Terence Blanchard, vrstevník Brňanům dobře známého Wyntona Marsalise během své bohaté kariéry získal už pět cen Grammy, z toho dvě za nejlepší jazzové instrumentální sólo. „Blanchard je nejen úžasný trumpetista, ale především skvělý a stylově široce rozkročený skladatel a aranžér. Navíc jde s dobou. Nebál bych se dokonce říci, že v šestapadesáti letech ukazuje cestu mladším generacím. Jeho hudba pulsuje rytmem s kořeny v New Orleans a zároveň je plná barev – zvukově, harmonicky i melodicky. Blanchard svojí tvorbou trefně komentuje politické i společenské události a jevy a zůstává tak stoprocentně současným,“ říká umělecký ředitel festivalu Vilém Spilka. Blanchardovo jméno rezonuje i filmovým světem. Složil totiž hudbu k více než třem desítkám celovečerních filmů a jeho skladatelskou všestrannost už mnohokrát využil i proslulý hollywoodský režisér Spike Lee, mimo jiné také pro film 25. hodina v hlavní roli s Edwardem Nortonem. Za hudbu k tomuto kriminálnímu dramatu byl Terence Blanchard nominován na Zlatý Globus.
Poslední dvě desky nahrál se svým kvintetem The E-Collective, s nímž přijíždí i do Brna, aby představil nedávno vydané album Live. To tvoří sestřih záznamu ze tří představení, které kapela odehrála ve Spojených státech na místech, kde došlo k eskalaci násilí mezi policejními složkami a černošským obyvatelstvem, konkrétně v klubu The Dakota v Minneapolis, v The Bop Stop v Clevelandu a ve Wyly Theatre v Dallasu. Sedm skladeb, které se z těchto koncertů dostaly na CD, ovšem nemá být protestními songy, muzikanti jejich prostřednictvím spíše chtějí ukázat cestu a poskytnout inspiraci mladé generaci. E-Collective je charakteristický experimentálním, elektronickým a chvílemi až exotickým zvukem, jehož prostřednictvím reflektuje dnešní rozkolísaný svět.
Kamerunský basový kouzelník Richard Bona loni se svým projektem Mandekan Cubano nadchnul publikum ve vyprodaném Janáčkově divadle. Po necelých dvou letech se do moravské metropole vrací, aby ukázal další ze svých hudebních tváří.
Zvuk jeho kapely je stejně nenapodobitelný jako Bonovo frázování a energická baskytarová ekvilibristika. Bonův otec byl zpěvák a perkusionista, jeho matka zpěvačka – Richard Bona se s hudbou proto musel nutně setkávat už od dětství. Nadání, kterým byl obdařen, se tak mohlo úspěšně rozvíjet a setkávání s hudbou se mu stalo druhou přirozeností. Jeho popularita a originalita mu postupně vydobyly renomé a dnes hraje téměř výhradně se svojí vlastní kapelou. „S ní vytváří multižánrovou hudbu plující v jazzových vodách. Richard Bona v kapele hraje nejen na baskytaru, ale i balafon, perkuse a kytaru. K tomu navíc zpívá v jazyce douala nebo ve francouzštině,“ říká Spilka. Bona se se svou kapelou snaží jít proti proudu moderní hudby a například své album Bonafied označil jako album odporující moderním trendům a showbyznysu. „Během prvních dvou týdnů prodeje vstupenek na Bonův koncert se zaplnila už více než polovina sálu. Všem zájemcům proto doporučujeme včasný nákup. Očekáváme, že stejně jako loni bude vyprodáno,“ upozorňuje výkonný ředitel festivalu Vlastimil Trllo.
Na vysoké úrovni festivalu mají zásluhu nejen pořadatelé, ale i věrní fanoušci a partneři.
Generálním partnerem JazzFestu Brno zůstává i nadále brněnská investiční skupina DRFG, jejímž zakladatelem a majoritním vlastníkem je David Rusňák. Cílem investiční skupiny DRFG je zhodnocovat kapitál prostřednictvím investování do majetkových podílů v perspektivních společnostech a projektech. Skupina preferuje obory, kterým její představitelé dobře rozumějí a lokality, které jsou jim kulturně i geograficky blízké. Primárně se zaměřuje na investice do nemovitostí, telekomunikací a finančních služeb. Více na www.drfg.cz.
