Investování do nemovitosti patří i mezi oblíbené možnosti finančního zajištění na penzi. Z kvalitní nemovitosti mohou plynout pravidelné příjmy z pronájmu nebo se dá hezká nemovitost v dobré lokalitě vždy výhodně prodat. O úspěchu této investice rozhoduje kvalita a cena pořizovací nemovitosti a zvolení optimální hypotéky. Vlastníci nemovitosti však musí počítat s placením daně z nemovitosti. „Daň z nemovitých věcí platí vlastníci, lidé upřednostňující nájemní nebo družstevní bydlení daň z nemovitých věcí neplatí," doplňuje Emil Brož (FinFocus).
Daň se platí do konce května
Daň z nemovitých věcí pro rok 2017 se platí do konce května, pokud je vypočtená daň 5 000 Kč a méně. Jestliže je částka daně vyšší, potom je možné daň zaplatit ve dvou splátkách, první do konce května a druhou do konce listopadu. I při překročení limitu však platí hodně lidí daň jednorázově. Daň z nemovitých věcí pro rok 2017 se stanovuje podle stavu k 1. lednu 2017 a platí se vždy na celý kalendářní rok. „Daň z nemovitých věcí pro rok 2017 tak musí zaplatit i lidé, kteří svoji nemovitost prodali v prvních měsících roku 2017 a kupující bude poprvé platit daň z nemovitých věcí až v roce 2018," vysvětluje Emil Brož.
Daňové přiznání se podává pouze jednou
Lidé, kteří koupí v průběhu letošní roku nemovitost, tedy nemají s placením daně z nemovitých věcí v roce 2017 žádné starosti. Do konce ledna 2018 podají daňové přiznání k dani z nemovitých věcí a daň poprvé zaplatí pro rok 2018, tedy v květnu 2018. Výše daně z nemovitých věcí závisí mimo jiné na velikosti nemovitosti, typu nemovitosti a příslušných koeficientech. Např. za stejně velký byt může být vypočtená daňová povinnost v jednotlivých městech odlišná. „Daňové přiznání se podává pouze jednou a v následujících letech pouze při změně podkladů pro výpočet daně z nemovitých věcí, finanční úřady následně každoročně zasílají poštovní poukázky pro úhradu daně," dodává Brož.
Spoluvlastnictví nemovitosti
Když je do konce ledna podáno daňové přiznání alespoň jedním ze spoluvlastníků nemovitosti za jeho spoluvlastnický podíl na dané nemovité věci, potom má povinnost podat daňové přiznání k dani z nemovitých věcí každý spoluvlastník za svůj podíl na dané nemovité věci samostatně. Podá-li daňové přiznání jeden z poplatníků majících vlastnická práva k téže nemovité věci, považuje se tento poplatník za společného zástupce, pokud si poplatníci nezvolí společného zmocněnce. Daňové přiznání se podává na místně příslušném finančním úřadu, v jehož obvodu se nemovitost nachází. V praxi tak může být místně příslušný finanční úřad pro podání daňového přiznání k dani z nemovitých věcí a platbu daně z nemovitých věcí odlišný od příslušného finančního úřadu pro podání daňového přiznání k dani z příjmu fyzických osob a placení daně z příjmu fyzických osob. „Společný zástupce je tedy výhodný např. v případě, že nemovitost vlastní více členů rodiny a žijí v různých koutech naší vlasti, daňové záležitosti spojené s danou nemovitostí potom vyřizuje člen rodiny, který v daném kraji žije," vysvětluje závěrem Emil Brož.
Zdroj: tz, redakčně upraveno
