Suroviny, které dnes lidstvo těží, za pár let nebo desetiletí navždy zmizí. Nahradit je nebude možné. Příkladem může být kov indium. Na světě je ho velmi málo, přesto se stále častěji užívá při výrobě polovodičů a elektronických součástek, nejnověji také při zhotovování LCD displejů a plochých obrazovek.
Jiný vzácný kov, tantal, přichází ke slovu při masové výrobě mobilních telefonů. Také jeho světová ložiska jsou omezená. Jaderná zařízení se mohou časem začít potýkat s nedostatkem uranu. Bude-li průmyslová výroba pokračovat stejným tempem, vyčerpají se i dosud běžné suroviny, jako je měď, zinek, nikl a fosfor.
JEDINEČNÁ PLATINA
Každý automobil vybavený katalyzátorem v sobě skrývá platinu, jeden z nejvzácnějších kovů této planety. Při provozu se důsledkem mechanického a tepelného namáhání z vozidel uvolňuje stopové množství platiny, lze ji proto nalézt v pouličním prachu a na pohozených odpadcích. Výzkum vědců z univerzity v britském Birminghamu prokázal, že platina tvoří 1,5 miliontiny pouličního prachu. V některých městech dosahuje její koncentrace takové úrovně, že by se během úklidu a následného zpracovávání odpadu mohla vyplatit recyklace například pomocí nových metod, které využívají bakterie.
Platina je nepostradatelná i pro další technická zařízení, například palivové články. Ty by se mohly stát zdrojem energie i pro osobní automobily. Je tu však vážné úskalí. Kdyby pět set milionů vozidel, která jsou v současnosti v provozu, začalo používat palivové články, celosvětové zásoby platiny by se podle odhadů vyčerpaly za patnáct let. Platina je jako chemický prvek nenahraditelná. Není proto možné ji získat syntetickou cestou, na rozdíl od ropy nebo diamantů.
CO ZMIZÍ NEJDŘÍVE
Doložit tvrzení o docházejících surovinách přesnými čísly není snadné. Množství ročně spotřebovaných surovin či objem zbývajících ložisek lze pouze odhadovat. V případě kovů významných pro vojenské a další strategické účely, například galia, india nebo germania, nejsou k dispozici vůbec žádné údaje.
Vědci, kteří se pokusili zacházení se surovinami zdokumentovat, přicházejí se znepokojujícími závěry. Armin Keller a jeho kolegové z univerzity v Augsburku v Německu odhadují, že zásoby india vydrží jen asi deset let. Jiné odhady jsou ještě skeptičtější – uvádějí pouze pět let. Podle toho se vyvíjí i cena india. V lednu 2003 se kilogram india prodával za šedesát dolarů, v srpnu 2006 za více než tisíc dolarů. Rostoucí populace a zvyšující se kvalita života vyvolávají stále větší poptávku po surovinách, které nebude možné nikdy vyměnit za jiné.
Nejistota ohledně přesných čísel vyvolává i další otázky a přináší i nevítané odpovědi. Začíná být například jasné, že Země nebude mít dost zdrojů potřebných k tomu, aby všichni obyvatelé planety dosáhli životní úrovně, jakou mají dnes v západních zemích.
OMEZENÍ VÝVOJE
Podle dostupných statistických údajů každý Američan spotřebuje za život přes sedm kilogramů antimonu (používá se například jako zpomalovač hoření), půl druhého kilogramu stříbra, 630 kilogramů mědi, 1576 tun hliníku a 8322 tun fosforu. Nebudou-li tyto látky získávány recyklací zpět, dojdou zásoby antimonu do patnácti let, stříbra do deseti let. Kdyby stejným tempem spotřebovávali suroviny ostatní obyvatelé planety, hrozí jejich totální nedostatek v následujících několika desetiletích.
Na omezení daná surovinami narážejí už i některé vyvíjené technologie. Příkladem mohou být solární panely nové generace. Ve srovnání s dnešními by měly být dvojnásob účinné. K jejich výrobě je zapotřebí arzenidu galia a india. Zdá se ale, že kvůli jejich nedostupnosti se nikdy nepodaří solární panely masově rozšířit.
EXISTUJE STROP?
Hlad lidstva po minerálech a kovech nemusí být bez hranic. Tom Graedel a jeho kolegové z univerzity Yale zjistili, že spotřeba železa, jednoho z nejhojnějšího kovu naší planety, v současné době v USA nepřekračuje úroveň z roku 1980. Znamená to, že vyspělá společnost potřebuje jen určité množství ocelových konstrukcí nebo kovových karoserií automobilů. Jakmile dosáhne vývoj jisté úrovně, spotřeba surovin se ustálí.
Může to platit i pro jiné suroviny než železo? Zdá se, že ne. Graedel se zabýval spotřebou mědi. Dospěl k závěru, že nic nenasvědčuje tomu, že by se její ceny ustálily. Srovnal údaje o spotřebě mědi na člověka v roce 2006 a odhadl, že v roce 2100 překročí poptávka nabídku. Všechna využitelná ložiska mědi již budou tou dobou vyčerpána. Nasycení potřeby vzácných kovů vzhledem k jejich všestrannému využití nelze očekávat vůbec.
HROZBA VÁLKY
S vyčerpáním ložisek některých surovin souvisejí i politické konflikty. Nerostné bohatství bylo jednou z hlavních příčin války v africké Demokratické republice Kongo. Nacházejí se tam totiž obrovská ložiska vzácných kovů včetně tantalu.
Války nemusí být jediným možným řešením. Státy jako Čína v poslední době stále více investují do afrických nalezišť vzácných kovů, které jsou nezbytné pro technologický vývoj. Čínská vláda nakupuje nejmodernější techniku určenou pro získávání co největšího množství nepostradatelných surovin. USA dovážejí přes devadesát procent vzácných kovů právě z Číny. Kdyby se Čína rozhodla tyto dodávky omezit, vzniká velmi vysoké nebezpečí konfliktu.
RŮZNÁ ŘEŠENÍ
Jak hrozící nedostatek surovin řešit? Nejprve je třeba odhadnout, jaké rezervy surovin má svět k dispozici a jakým tempem ubývají. Všude tam, kde to jde, hledat náhrady za nedostupné suroviny a zlepšit jejich recyklaci tak, aby byla ekonomicky výhodná.
Suroviny bude nutné získávat i na méně obvyklých místech. Řada měst má stále vodovodní potrubí z mědi, ačkoli by mohlo být dávno nahrazeno plastem. Ke slovu přijde i hlušina z vytěžených dolů, z níž bude možné pomocí moderních metod získat dosud nevyužité suroviny. Některé kovy bude možné vydobýt i z mořské vody. Otázkou vždy bude, zda se přitom vrátí vynaložená energie. Výnosnost bude základní otázkou i pro plány na získávání surovin z vesmíru, například z asteroidů. Jisté je jen jedno: bez surovin se současný rozvoj lidské společnosti zastaví. (hh)
SPOTŘEBA SUROVIN NA OSOBU
Průměrný Američan za 77,8 roku svého života spotřebuje:
7,13 kg antimonu
180 g tantalu
630 kg mědi
15 kg cínu
48 g zlata
45 g platiny
10 g germania
131 kg chromu
8322 tun fosforu
1576 tun hliníku
58,4 kg niklu
1,58 kg stříbra
4 g rhodia
5,95 kg uranu
410 kg olova
32 g india
349 kg zinku
