Už první zprávy o zásahu ve vile v Gauriganji poblíž městečka Amethi dávaly tušit, že půjde o něco mimořádného. Původní odhad počtu nalezených želv byl totiž poprvé vyjádřen pouze jejich hmotností: čtyři tuny. Až následující reporty blíže specifikovaly, že se jedná především o tisíce exemplářů kožitky tečkované a kožnatky čínské. Srovnatelný úlovek se indické policii už dlouhá léta nepodařil.
Vynikající výsledek na jedné sice straně kalí, že se při vlastním zásahu dvěma podezřelým osobám podařilo z místa činu uprchnout, ale policie si naštěstí ihned vylepšila bilanci. Přímo ve vile s převážně živým kontrabandem totiž zadržela Rádže Bahadara Singha, indického bosse pašerácké organizace. A jeho výslechem získala policie i složky ochrany životního prostředí mnoho cenných informací.
Tisíce želv tu byly soustředěny těsně před transportem do Kalkaty. Indická metropole s pěti miliony obyvatel je totiž jedním z nejvýznamnějších obchodních uzlů na asijském černém trhu. Jejich další osud by byl krajně nejistý. Indie totiž stejnou měrou želvy vyváží do zahraničí, jako konzumuje. Doslova. Maso z želv je tu oblíbené zvláště během oslav zimního slunovratu Makar Sankranti, kdy se k nákupu želvího masa odhodlávají zvláště lidé z komunit na východě a severu země. Je totiž jemné a aromatické.
V Kalkatě se zpracovávají i uhynulé želvy, které nepřežily drastické podmínky odlovu a transportu. Jejich prázdné krunýře se pašeráckou sítí přeposílají do Číny a Bangladéše. „Tady se vysušují a drtí na prášek, který nachází využití v kuchyni a jako tradiční afrodisiakum,“ prozrazuje úředník Wildlife Crime Control Bureau (WCCB), který se zásahu účastnil.
Ne každá z ulovených želv končí jako pokrm nebo prášek. „Řada lidí, kteří se řídí principy Feng Shui, věří, že každá želva s dvaceti nehty – pěti na každé noze – přináší do domu štěstí,“ dodává další člověk z WCBB. „Proto si je pravidelně na černém trhu pořizují, ačkoliv je obchod s nimi už od roku 1972 zakázán.“ Odborníci na ekologii želv se k těmto pověrám a mýtům nevyjadřují, zato však doplňují, že „štěstí a rovnováhu“ rozhodně přináší želvy volně žijící v řece Ganze. „Starají se totiž o rozklad různých plovoucích zbytků, likvidují kraby a korýše, mrtvé ryby i uhynulá zvířata. Přispívají k zachování čistoty vody. Bez želv by byla kvalita vody v řece mnohem horší.“ Stejně to vidí i Arvind Chaturvedi, vedoucí zásahové policejní jednotky: „Není to jen zločin proti lidem, je to zločin proti ekologické rovnováze a přírodě.“
Zadržení Rádže Bahadara Singha je špatnou zprávou pro všechny, kteří se v Indii nějak podíleli na nelegálním trhu se zvířaty. Mafiánský boss totiž údajně ochotně během výslechu „naprášil“ nejen sběrače želv z Gauriganje, Jagdišpúru a Salwanu, ale i jejich spojky do Kalkaty a konkrétní trhovce a přechovávače. Také policii prozradil mnoho o pašerácích a pytlácích ve státě Uttarpradéš, Západním Bengálsku a v Odiši, včetně jejich kontaktů na Bangladéš, Barmu – Myanmar, Čínu, Thajsko a Hongkong. Není divu, že při takovém zájmu pytláků, sběračů a pašeráků o indické želvy je 14 z 28 zdejších druhů vedeno jako ohrožené. Úlovek takové velké ryby by jejich ohrožení na čas mohl učinit přítrž.
Zdroj: Ekolist.cz
Indie zadržela pašeráckého bosse a 4 tuny vzácných želv určených pro černý trh
30.01.2017
Pracovníci státní ochrany přírody v Indii si předminulý týden připsali na konto mimořádně úspěšný zásah. V součinnosti s uttarpradéšskou policií a jednotkou rychlého nasazení zajistili v soukromé rezidenci 6430 exemplářů ohrožených želv několika druhů, určených pro černý trh. Při akci také zadrželi „velkou rybu“, místního šéfa pašerácké mafie. Informuje o tom IndianExpress.
