Především podle zákona musí všechny děti do školy (hovoříme o škole základní) dovézt školní autobus, pokud škola není v dosahu pěšky. Školní autobus je organizován školou a je zdarma, tedy téměř zdarma (o tom až dále) a zastavuje buď přímo před domem a nebo v nejbližší ulici. Maximální vzdálenost od domu, kde autobus zastaví, je dána školním předpisem.
Oranžové americké školní autobusy jsou nám notoricky známé i v Evropě z různých filmů (například Forest Gump). V autobuse se musí dodržovat přísný řád, někdy tam bývají i kamery, a přestupky (rvačky, vstávání za jízdy, vyhazování odpadků, atd.) jsou pak ve škole disciplinárně řešeny. Ideální je to, že na rozdíl od nás v Čechách, jsou žáci jaksi odděleni od normálních cestujících městské či meziměstské dopravy. Mnoho z nás to jistě zažilo, jaké to je cestovat v autobuse, kde je valná část cestujících reprezentována žáky či studenty.
To hlavní je ale v Americe bezpečnost. Nejen že jsou autobusy jasně oranžové a tudíž těžce přehlédnutelné, ale ještě na každém je blikající jasně bílý maják, pokud veze studenty. A nakonec, to je to hlavní, když autobus zastaví (aby naložil či vyložil studenty), rozblikají se na něm červené blinkry a na straně do silnice se odklopí červená značka STOP. Na toto musí všechny auta na silnici zastavit. Tím je míněno jak ta jedoucí ve stejném směru (za autobusem), ta nesmí autobus předjet, tak i ta jedoucí v protisměru. I ta musí zastavit a stát, dokud je červená STOPka vyklopena a červené blinkry blikají. Řidič blinkry vypne a STOPku sklopí, až když se ujistil, že nastupující či vystupující žáci jsou v bezpečí.
Jistě by podobné pravidlo pomohlo snížit dopravní úrazy žáků před školou či při nastupování a především vystupování z autobusu i u nás. U školy samotné by pak místo pouhého snížení rychlosti (které pirát silnic stejně nedodržuje) bylo účinnější zavést semafor, který zavedli v jedné obci v naší republice. Není na žádné křižovatce, je na rovném úseku cesty a přijíždějícímu vozu měří speciální radar rychlost. Pokud je vyšší než povolená, na semaforu se rozsvítí červená a řidič musí zastavit (pokud tedy alespoň toto dopravní pravidlo dodržuje, samozřejmě). Pokud jede povolenou rychlostí (která před školou je či by měla být velmi nízká), bude mít zelenou.
I když je systém amerických školních autobusů zřejmě jedno z nejlepších řešení, naše školství by zřejmě na to nemělo peníze. Kde na to tedy Američané berou? To je jednoduché, z daní. Přímo ze školních daní. Každý, kdo má v dané školní oblasti (tzv. school district) bydliště, platí zvláštní (relativně malou) přímou daň ze svého platu přímo "své" škole. Ale především, každý, kdo v dané školní oblasti bydlí, platí ze svého bydlení (dům, byt) poměrně velikou daň přímo dané škole. Tato daň je součástí tzv. daně z nemovitosti, která se skládá z několika částí (městu, okresu, škole, atd.) a ona školní část je z nich zdaleka nejvyšší. Nezáleží na tom, jestli jste svobodný, bezdětný, důchodce, cizinec, jednou tam bydlíte, tak platíte školní daň. Je to spravedlivé? Těžko říci, v každém případě je to alespoň částečně průhledné, protože vidíte, kam přesně vaše daně jdou a ne jako u nás, že ano? Tak pozor na žáky řidiči, školní rok nedávno začal.
Kde na to ti Američané berou?
30.10.2007
Nový školní rok nám nedávno začal a s ním se opět vrátily staré známé diskuse o bezpečnosti žáků při přecházení ulice před školou, neukázněných řidičích, kteří ve dvacítce jedou šedesát či více a o bezohlednosti našich řidičů k dětem vůbec. V Americe mají toto dávno vyřešené.
Autor: Pavel Tyrpák