (o generačním zázemí tvorby jako by mluvily už názvy snímků: Camuse teda neznám a Najsovní hvozd: První kontakt) a Čína (např. syrově naturalistický film z jedné z čínských hornických oblastí Ničema), produkující největší množství filmů ve východní Asii.
Loňský host Febiofestu Ivan Passer se představí jako spolurežisér výpravné kazašsko-americké koprodukce Nomád. Film osobně uvede scenárista Rustam Ibragimbekov).

Jihoevropské kino/sál 5:
Jihoevropské kino letos spoluutvářejí Balkánské panoráma a Italské režisérky současnosti. Představíme díla filmařek jako jsou Roberta Torre, Cristina Comencini, Constanza Quatriglio ad. Sekci připravila Tereza Brdečková, která říká: „Ženy se dnes v italském filmu prosazují mnohem razantněji než dříve. Jejich tvorba má široký záběr, od realistických a sociálně laděných příběhů, přes vysoce výtvarně stylizované snímky, až po komedie. Filmy zastoupené v našem výběru proběhly světovými festivaly a dohromady tvoří jakousi kroniku každodenního života italské společnosti na počátku třetího tisíciletí.“
Z balkánské kinematografie je v centru světové pozornosti v současnosti především rumunský a turecký film, a tak se snažíme představit širší spektrum současné turecké kinematografie. Na jedné straně jsou zastoupeny autorské filmy, silně náladové snímky Pád anděla a Pětkrát. Film Pětkrát byl na národním festivalu v Istanbulu oceněný jako nejlepší turecký film roku.
Chorvatský film bosenského autora Vše zadarmo je hořce komickou rekapitulací současného života v Bosně. K prožité válce se vrací jen jejími důsledky, jež jsou ale pořád dominantními určovateli bosenské reality. Válečné drama Nafaka usiluje naopak o komplexní obraz, spojuje válku v 90. letech se současností a snaží se nahlédnout a rozvrstvit především vlastní muslimskou stranu.

Gay a lesbické kino/sál 4:
Letošních šestnáct filmů ze sekce Jiný břeh ukazuje charismatické a hrdé gaye a lesby, kteří dovedou žít svůj každodenní život s klidem a chutí. Různorodá kolekce filipínských filmů nabízí historické drama z období druhé světové války transgenderovou tematikou Miluji tě, 1941, neotřelý pohled do světa homosexuální prostituce provozované převážně heterosexuálními muži Masér a příběh chudého chlapce, který se platonicky zamiluje do přísného policisty, Maximo Oliveros v rozpuku.
Hana Kulhánková, dramaturgyně, komentuje svůj výběr: „Hledala jsem filmy, které nejen vypovídají o životě gay a lesbických postav, ale berou jejich sexuální orientaci jako hodnotu, jejíž pozitivní vnímání může zkvalitnit životy nejen hlavních hrdinů, ale i jejich rodin a přátel.“

Východní kino/sál 3:
V sekci Východní panorama letos dominují Maďaři, různorodost tamní kinematografie zastupují Benedek Fliegauf a jeho „Houština“, Lajos Koltai a jeho přepis nobelovského „Člověka bez osudu“ nebo „Tamara“ od Szabolcse Hajdua.
Dramaturgyně Mira Haviarová komentuje ostatní tvorbu takto: „Z ruských a polských novinek uvádíme i nového Rjazanova, film Andersen, život bez lásky který doma získává řadu ocenění; další filmy jsou obrázkem toho, čím se zabývají současní ruští tvůrci – vracejí se k problematice války a současného dění ve společnosti (např. Graffiti, Člověk bez návratu).“
Významný polský režisér Marek Koterski osobně uvede svůj film Každý z nás je Kristus, který navazuje na jeho předchozí mimořádně úspěšný film Den cvoka, uvedený na Febiofestu před 3 lety. Zabývá se ve své tvorbě problematikou intelektuálů, poznamenaných totalitními systémy.
Problémy mladé generace a částečně také ekonomické emigrace z Polska traktuje tragikomický debut Čeká na nás svět (Robert Krzempek). Nový film Jakuba Kolského Jasminum je skvěle obsazeným komorním příběhem z kláštera.

Latinskoamerické kino/sál 2:
Letošní Latinskoamerické panoráma představuje současnou produkci Argentiny, Brazílie, Chile a Mexika, kde vesměs vznikají nejvýraznější filmy, určující do značné míry směřování celé Iberoameriky. Vybrány byli především celovečerní hrané debuty (Mejdan ve čtyřech, Lepidlo, Housle, Dvanáct úkolů).
Kino připravil specialista David Čeněk, který k další části latinskoamerického programu podotýká: „Větší část programu tvoří unikátní kolekce filmů, jíž lze s trochou nadsázky označit za mexickou novou vlnu vzhledem k práci s filmovým jazykem a k výběru námětů. Řada režisérů byla záhy pohlcena mašinérií Hollywoodu, který v Mexiku ovládá naprostou většinu distribuce, ale jejich díla nám stále mají co říct. Kolekce podobného druhu v ČR nikdy nebyla uvedena.“
Kvalitou svých filmů zaujali světové publikum například tito režiséři: Alfonso Cuarón (Jen s tvým partnerem), Guillermo del Toro (Cronos) a Carlos Reygadas (Japonsko).
Ponrepo: Art Theatre Guild – Japonský film 1968 – 1978 + Autobiografické filmy
Zajímavé, často kontroverzní japonské filmy o sexualitě, politice a osobní revoltě se představí ve speciálním výběru v kině Ponrepo.
„Výběr filmů v Ponrepu chce českým divákům představit pohříchu zapomenuté, či doposud neznámé filmaře, jejichž díla patří mezi zásadní tituly japonského, ale i světového filmu. Jednotliví režiséři zároveň reprezentují čtyři progresivní proudy dobového japonského nezávislého filmu,“ tvrdí dramaturg Jiří Flígl.
Ve večerních časech se po japonských filmech bude promítat soubor autobiografických filmů, který jsou působivou a zajímavou směsí několika žánrů - dokumentu, experimentu, hraného filmu a deníku. Neobvyklému žánru se věnovala i významná jména světové kinematografie jako Jonas Mekas a Johan van der Keuken. (Autobiografické filmy jsou také hlavním tématem posledního čísla časopisu Cinepur.)

Filmy o duši a víře (Farní klub u Panny Marie Sněžné)
Ve farním klubu při kostele Panny Marie Sněžné na Jungmannově náměstí (vstup z Františkánské zahrady) se budou stylově promítat filmy o duši a víře: ve výběru je československá klasika (Schormův Farářův konec nebo Kachyňova Noc nevěsty), ale také zahraniční tituly na stejné téma: Stvořeni pro lásku, Evangelium sv. Matouše, Stalker, Strom na dřeváky ad.
Vstup je – jako obvykle - zdarma.

Febiofest Junior:
Sekce určená mladším festivalovým divákům oslaví letos třetí rok své existence, přesto se stala již tradiční součástí programu.
V sekci Febiofest Junior se opět objeví filmy určené jak nejmladším divákům, tak filmy zacílené na dospívající mládež. Potenciál oslovit mladé diváky i dospělé má psychologická sonda do nitra dospívající dívky z filmu Vodní květina.
Film Linda Linda Linda o středoškolské dívčí kapele může přilákat pozornost odrostlejších diváků díky tvůrčímu podílu kytaristy slavné hudební skupiny Smashing Pumpkins, dánský film Fakír je zase dobrodružný duchařský film o dvojici sourozenců.
„Zřejmě nejexotičtější snímek z letošní nabídky je Jeskyně žlutého psa z německo-mongolské produkce, prostý příběh o přátelství malého děvčátka z kočovné mongolské rodiny a psa nabývá až archetypálních rozměrů, typických pro asijskou kinematografii.“ dodává dramaturg Jakub Korda.

Mimopražské části Febiofestu 2007:
Letos promítáme v deseti dalších regionálních městech, kde se objeví různě koncipované výběry z hlavního programu.

Na Kladně letos festival začne už souběžně s pražskou částí, 29.3. projekcí Marcely Heleny Třeštíkové. V dalším programu se objeví třeba horká životopisná novinka Edith Piaf, slovenský Rozhovor s nepřítelem a další.

V Brně má Febiofest tradičně 3 sály. Scala patří Novinkám světové tvorby, včetně Podzimních zahrad, zahajovacího filmu, a čínského Barevného závoje.
Malý sál Kina Art zaplní sekce Česká alternativa anebo třeba hudební film The Knife: Silent Shout. Program tu zahájí kinopremiéra ...a bude hůř o životě a neživotě československého undergroundu.
Ve velkém sále Kina Art tamtéž poběží výběr z několika sekcí – Novinky světové tvorby (např. Marie Antoinetta, Bamako, Černá kniha) Panoráma evropského filmu (Valerie, Touha), Balkánského panorámatu (Nafaka, Pád anděla) a také Britsko-americké panoráma (Černá Dálie, Rajcovní boty). Latinskoamerické panoráma zastoupí mexické Housle Francisca Vargase, pojednávající o guerillovém boji zemědělců proti vládě.

V Olomouci bude k vidění 7 filmů, největším hitem bude asi Sunshine Dannyho Boyla. Diváci si mohou díky výběru z Novinek světové tvorby udělat přehled o chystané distribuční nabídce.
V Ostravě se v kině Art bude dát zhlédnout celkem 8 filmů ze sekce Novinky světové tvorby, dvě projekce si tu odbude ...a bude hůř, film Petra Nikolaeva podle provokativního textu Jana Pelce. Tento film se jinak v kinech nepromítá!

V Liberci budeme v Experimentálním studiu uvádět část sekce Česká alternativa a některé hudební filmy (např. John Cale Story), v Synagoze zase část sekce Filmy o duši a víře.
V liberecké Varšavě se objeví i některé filmy ze sekce Jiný břeh, např. Vyautovaná jedenáctka (Island) a Letní horko (Filipíny). Z novinek promítá Varšava Podzimní zahrady nebo Marii Antoinettu. Nesprávné vztahy zastoupí evropskou tvorbu (francouzskou) a Vojákova hvězda sekci Svět islámu.

Pardubické publikum se může těšit na výběr napříč sekcemi i národními kinematografiemi. Černá kniha Paula Verhoevena, turecko-řecký (!) Pád anděla i argentinský Rok bez lásky. Zahajovacím filmem tu bude ve čtvrtek 5.4. Marcela.
Chystá se také projekce Ostře sledovaných vlaků na pardubickém nádraží.

V Hradci Králové je centrem festivalu Kino Central, které promítne 3 filmy z JuniorFestu a zástupce různých sekcí, například noirovou Černou Dálii Briana de Palmy nebo bengálský artový film se spoustou exotiky a sexu Antarmahal.

V Ústí nad Labem uvádíme 5 filmů, všechny z Novinek světového filmu, např. Sunshine. Zahajovat by měl Bestiář Ireny Pavláskové.

V Budějovicích uvedeme na úvod mladé české Tři kraťasy, následovat je budou novinky, doplněné například o Gadjo dilo Tonyho Gatlifa s Ronou Hartner a norské Tommyho peklo (Junior Festival). Budějovickou specialitou bude projekce Alpha dog z Britsko-amerického panorámatu.

V Domažlicích promítneme v Městském kulturním středisku český speciál s pěti filmy v jediném dni – průřez všemi žánry a více generacemi českého kina. Nabitý den zahajuje Maharal – tajemství talismanu.

Výstavy Febiofestu v  Praze:
V oblíbené pražské kavárně „Cafe-cafe“ v Rytířské ulici je od 1.3. do 1.4. otevřena výstava plakátů a fotografií nositelů Ceny Kristián za přínos světové kinematografii z uplynulých ročníků Febiofestu (otevřeno denně 10:.00 – 23:00 hod.).
Po dobu festivalu bude v galerii Village Cinemas Anděl (2. patro) vystavovat fotografie studio Graffitti Networks a v kavárně Jet set (na náměstí před Village Cinemas Anděl) grafik Febiofestu Tomáš Padevět připomene na svých fotografiích hosty předcházejících ročníků Febiofestu.

Kompletní program Febiofestu
Katalog filmů

Zdroj: tz