Katastrofa, která se nedá zastavit

Podle nejnovějších výzkumů se hladiny moří zvednou dříve, než se předpokládalo, a jejich vzestup bude trvat dlouhá léta. I kdyby už zítra úplně přestaly emise skleníkových plynů, což je nemyslitelné, hladiny oceánů se budou v důsledku globálního oteplování, které začalo už dávno, stále zvyšovat.

Tání ledovců a jejich sklouzávání do oceánů se nedá zastavit. Oficiální odhady mezinárodní komise IPPC z roku 2007, podle nichž se do roku 2100 zvýší hladiny oceánů od 19 až 59 centimetrů, jsou dávno překonány. Údaje této zprávy byly zastaralé ještě dřív, než byla zveřejněna. Dnes se tento vzestup ve stejném časovém období odhaduje na jeden až dva metry a někteří vědci předpovídají, že to bude ještě více.

Tání ledovců
Rychlost, jakou hladiny moří a oceánů budou stoupat, závisí na rychlosti tání a sklouzávání malých i větších ledovců zejména v Grónsku a v Antarktidě, ale i na tání ledu, který pokrývá vrcholky And, Himálaje či evropských velehor. Ledovce v Grónsku a v Antarktidě mají podle nejnovějších výpočtů tolik vody, že kdyby úplně roztály, hladiny oceánů by se zvedly o sedmdesát metrů. Divokými kartami ve hře jsou Rossova ledovcová bariéra a ledovec Edity Romneové v Antarktidě. Pokud budou roztávat, změní tvář celé planety.

Na jednu stranu katastrofické scénáře, které kdysi předpovídaly náhlé sklouznutí grónského ledovce do oceánu, jsou dnes postipokládány za málo reálné. To je dobrá zpráva. Špatná zpráva je, že tání pokračuje soustavně a všude a že hladiny oceánů stoupají už dnes. V minulém století se zvedly o sedmnáct centimetrů a tento jev pokračuje stále rychleji. Málokdo si uvědomuje, že na vině nejsou jen tající ledovce, ale i termální rozpínání mořské vody, které je způsobováno rovněž globálním oteplováním. Jen samo oteplování vod zvedne podle nejnovějších studií do roku 2100 hladiny moří o dvacet centimetrů. A to i v nereálném případě, že veškeré emise se zastaví.

Ohrožené oblasti
Pro mnoho ostrovů, poloostrovů a zemí, jako jsou například Nizozemsko, Florida, Bangladéš, Maledivy a další, bude i menší vzestup hladiny moří  znamenat katastrofu. Většina zemí ale přijde jen o malé procento svého území – o část pobřeží. Problém je, co právě na této části, která bude zaplavena, dnes stojí. Je to velká část Londýna, New Yorku, Sydney a Tokia, abychom jmenovali alespoň některá z mnoha měst, jejichž části vzestup hladiny smete z povrchu. Ochránit je výstavbou nějakých ochranných hrází je prakticky vyloučeno.

Neznamená to, že by svět měl přestat usilovat o snížení emisí s tím, že katastrofě se stejně nedá zabránit. Čím více emisí bude a globální oteplování bude výraznější, tím rychleji se hladiny zvýší. To jediné, co se dá a mělo by se dělat, je úplně zastavit výstavbu ve zmíněných ohrožených oblastech. Přitom i dnes se vydávají miliardy dolarů právě na ni. Například skvělé mrakodrapy v čínské Šanghaji se staví na půdě, která je pouhé čtyři metry nad současnou hladinou oceánu.  

Dnes žije v pobřežních oblastech či na ostrovech, které se zvedají pouhý metr nad hladinu moře, asi šedesát milionů lidí. V roce 2100 to nebude méně. Naopak, jejich počet má vzrůst na 130 milionů. Jsou to především obyvatelé úrodných delt devíti velkých řek v jižní a jihovýchodní Asii. Metrový vzestup hladiny postihne i třináct milionů lidí v pěti evropských zemích a podle odhadů zničí majetek v hodnotě téměř šest tisíc miliard dolarů. Nejhůře bude postiženo Nizozemsko, východní a jižní pobřeží Velké Británie včetně měst Hull a Portsmouth. Ohroženo bude atlantské pobřeží Severní Ameriky, což znamená i New York, Boston a Washington D.C.


Zdroj: 100+1