Dokumentaristé Vladimír Šimek a Kamila Šimková-Broulová se vydali po stopách českého dobrodruha a cestovatele Alberto Vojtěcha Friče.
Ten začátkem minulého století, ve svých devatenácti letech, odplul do Jižní Ameriky, aby se zde věnoval sbírání kaktusů. Ale osud tomu chtěl jinak a jeho cesty ho zavedly mezi jihoamerické indiány. Začal se věnovat etnografii, sbíral řemeslné výrobky, zapisoval zvyky místních domorodců a dokonce vytvořil řadu slovníků různých kmenů, které navštívil. Právě v jednom z nich získal i své indiánské jméno Karai Pukú a nejen to, stal se váženým členem kmene, v zápase zabil jaguára a byla mu přidělena žena Loray, ač v Praze žil se ženou a synem.
Již v roce 1922 fotografoval na kinofilm fotoaparátem podle vlastního návrhu. Do Jižní Ameriky zavítal několikrát. Pozdější výpravy směřovaly opět ke sbírání a popisování nových druhů kaktusů. Napsal několik dobrodružných, cestopisných a etnografických knih. Byl rebelem téměř proti každé době, ve které žil, a přestože dokázal odolávat mnohým nebezpečím divočiny, zemřel v roce 1944 na tetanus, jako do sebe uzavřený a mrzutý muž.
Když se ke konci devadesátých let vypravili dva čeští novináři do míst, kde Alberto Vojtěch Frič pobýval, ke svému úžasu nalezli stařenku Hermínu Fričovou, dceru A.V.Friče, a její rozvětvené příbuzenstvo, převážně nesoucí jméno Frič. V současné době se obě větve Fričů, česká i jihoamerická, úzce přátelí.
Tvůrci dokumentu skládají poklonu zajímavému a zvídavému člověku, který si rozhodně pozornost zaslouží. Alberto Vojtěch Fič byl dobrodruh, kterých není nikdy dost.
ČT2
6. 4. 2006 20.00
České stopy: Karai Pukú
Pátrání po dosud neznámých úsecích dobrodružného života vědce a cestovatele A.V.Friče v dokumentu K. Broulové-Šimkové a V. Šimka
7. 4. 2006 15.00
11. 4. 2006 01.50
Ten začátkem minulého století, ve svých devatenácti letech, odplul do Jižní Ameriky, aby se zde věnoval sbírání kaktusů. Ale osud tomu chtěl jinak a jeho cesty ho zavedly mezi jihoamerické indiány. Začal se věnovat etnografii, sbíral řemeslné výrobky, zapisoval zvyky místních domorodců a dokonce vytvořil řadu slovníků různých kmenů, které navštívil. Právě v jednom z nich získal i své indiánské jméno Karai Pukú a nejen to, stal se váženým členem kmene, v zápase zabil jaguára a byla mu přidělena žena Loray, ač v Praze žil se ženou a synem.
Již v roce 1922 fotografoval na kinofilm fotoaparátem podle vlastního návrhu. Do Jižní Ameriky zavítal několikrát. Pozdější výpravy směřovaly opět ke sbírání a popisování nových druhů kaktusů. Napsal několik dobrodružných, cestopisných a etnografických knih. Byl rebelem téměř proti každé době, ve které žil, a přestože dokázal odolávat mnohým nebezpečím divočiny, zemřel v roce 1944 na tetanus, jako do sebe uzavřený a mrzutý muž.
Když se ke konci devadesátých let vypravili dva čeští novináři do míst, kde Alberto Vojtěch Frič pobýval, ke svému úžasu nalezli stařenku Hermínu Fričovou, dceru A.V.Friče, a její rozvětvené příbuzenstvo, převážně nesoucí jméno Frič. V současné době se obě větve Fričů, česká i jihoamerická, úzce přátelí.
Tvůrci dokumentu skládají poklonu zajímavému a zvídavému člověku, který si rozhodně pozornost zaslouží. Alberto Vojtěch Fič byl dobrodruh, kterých není nikdy dost.
ČT2
6. 4. 2006 20.00
České stopy: Karai Pukú
Pátrání po dosud neznámých úsecích dobrodružného života vědce a cestovatele A.V.Friče v dokumentu K. Broulové-Šimkové a V. Šimka
7. 4. 2006 15.00
11. 4. 2006 01.50
