S měsícem sazenic a rozkvetlých luk legendární festival Trutnoff ukončil spekulace, které se okolo jeho letošního konání vytvořily. Nejstarší festival svého druhu, přezdívaný také jako Český Woodstock, se ve dnech 17. - 20. srpna vrátí ke kořenům. Ke svým třicátým a neoficiálně třiatřicátým narozeninám se uskuteční jako Open Air Workshop neboli Zahradní slavnost stejně jako v roce 1987 na soukromé louce poblíž epicentra svého vzniku – nad Hrádečkem svého náčelníka Václava Havla. Místo i rozměr jeho konání jsou více než symbolické.
„Mainstreamu jsme si užili dost. Ke třiceti a neoficiálně třiatřiceti letům festivalu se vracíme ke kořenům. Festival se uskuteční podobně jako v roce 1987 na soukromé louce mezi lesy poblíž epicentra svého vzniku – symbolicky nad Hrádečkem našeho náčelníka. Zahradní slavnost by měla evokovat počátky a okolnosti vzniku setkání v letech 1984 a 1987, kdy kapely a lidé měli k sobě blíž a festivaly nebyly součástí jednoho velkého byznysu a průmyslu zábavy. Zpátky k původnímu smyslu a k podstatě, kdy vládla spiklenecká atmosféra pospolitosti, jak říkal náš náčelník. Jen doufejme, že tentokrát bez nějakých mocenských zásahů nebo louky postříkané močůvkou,“ uvádí s úsměvem zakladatel festivalu Martin Věchet.
Zahradní slavnost k třicetinám – návrat do míst, kde vše začínalo
Letošní Trutnoff tedy nebude klasickým „festivalem“, jak ho mnozí znají z trutnovského Bojiště, ale výročí bude ve znamení Zahradní slavnosti s Open Air Workshopem. Symbolicky u Hrádečku osm kilometrů od Trutnova. „Domluvili jsme si tady pěkné louky mezi lesy v podhůří Krkonoš. Jedenáct hektarů je pěkný prostor, ale i přesto bude kapacita omezena. K třiceti letům to má v sobě silnou symboliku. Mladší squaw a spolubojovníci, kteří nezažili nebo nebyli na světě, se dotknou, ti starší, kteří zažili, budou potěšeni,“ doplňuje zakladatel setkání.
„Okruhem se vracíme do míst, kde vše začínalo. Po prvním rozehnaném pokusu o malý festival ve Starých Bukách v roce 1984 skončilo všech asi 120 -150 statečných, kterým se podařilo proplížit přes lesy a obklíčení tehdejší bezpečnosti, na Hrádečku. Když na místo přijel náčelník, čerstvě propuštěný z vězení, a viděl, co se děje, nic „rozumnějšího“ jej nenapadlo, než všechny pozvat k sobě domů. V roce oficiálního vzniku 1987, kdy byl festival znovu rozehnán, my s Čuňasem a dalšími pozatýkáni a louka postříkána močůvkou, byl u toho opět náčelník. Aparaturu, která ve Volanově u Trutnova zůstala napospas svému osudu, u sebe schoval ve stodole na Hrádečku. Bylo to tak konspirativní, že mi to náčelník prozradil až po třinácti letech,“ říká s úsměvem Martin Věchet.
Dlouho nebylo jasné, jak to bude s Bojištěm, dnes má jinou budoucnost
Rozruch strhla informace, že po několikaletých peripetiích organizátorů s vedením trutnovské radnice se letošní festival neuskuteční na Bojišti, kde probíhal od roku 1990, ale kdesi na soukromé louce jako v roce 1987. Přispěla k tomu liknavost představitelů města, kdy po dlouhých osmnácti letech skončila nájemci areálu smlouva. Za jeho správcovství areál viditelně zcháral a podstatnější byla jeho stranická příslušnost než rozpadající se Bojiště. Město bylo přinuceno začít hledat nového nájemce, ale i přesto, že o konci smlouvy dlouho dopředu vědělo, nic zásadního se nedělo. Objevila se pouze anketa „Co dál s Bojištěm“, která skončila fiaskem. Až v únoru radnice oficiálně oznámila, že nového správce nenašla a areál bude spravovat samotné město. „Bylo to čekání na Godota a to jsme si s našimi kapelami, kdy se vše domlouvá rok a více dopředu, nemohli dovolit. Těžko si lze představit, že v listopadu nasmlouváme kapely, zaplatíme několikasettisícové zálohy a ještě na Velikonoce nemáme smlouvu na pronájem Bojiště a neznáme její podmínky. K tomu z města veřejně začaly zaznívat hlasy o prodeji areálu nebo případných investorech, kterým se festival nemusí líbit,“ uvádějí pořadatelé a dodávají: „Místo čekání na Godota jsme si řekli, že se k narozeninám vrátíme ke kořenům. Napomohla tomu i dlouhodobá nejistota, co bude s okolními pozemky potřebnými pro festival, které radnice nechala zasíťovat a změnou územního plánu z nich udělala stavební parcely. Když jsme zde začínali, byly tady jen louky a pár domů. Dnes má Bojiště jinou budoucnost.“
Letošní festivalový Open Air Workshop bude kaleidoskopem hudby, debat, projekcí, seminářů a divadel. Koncerty a tradiční bohoslužby budou během čtyř dnů propojovat kruh setkání. Objeví se i výtvarné dílny a ve větší míře budou zastoupeny i neziskové a občanské organizace. „Minulost, současnost a budoucnost festivalu - narozeniny, občanská společnost a výročí Charty 77“, to jsou témata, která by měla letos dominovat celému Workshopu.
A hudební program? Ten bude letos alternativněji zaměřený a charakteristicky různorodý, plný dramaturgických zvratů. Skládat se bude převážně z tuzemských kapel a pozvané budou i některé kapely z roku 84 a 87. Po dlouhých letech se vrátí Tata Bojs nebo znovuobnovení minus123minut. Nebude chybět ani v současnosti stálé populárnější rockově alternativní „Záviš v sukni“ Mucha, ale i jistoty, které mají na červené půdě pod horami nejstaršího multižánrového festivalu pravidelně své místo a bývají zde vřele přijímány - Sto zvířat, Čankišou, Plastic People, Hentai Corporation, Petr Váša a Ty syčáci nebo známý herec a vtipný písničkář Jiří Schmitzer. Objeví se ale i Cimbálová muzika z Horňácka nebo kapela Máma Bubo, která měla vystoupit na festivalu v roce 1984, ale byla při cestě na koncert společně s organizátory zatčena.
Zdroj: tz, redakčně uprevano
