Jestřebí hory bez havířů a turistů

Mnohem zajímavější byly počátky dolování a jeho rozvoj, řízený z náchodského knížecího zámku a dalšími nálezci či soukromými podnikateli.
Řada šikmých uhelných slojí vycházela na povrch. Po nich se sestupně dobývalo. Někdy také z úbočí ražením vodorovných štol, které zároveň odváděly přítoky vody. Poté k orientaci v uložení slojí přispěly svislé jámy lezní, vybavené žebříky a  svislé těžní jámy s rumpály. Po polovině 18. století se těžilo i pomocí parních těžních strojů z hloubek přes 200 metrů .

Během 18. a 19. století lze už mluvit o vývoji k osvědčenému industriálnímu komplexu. Pro dopravu vytěženého uhlí sloužily tzv. „bremsty“ - svážné tratě s brzdným strojem - a úzkokolejné dráhy pro vozy, tažené koňmi.
Někdejší tratě po úbočích Jestřebích hor vedou v létě turisty na místa zavalených jam, štol, někdejších koksových pecí, briketárny a  k haldám hlušiny.

V zimě je sice vše pod sněhem (kromě zimy letošní), včetně malebné věznice v bývalých důlních budovách nad Odolovem. Nezjišťoval jsem, podle známé písně, zda „vězňové se tetelí ve dne v noci v posteli“, ani to, zda někdy pracují... Avšak sousedé, obvodní báňská záchranná stanice pro Trutnovsko, fungují včetně zdravotnických svozů z okolních vesnic i jako turistická ubytovna (tel. 499886195). Turisté přicházejí hlavně na jaře a v létě - štěstí patří jen připraveným!

Dokonalého průvodce k dolování černého uhlí na Jestřebích horách od osvědčeného báňského historika Václava Jiráska vydala obec Malé Svatoňovice (obec@malesvatoňovice, tel. 499886371). Knížka čtenáře provede všemi pamětihodnostmi, včetně případné návštěvy hornické expozice v nedaleké Rtyni ([email protected], tel. 602123990).