YouTube a mnoho dalších služeb pro zpracování videa jsou stále populárnější. Kdo si je chce prohlédnout, neobejde se bez rychlého připojení k internetu a počítače novějšího data výroby. Totéž platí pro videokonference, kterých se prostřednictvím internetu účastní lidé z celého světa. Velké nároky na připojení klade i stahování filmů nebo hraní on-line počítačových her. Vydrží stávající podoba sítí takový provoz i ve chvíli, kdy se počet uživatelů internetu několikanásobně zvýší?
Představa internetu, který se ucpe podobně jako ulice velkoměst a nakonec zkolabuje, není nová. V roce 1995 vyšel v časopise InfoWorld článek Boba Metclafa, počítačového odborníka a zakladatele společnosti 3Com. Podle něj mělo v roce 1996 dojít k několika kolapsům internetu. Důvodem měl být rostoucí objem dat, která se měla hrnout přetíženými a nevyhovujícími linkami. Metclafovo varování se nenaplnilo. Autor se zapřisáhl, že v takovém případě svůj text sní, což také v roce 1997 na jedné konferenci veřejně učinil. Obavy z přetížení a kolapsu internetu však žily dál.
Datová potopa
Na počátku roku 2007 publikoval Brett Swanson z nevládní organizace Discovery Institute v listu Wall Street Journal varovný článek. Podle něj nejsou současné sítě připraveny zvládnout záplavu dat, kterou lze očekávat v blízké době. Swanson pro ni použil termín exaflood (exazáplava). Slovo bylo odvozeno od předpony exa, kterým se v systému jednotek SI označuje číslo 1018, jinak řečeno jedničky s osmnácti nulami. Podle odhadů Berkeley Scool of Information při Kalifornské univerzitě se všechna slova, která dokáže vyslovit lidstvo, vejdou do pěti exabajtů (exabajt odpovídá 1018 bajtů).
V roce 2007 vydala varování i marketingová společnost Nemertes. Poptávka uživatelů po internetových službách by podle ní mohla kolem roku 2010 přerůst současnou kapacitu světové sítě. Znamenalo by to zmenšení uživatelského komfortu a zastavení všech inovací.
V květnu 2008 se uskutečnila konference zájmové organizace amerických průmyslových podniků. Jejím tématem bylo hrozící zahlcení internetu a jeho dopady na úspěšnost amerických firem na světovém trhu. Nezůstalo jen u slov. Krátce po konferenci byly investovány desítky miliard dolarů do rozšíření infrastruktury internetu. Tyto finance však podle odhadů společnosti Nemertes pokryjí pouze dvě třetiny nezbytných nákladů pro uspokojení poptávky.
Úzké hrdlo
Po síti se dnes už provádějí i lékařská vyšetření, píší a ukládají se dokumenty, sleduje se televize. Jen samotný provoz serveru YouTube, kde si každý může uložit nebo prohlédnout video, v roce 2006 představoval větší objem přenesených dat, než jich o šest let dříve kolovalo po celém internetu. Provoz na internetu bude podle některých prognóz každým rokem dále růst o stovky procent, podle jiných předpovědí ale bude naopak klesat.
Možnosti rozšíření kapacity přenosových sítí existují. Jsou-li položeny nové kabely s optickými vlákny, ne všechna vlákna jsou okamžitě využita. Jakmile se kapacita vláken zaplní, je možné modernizací zvětšit kapacitu datového přenosu na obou koncích kabelu.
Poslední míle
Záplava dat není problémem internetu jako takového, ale jednotlivých uživatelů. Pro ně je rozhodující tzv. poslední míle, tedy spojení, které vede až k jejich počítačům. I v západních zemích spoléhá mnoho uživatelů stále na telefonní linky, přechod na rychlejší připojení probíhá pomalu. Skutečné zahlcení daty proto hrozí právě zmíněné poslední míli. Přístup k internetu je často možný pouze přes přístupové sítě, které vlastní velké telekomunikační společnosti. Alternativou může být kabelové vedení, které je však na mnoha místech Evropy již zastaralé a jeho obnova nebo rozšiřování se nevyplatí. Bezdrátové připojení bývá pomalé (GPRS), nebo naopak rychlé, ale drahé. To sice neplatí pro technologii wi-fi (WLAN), její nevýhodou je ale sdílená kapacita, takže s větším počtem uživatelů se rychlost připojení snižuje.
Optimálním řešením je zavedení kabelů s optickými vlákny až do domu. Kabely je však třeba položit do země, což není levné. Podle odborníků by adekvátní rychlost připojení domácnosti měla být nejméně 2 Mb za sekundu, v lepším případě pětkrát rychlejší. Půjde-li vývoj tímto směrem, roční provoz na internetu by se mohl do roku 2015 zvýšit až na tisíc exabajtů, tedy na jeden zettabajt (1021 bajtů).
Zdroj: 100+1
Hrozí internetu kolaps?
13.03.2009
Internet stále více plní filmy, on-line hry a řada dalších aplikací, které představují velké objemy dat. Existuje nebezpečí, že se světová síť zanedlouho zahltí?
