Richard Bach - snad potomek slavného Johanna Sebestiana - napsal mnoho knih, které se do historie americké literatury vepsaly jako bestselery. Teď se však čtenáři svěřuje se svým vlastním, intimním příběhem - s autobiografií, jenž je tak neskutečná, že ji opravdu musel napsat život sám...
Archa Noemova, v níž každý hledá svůj pár - toho druhého, jež by doplnil celek, životního druha, tu druhou energii. A ona Noemova archa opravdu existuje a každý tu svou polovinu má, jen ji najít. A právě o hledání je tato kniha. Nenacházíme totiž dokonalou ženu či dokonalého muže, to, co nacházíme je naše vlastní Já. Naše nedokonalé Já. Převlečeno za jiné, v těle našich partnerů a nejbližších přátel se skrývá tvář naší vlastní lásky a ega. Nacházíme v nich vlastní strachy, blokády, pravidla i své omezené hranice. Nenaučíme-li se otevírat jednotlivé, dobře pod povrchem ukryté problémy, svého životního druha buď nenajdeme vůbec, nebo ho necháme odejít ze života. A pak jen ego a prázdno. Objevíme-li ho, musíme se ho naučit milovat. Milovat a nespokojit se s rutinou, průměrností a vlažným vztahem. Neboť to, co je dnes vlažný, může hned zítra být studený! Tohle je případ reálných hrdinů - spisovatele a letce Richarda Bacha a holywoodské herečky Leslie Parrishové. Ti dva se pro sebe narodili, aby se společně naučili významu slova Láska a aby překonali most, jež nás všechny dělí od té nejvyšší duchovní roviny, most přes navždy. Ale oni se brání, jsou tak rozdílní, mají jiné plány do budoucna, zdá se, že vrávorají a most se zdá být příliš vratkým. Oni ho ale přejdou, se škrábanci, ale přejdou. A naučí se mnohem víc. Učí se astrálním výletům mimo fyzické tělo a díky přednáškám, pořádající na toto téma, tvoří celek a žijí pro to, k čemu byli stvořeni. Autobiografie o vílách a rytířích, o nástrahách, souznění duše a o lásce, která nás naučí létat.
Richard Bach - Most přes navždy, vydalo nakladatelství Synergie, 1998
