Hora podle Cimrmana

Od čtvrtka 1. března začala celonárodní sbírka „NÁROD TOBĚ, JÁRO CIMRMANE“, jejímž cílem je shromáždit prostředky na unikátní projekt EXPEDICE ALTAJ-CIMRMAN.

Ten v Žižkovském divadle Járy Cimrmana poprvé představil tým pořadatelů ze stejnojmenného občanského sdružení. Projekt počítá s nazváním dosud bezejmenného vrcholu v pohoří Altaj jménem zneuznaného českého génia. Z tohoto důvodu bude v srpnu tohoto roku vypravena horolezecká expedice, která na 3610 metrů vysokou horu podnikne prvovýstup a slavnostně ji pokřtí – Cimrmanova hora by se tak do roku 2010 měla dostat do oficiálních průvodců a map.

S nápadem pojmenovat po českém velikánovi jeden z nejvyšších vrcholů Altaje přišel ruský lékař Sergej Šajchislamov. Sibiřský rodák žijící nyní v Českých Budějovicích a milovník horské přírody si osvojil češtinu právě prostřednictvím Cimrmanových her. Myšlenka se zalíbila i členům cimrmanovského souboru: Ladislav Smoljak, Václav Kotek, Genadij Rumlena a několik dalších cimrmanologů se expedice dokonce osobně zúčastní.

Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák tak v souvislosti s expedicí poprvé veřejně odhalili dosud neznámou kapitolu Cimrmanova života: přesně před sto lety, v roce 1907, na cestě z rusko-japonské války se Cimrman ocitl v ruském pohoří Altaj blízko mongolsko-čínsko-kazašských hranic. Šlo o vůbec nejdramatičtější Cimrmanovu cestu východním směrem – jeho odvážný pokus vystoupit na bezejmenný vrchol blízko místní hory Bělucha však nezhatila altajská bouře, ale nečekaný poryv milostných citů…. Sto let po památné události se na totéž místo vypraví Expedice Altaj-Cimrman.

Finance na výpravu hodlají pořadatelé shromáždit z podstatné části právě pomocí celonárodní veřejné sbírky „Národ tobě, Járo Cimrmane“ s účtem č. 105 777/2400. Sbírku pořádá Občanské sdružení Altaj-Cimrman ve spolupráci s Nadací Charty 77, jejíž místopředseda správní rady Evžen Hart projekt osobně podpořil – Nadace je zároveň garantem, že vybrané prostředky budou využity pro zamýšlený cíl.

Od 1. března jsou proto v prodeji Pamětní certifikáty, které si může koupit každý, kdo se bude chtít expedice symbolicky zúčastnit. Certifikáty se prodávají po celé republice na vybraných pobočkách České pošty, která je partnerem, neboli mecenášem projektu a prodejcem, a prostřednictvím webových stránek www.altajcimrman.cz. K dostání jsou i na pokladně Žižkovského divadla Járy Cimrmana.

Luxusně provedené listy v hodnotě 200, 500, 1.000, 2.000, 5.000 a 10.000 Kč zhotovil dvorní grafik cimrmanovského souboru Jaroslav Weigel ve stylu starých rakouských cenin. Certifikáty mají formu osobního poděkování každému dárci. Zdobí je panoramatická fotografie hory a podpisy dvojice cimrmanologů Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka. Každý přispěvatel může certifikát rovněž sám podepsat a ústřižek se svým jménem poslat na expedici, která jeho jméno vlepí do pamětních knih – české, která bude umístěna v archivu Divadla Járy Cimrmana, a ruské, již výprava vynese na vrchol Cimrmanovy hory.

Do Altaje se pak v létě hodlá vydat zhruba třicetičlenná skupina, složená ze členů souboru Divadla Járy Cimrmana, lékaře a kuchaře výpravy, zástupce sponzorů a médií. Na zdárný průběh cesty dohlédne zkušený horolezec Radek Jaroš - specialista na výstupy bez použití kyslíkových přístrojů už stanul na vrcholcích několika osmitisícovek. Výpravu na Altaj zmapuje také filmový štáb pod vedením Vojty Kotka: syn cimrmanovského herce Václava Kotka totiž hodlá o Cimrmanově pobytu i o současné expedici natočit dokument.

Expedice Altaj-Cimrman je totiž i první akcí v rámci blížících se oslav 40. výročí založení Divadla Járy Cimrmana. Ty se na jeho domovské scéně v Praze na Žižkově odehrají letos na podzim: právě v souvislosti s kulatým výročním by se také měl Kotkův film o altajské výpravě slavnostně promítat.

V případě, že veřejnost vezme sbírku za svou a výtěžek z prodeje certifikátů bude nakonec vyšší než výdaje na expedici, peníze navíc věnují pořadatelé na konto projektu Dům čtyř múz. Ten shromažďuje finance na vybudování penzionu pro výkonné umělce, kteří se kvůli pokročilému věku či zdravotním komplikacím ocitli v kritické životní situaci. Sbírka na Expedici Altaj-Cimrman tak chce zároveň vyzkoušet ochotu veřejnosti zapojit se do celonárodní sbírky s ušlechtilým cílem.


Cimrman v Altaji

„Jedním z Cimrmanových snů bylo, aby některá z velehor nesla jeho jméno. V Evropě byly všechny horské velikány už pojmenovány a zaneseny do map. Cimrmanovi svitla naděje, když se jako válečný dopisovatel Národních listů pěšky vracel z rusko-japonské války. V pohoří Altaj mnoho horských vrcholů na své jméno teprve čekalo. Zalíbil se mu bezejmenný velikán v blízkosti nejvyšší místní hory Bělucha. V obci Usť-Koksa se pokusil získat pro výpravu šerpy. Zdejší muži neměli o tuto práci zájem, ale přihlásily se mu dvě ženy a jedno mladé děvče. Cestou se ukázalo, že nejmladší šerpa Máša přecenila své síly. Cimrman nejprve převzal její náklad a nakonec musel nést samotnou Mášu. Během této náročné pouti se děvče a její nosič do sebe zamilovali. Když výprava dorazila k úpatí vytipované hory, dostala Máša vysokou horečku. Všichni se museli urychleně vrátit. Zcela vysílený Cimrman donesl Mášu do jejího příbytku. Na druhý pokus o pokoření hory už nebyl čas. Blížilo se období silných altajských bouří a také série jeho pražských přednášek o Rusi. Na svou lásku však nezapomněl. Usuzujeme tak ze svědectví, které nám poskytla Mášina vnučka, dnes osmdesátiletá paní Galina Sologubová: v domku, kde jeho milovaná šerpa bydlela, našla storublovou bankovku (dnes již neplatnou) a lístek s těmito českými verši zapsanými azbukou:
MÁŠO PRIJED DO PRAGY
KUP SI LÍSTEK DO PRAGY
O Cimrmanově autorství těchto veršů nemůže být pochyb, protože absolutního rýmu nikdo jiný v té době nepoužíval. To se psal, jak jsme z Cimrmanova deníku zjistili, rok 1907. EXPEDICE ALTAJ – CIMRMAN se tedy uskutečňuje přesně o 100 let později.“

Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák