Slovo Henequén, které označuje přírodní vlákna získaná z agáve Agave fourcroydes, je dnes ve světě skloňováno ve všech pádech. To proto, že se může stát významnou přírodní náhražkou vláken umělých, plastových. Jak to? Zmíněná agáve je totiž do krajnosti nenáročnou rostlinou, kterou je možné pěstovat vlastně jen v suchých subtropických/tropických podmínkách. Obvykle na neúživné a přesušené půdě, která ze zemědělského úhlu pohledu nemá jiné využití. Solidně by se tedy mohla uchytit například v Africe, Austrálii nebo některých částech Asie. Tedy v místech, kde jsou ekologické alternativy plastů nedostatkové. Její pěstování by tu mohlo položit základ udržitelné produkci přírodních vláken pro textilní a průmyslové zpracování. Henequén by tu mohl nahradit část spotřeby plastů a současně zlepšit životní úroveň místních obyv.
Celý fenomén henequén je zajímavý tím, že ve své podstatě vůbec není novinkou. Rohože, sítě, tašky a lana z něj pletli už staří Mayové. Hrubý a pevný materiál oslovil svými kvalitami i evropské kolonizátory, kteří pěstování užitečné agáve v následujících staletích podporovali. V roce 1916 produkovalo Mexiko 200.000 tun takových vláken a do pěstování se zapojila řada zemí v Karibiku. Jenže pak nastal útlum: do módy přišla vlákna umělá a yucatánské dobrodružství s agávemi přestalo být oboustranně výnosné. Povolání hacendado, tedy zpracovatelů vláknoviny agáve, se stalo přežitkem minulosti. Dalších sto let se pěstování Agave fourcroydes omezilo na minimum a dnes v Mexiku dokáží vlákna z namáčených a lisovaných listů izolovat jen v patnácti historických venkovských zařízeních. Ale doba se znovu změnila. Plasty a umělá vlákna jsou nyní v klatbě a mexičtí zemědělci se pokouší oživit původní model.
Největší investice i zájem přichází z Číny
„Je to velmi vznešená rostlina, tak trochu odráží povahu místních,“ říká Raul Espinoza, jeden z posledních hacendados. „Roste v tvrdých podmínkách, je odolná, překrásná. Těžko se s ní pracuje, chce to cvik a zručnost, abyste se nezranili o její trny.“ Její kvality jsou ale nesporné a budoucnost slibná. „Naše vláda nyní připravila rozsáhlý program podpory pěstování a produkce henequén, která se může v první fázi odehrávat na 13.000 hektarech,“ říká Luis Novelo, náměstek ministerstva zemědělství a rozvoje venkova. „Jsme teď připraveni přijmout jakoukoliv objednávku.“ Zvláštní zájem o mexickou produkci přírodních vláken přitom mají v Číně, která do mexického znovuoživení investuje nemalé peníze. Pokud by se obchod skutečně rozběhl na mezinárodní bázi, mohly by v Yucatánu znovu nastat zlaté časy. A zkušenosti s pěstováním by mohly být aplikovány i v jiných tropických regionech světa.
Autor: Radomír Dohnal
Zdroj: Ekolist.cz
