Prasečí chlopně dodávané berlínskou společností AutoTissue jsou chemicky zbaveny prasečích buněk. Na jejich místo jsou umístěny lidské kmenové buňky nejlépe přímo od člověka, který má chlopeň dostat. Podobně by se měla připravovat k transplantaci celá prasečí srdce nebo orgány odebrané zemřelým lidem. Vyřešil by se tak problém nedostatku orgánů určených k transplantacím a zároveň by se prakticky odstranily nebezpečné odmítavé reakce organizmu. Letos v červnu čekalo například jen v USA na transplantaci nějakého orgánu téměř 102 tisíc lidí. Desítky tisíc jich umírají dřív, než na ně dojde řada.
Jak se postupuje?
Z prasečího srdce se buňky odstraní chemicky, takže zbude jen kolagenová mřížka, což je imunologicky neaktivní protein. Do té se implantují lidské kmenové buňky. Na minnesotské univerzitě v USA probíhají v současné době pokusy s vytvářením nejen hybridních srdcí, ale i ledvin, plic, jater, slinivky a dalších orgánů. Podle prognóz budou zřejmě játra a některé další orgány k dispozici ještě dřív než hybridní srdce, protože jejich stavba je jednodušší. Zatím se podařilo vytvořit několik hybridních fungujících srdcí a jater myší.
Doba, kdy budou takové hybridní orgány běžně užívány k transplantacím, je podle některých vědců ještě daleko. Například i mřížka z prasečího srdce, z níž byly buňky odstraněny, obsahuje stále ještě stopy prasečího orgánu, proti nimž může lidský organizmus rozpoutat imunologickou reakci.
Další brzdou jsou estetické principy. Spousta lidí kupodivu nechce přijmout prasečí orgány, i když by jim zachránily život. A ještě méně lidí podle průzkumů chce hybridní orgány upravené z orgánů už dříve zemřelých lidí. Čekat na darované orgány od právě zemřelého je ale stále nejistější a vyhlídky na to, že se člověk takové transplantace dožije, jsou v mnoha případech nereálné.
Zdroj: 100+1
Hybridní srdce
24.07.2009
Transplantace prasečích chlopní do lidského srdce se užívá už celá desetiletí. Pacienti ale museli dlouhodobě užívat imunosupresivní léky, aby tělo orgán přijalo. Dnes se situace mění.
