Rychle přibývající neregistrovaná políčka konopí jsou totiž zdrojem chemického znečištění a především jedů, které tráví ohrožené sovy. Podrobněji o tom referují ornitologové z Kalifornské univerzity v Davisu.
Pěstuje teď každý desátý
Docentka Karen C. Drayerová skutečně nemá času nazbyt: vede na Kalifornské univerzitě záchrannou stanici pro hendikepované a zraněné živočichy, podílí se na činnosti místní pobočky Institutu veterinární medicíny a současně ještě vede neziskovku Integrovaného centra ekologického výzkumu. Díky tomu má informace o zdravotním stavu zvířat ve volné přírodě z první ruky. A také proto asi nemá moc důvodů oslavovat tzv. Návrh č. 64, který v Kalifornii prosadil povolení rekreační konzumace marihuany. Pěstovat ji teď totiž chce každý, ale s oficiální registrací konopných farem to zájemci rozhodně nepřehánějí.
„Jen v okrese Humboldt teď máme ve volné přírodě zdokumentovaných 4.500 - 15.000 soukromých kultivačních prostor,“ říká Mourad Gabriel, který se na mapování konopné produkce a jejích dopadů na životní prostředí v terénu věnuje. Nelegální konopí se pod taktovkou mafiánů v Kalifornských pustinách pěstovalo i v předchozích létech, ale počet míst s konopím narostl spolu s přijetím Návrhu č. 64 o celé řády. V Humboldt County žije 140.000 obyvatel a nějaký ten pozemek s konopím na přírodním záhumenku si teď zařídil každý desátý. „V sousedních okresech Mendocino a Del Norte je situace podobná.“
Skromná políčka? Ne, spíš průmyslové pěstírny
Je to problém? Jistě, protože „domácí produkce“ konopí má jen zřídka charakter nějakého malopěstění. Na vyklučených pozemcích v těsném sousedství lesů vyrůstají „farmy“ s tisícovkami rostlin, které jsou intenzivně hnojeny a chráněny před škůdci s pomocí postřiků a průmyslových jedů. „Jen minimální procento těchto polí má nějakou oficiální registraci,“ dodává Gabriel. „Takže jsou tu tisíce „nadivoko“ zřízených zemědělských pozemků, které nepodléhají kontrole, ani nějakému omezení způsobu hospodaření.“
Čím dráždí tito novopečení zahradníci, kteří chtějí zbohatnout na prodeji rekreační drogy, ochránce přírody nejvíce? Tím, že pro „zajištění výnosu a ochrany rostlin“ před hlodavci zasypávají svá pole jedem na krysy. Nejrůznější hlodavci si totiž na rostlinkách konopí rádi pochutnají. Jenže přiotrávení hlodavci se pak stávají snadnou kořistí sov, které o rizicích průmyslových jedů a legalizace lehkých drog nikdo nepoučil. Výsledek?
Sovy otrávené hlodavce nepoznají
Z deseti nalezených puštíků karibských severních, vpravdě ikonických ohrožených druhů sov Kalifornie, jich sedm uhynulo na otravu krysím jedem. A puštík proužkovaný? „Z 84 uhynulých ptáků nalezených za poslední měsíc jich 40 % bylo pozitivních na přítomnost jedu na krysy,“ dodává Gabriel. „Farmy s konopím jsou s velkou pravděpodobností opravdu tím zdrojem jedu, který hledáme a dá se očekávat, že v dalších měsících se bude situace ještě horšit. Puštíci totiž inklinují k vyhledávání potravy podél okrajů lesů, tedy v zóně, kde se teď houfně zakládají nelegální pole s konopím.“
Gabriel i Drayerová mají na nelegální pěstitele konopí, kteří zanáší do přírody průmyslové chemikálie, spadeno už delší dobu. Od roku 2012 mapují „průnik“ jedů z tohoto zdroje do vodních zdrojů, do vytrávených rybochovných zařízení, případně je dávají do souvislosti s nebývalou úmrtnosti lasicovitých šelem v regionu. „Pokud teď nikdo nebude prošetřovat, jakým způsobem soukromí neregistrovaní pěstitelé vnáší chemikálie do přírody a jak narušují lesní krajinu, může se stát situace neudržitelná pro celou řadu živočichů, nejen naše ohrožené sovy.“
Legalizační Návrh č. 64 tedy nemá jen líbivou podobu dekriminalizace rekreačních konzumentů kalifornské marihuany. Odvrácenou stránkou jsou hlodavci a ohrožené druhy sov, kteří umírají po požití jedu při plném vědomí na vnitřní krvácení.
Vědecký text k tématu vyšel v žurnálu Avian Conservation and Ecology.
Autor: Radomír Dohnal
Zdroj: Ekolist.cz
